Konference SVOL se zúčastnila řada významných hostů – senátor Tomáš Czernin, poslankyně Jana Krutáková, radní kraje Vysočina Pavel Hájek, generální ředitel státního podniku Lesy ČR Dalibor Šafařík, ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Jaroslav Kubišta, zástupci Ministerstva zemědělství, předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek, předseda Českého svazu ochránců přírody a další.
„Český zákon o lesích je nejpřísnější v Evropě. Inspirovali jsme se zkušenostmi ze zahraničí a ve SVOLu jsme připravili vlastní návrh novely, který jsme projednali s dalšími profesními organizacemi, se zástupci akademické i ochranářské obce v rámci společné platformy a v závěru loňského roku předali ministrovi zemědělství. Jde nám především o poskytnutí většího prostoru vlastníkům v rozhodování o tom, jak hospodařit ve svých lesích, možnost více využívat například přirozené obnovy, zajistit pomoc drobným vlastníkům lesů prostřednictvím hospodářských a službových spolků a reformovat stávající nefunkční systém státní správy lesů. Striktní lesní zákon také brání našim vlastníkům využívat motivační nástroje, které mají k dispozici v jiných zemích,“ uvádí předseda SVOL Jiří Svoboda. „Zatím není k dispozici paragrafovaný návrh novely, nicméně dle dosavadních jednání s Ministerstvem zemědělství to vypadá, že významná část změn, které v platformě společně navrhujeme, se v návrhu novely objeví,“ dodává.
Velké emoce a diskuse vyvolala u lesnické a myslivecké veřejnosti připravovaná novela zákona o myslivosti. Zejména požadavek na snížení minimální výměry honitby vlastní byl ze strany odpůrců návrhu předmětem řady dezinformací a ve finálním paragrafovém znění se neobjevil. Konference SVOL ve svém usnesení potvrdila dlouholetou snahu sdružení o posílení práva vlastníků honebních pozemků a snížení minimální výměry vlastní honitby na 250 hektarů. U společenstevní honitby hlasovala většina delegátů pro zachování současné hranice minimální výměry 500 hektarů.
Majitelé lesů čelí vysokým nákladům souvisejícím s adaptací jejich lesů na měnící se klima a do budoucna lze očekávat, že se tyto náklady budou zvyšovat. Jenom z prodeje dřeva, jehož cena je otázkou trhu, a v současné době klesá, nebudou vlastníci lesů schopni požadavek na trvalé plnění celospolečenských funkcí lesů naplnit. Konference SVOL proto pověřila republikový výbor, aby v rámci stávající novely usiloval o zrušení daně z nemovitých věcí u pozemků určených k plnění funkcí lesa. „Vkládali jsme určité naděje a mnoho sil do přípravy nového dotačního programu, který měl vlastníkům lesů pomoci s adaptací lesů na klimatickou změnu. Od původní představy jednoduché platby na hektar podmíněné splněním jasných kritérií se však posunul k poměrně složitému a pro řadu vlastníků lesů obtížně využitelnému nástroji. Zásadním problémem celého programu je pětiletý závazek žadatele, který není garantován výší sazby avizovanou při vstupu do programu a platbou za celé období,“ doplňuje předseda SVOL. Velkou výzvou pro SVOL zůstává i nadále dosažení právně nárokovatelného systému plateb za poskytování ekosystémových služeb lesních majetků.
Výstupem aktivního hospodaření v lese je vedle produkce obnovitelné suroviny a zaměstnávání lidí na venkově poskytování mnoha mimoprodukčních funkcí, především zachování vodního režimu v krajině a poutání uhlíku. Za účelem kompenzace vyprodukovaných emisí roste v současné době poptávka soukromých firem po nákupu ověřených kreditů o pohlceném uhlíku, tzv. offsetech, k „ozelenění jejich aktivit“. Tyto offsety mají však různou cenovou úroveň, ale i různou úroveň standardů, často nastavených pouze na bezzásahovost území a jeho samovolný vývoj, což je podle SVOL zavádějící a dlouhodobě neudržitelné. Za cestu k ochraně klimatu považuje SVOL obhospodařovaný les. Prodej uhlíkových kreditů je podle něj potřeba postavit na aktivním hospodaření v lesích, aby společnosti přinesl reálné benefity a kýžená očekávání v oblasti klimatu. Konference SVOL navrhla zástupcem SVOL pro jednání týkající se této oblasti Robina Ambrože, ředitele Lesní správy Zbiroh.
