SVOL považuje vyhlášení NP Křivoklátsko za nedostatečně uvážené a s ohledem na potenciální rizika velmi problematické. Důvody, které jej k tomu vedou, jsou obsaženy ve stanovisku schváleném republikovým výborem v lednu letošního roku. Zároveň podporujeme petici, která nesouhlasí s vyhlášením NP Křivoklátsko.
Již v roce 2013 SVOL důrazně žádal kompetentní orgány a osoby o přehodnocení přístupu ohledně nutnosti vyhlásit Národní park Křivoklátsko a upuštění od záměru jeho vyhlášení.
V souvislosti s prohlášením nové vlády v r. 2021 toto téma opět ožilo. S výjimkou nezbytné korekce mysliveckého hospodaření jsou podle SVOL požadavky na vyvážený vývoj území Křivoklátska pod stávající správou státních lesů v principu zajištěny (chráněná území, lesnický park, modelový les). Na druhé straně finanční ztráty vyplývající z navrhovaného zřízení NP jsou zcela zásadní.
Přiměřené využívání produkčního potenciálu dříví diferencovaně dle stanovišť a jeho adekvátní zhodnocení naopak podporuje regionální rozvoj a lokální zaměstnanost. Potenciál vysokého podílu státních lesů v ČR lze využít i k přiměřenému zajištění funkcí, o které usilují národní parky, aniž se zcela zřekneme produkce, a to formou přírodních nebo lesnických parků, jak je zvykem v sousedních zemích Evropy. Zahrnutí těchto forem správy území do lesního práva i práva životního prostředí lze provést bez větších obtíží.
VYČÍSLENO
Zjištěné dopady zřízení NP na ekonomiku polyfunkčního lesního hospodářství jsou následující:
- Oba největší lesní podniky (Lesy ČR, s. p. a Vojenské lesy a statky ČR, s. p.) dosahují na ploše navrhovaného NP v průměru 15,946 mil. Kč ročního zisku.
- V uvedené oblasti se těží 67 % jehličnaté hmoty a 33 % listnaté hmoty, ale při obnově lesa je tento poměr opačný (32 % jehličnanů a 68 % listnáčů).
- V případě splnění požadavků IUCN pro NP II. stupně, tj. podílu 75 % bezzásahového území, dojde k průměrné roční ekonomické ztrátě 11,681 mil. Kč.
- Již v současné době je z důvodu respektování požadavků ochrany přírody snížena těžební činnost o 39 % a tím snížen zisk o 2,994 mil. Kč.
Předpokládané dopady na státní rozpočet v případě vzniku NP byly vyčísleny takto:
- Nároky NP Křivoklátsko na státní rozpočet (příspěvek od zřizovatele) se budou pohybovat na úrovni minimálně 39,4 mil. Kč ročně při předpokládaném počtu 57 zaměstnanců.
- Celkově vzrostou oproti stávajícímu CHKO nároky na státní rozpočet (příspěvek od zřizovatele) minimálně o dalších 38,6 milionu Kč ročně (po započtení snížení nákladů na stávající CHKO).
- Dále je nutno počítat s investičními náklady na nákup a rekonstrukci budovy pro správu NP ve výši přes 29 milionů Kč.
Zdroj: Socio-ekonomická studie stanovující ekonomické dopady do regionu Křivoklátska v případě převedení části území do kategorie užívání Národní park (Grantová služba Lesů České republiky, s. p., z roku 2017, plné znění)
Podle SVOL záměr vyhlášení NP Křivoklátsko přehlíží zejména následující skutečnosti:
- Záměr nezohledňuje dosavadní vývoj, ani aktuální stav v uvažovaném území objektivně. Dosavadní dlouhodobá péče o toto území převážně v režii státních lesů jednoznačně přispěla k vysokému zastoupení dřevin přirozené dřevinné skladby (více jak 80 druhů zejména listnatých stromů a keřů). Také ochrana lesních ekosystémů je zde již po desetiletí odpovídajícím způsobem zajištěna, a to diferencovaně podle skutečné ochranářské hodnoty jednotlivých částí území. Kombinací vhodné péče o lesy a odpovídající ochrany přírody se prokazatelně zvyšuje celková biodiverzita v území. Jen díky dosavadnímu přístupu mohly být zařazeny rozsáhlé části území do evropské soustavy Natura 2000, a to jak z hlediska četnosti chráněných přírodních stanovišť, tak i druhů flóry a fauny.
- Současná ochrana daného území (chráněná krajinná oblast /CHKO/, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, soustava Natura 2000, biosférická rezervace UNESCO) zajišťující plnění komplexu společenských funkcí lesa s důrazem na funkce přírodoochranné je dostatečná a společensky, sociálně-ekonomicky efektivní.
- Specifikem Křivoklátska je vzorové trvale udržitelné polyfunkční lesní hospodaření, které je dlouhodobě propojené se zájmy ochrany přírody i místních obyvatel. Dokladem toho je nejen vyhlášení příslušné CHKO, ale také založení prvního lesnického parku u nás v roce 2010. Území je navíc součástí Modelového lesa ČR zapojeného do Mezinárodní sítě modelových lesů.
- V případě rychlého a neuváženého zavedení dosud převažujícího konzervačního přístupu k národním parkům hrozí i na Křivoklátsku nastolení tzv. bezzásahového režimu. Tento přístup převážně nevede k dosažení cíle ochrany, ale často právě naopak k překotné a velkoplošné destrukci lesních ekosystémů, jak jsme toho aktuálně svědky v případě Národního parku České Švýcarsko.
- S konzervačním přístupem úzce souvisí reálné riziko šíření kůrovce do okolních, často i vzdálenějších oblastí, jak se nyní děje na Děčínsku a Rumbursku. Přitom na Křivoklátsku se nachází mimo jiné také lesy největší soukromý lesní majetek v České republice.
- Celé území má již nyní vysokou návštěvnost (turisticky atraktivní hrad Křivoklát, snadná dopravní dostupnost z Prahy, Kladna i Berouna). Zřízení NP přinese zvýšení návštěvnosti a další eskalaci tlaku na nejcennější části oblasti; nelze opomenout ani skutečnost, že území je přetíženo také rozsáhlou rekreační zástavbou, a to jak pokračujícím rozvojem chalupaření, tak stavbami chat (v regionu je více než 4 500 chalup a chat).
- Pro budoucnost vnímání každého NP je zásadní podpora občanů regionu, do jejichž života zasahuje. Tu však návrh na zřízení NP Křivoklátsko dlouhodobě postrádá. Přesvědčovací a vysvětlovací kampaň Ministerstva životního prostředí trvá již déle než deset let, přesto občané, dotčené orgány státní správy, státních lesů a stavovských lesnických organizací dávají formou petic a anket zřetelně najevo svůj trvalý nesouhlas s tímto záměrem.
- Přetrvávajícím závažným problémem celého území je zvýšený stav spárkaté zvěře a její nevyvážené působení na vývoj zejména lesních ekosystémů (důsledkem jsou škody na vznikající přirozené obnově lesa a vysoké náklady na ochranu již obnovených ploch). Tento problém se však netýká jen Křivoklátska, patří v současné době k závažným problémům na převládajícím území České republiky a není uspokojivě vyřešen ani ve stávajících národních parcích. Daný systémový problém české myslivosti tedy nemůže vyřešit ani zřízení dalšího národního parku. K tomu je nezbytná zásadní systémová změna zákona o myslivosti. V tomto směru bude SVOL jako zástupce nestátních vlastníků lesů v České republice i nadále prosazovat potřebné změny myslivecké legislativy.
Stanovisko SVOL ke zřízení NP Křivoklátsko ze dne 11. ledna 2022 v plném znění.
Otázky a odpovědi k problematice vyhlášení NP Křivoklátsko, odkazy na fotografie, mapy, hodnotící studie, oficiální dokumenty a další podrobnosti k petici najdete na blogu www.otevrenekrivoklatsko.cz.
MEZIRESORTNÍ PŘIPOMÍNKOVÉ ŘÍZENÍ 2024 - VYHLÁŠENÍ NP KŘIVOKLÁTSKO
5. března 2024 postoupil ministr životního prostředí do meziresortního připomínkového řízení k připomínkám návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem návrhu je vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Podrobnosti k návrhu jsou uvedeny pod tímto odkazem.
K návrhu podal SVOL 4. dubna 2024 připomínky. Následně jednali zástupci SVOL s pracovníky ministerstva i ministrem životního prostředí osobně.
V pátek 19. července v podvečerních hodinách obdržel SVOL z ministerstva návrh vypořádání připomínek s termínem k vyjádření návrhu do 3 pracovních dnů. S výjimkou připomínky k § 16 odst. 3, která byla akceptována, trvá SVOL na svých připomínkách a očekává pozvání na jejich ústní projednání. Úprava § 63 odst. 6 neodpovídá dohodě, proto SVOL navrhuje § 63 odst. 6 také vypustit.
Společná tisková zpráva Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, SVOL, LDK a Svazku obcí Křivoklátska z 25. července 2024 – "Obcím došla s Ministerstvem životního prostředí trpělivost".
Novela zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou má být vyhlášen NP Křivoklátsko, má být v dalším legislativním procesu projednávána společně s novelou tohoto zákona týkající se ochrany druhů a kácení dřevin – PODROBNOSTI zde.
PROJEDNÁVÁNÍ ROZSÁHLÉ NOVELY ZÁKONA O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY V POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ 2024-2025
Předložená novela zákona č. 114/1992 Sb. upravuje několik různých oblastí ochrany přírody. Původně byly navrhovány novely dvě. První se týkala ochrany dřevin rostoucích mimo les a revize stávající ochrany zvláště chráněných druhů a jejich biotopů. Druhá novela zahrnovala vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a úpravu obecného přístupu osob do krajiny. Snaha Ministerstva životního prostředí vyhlásit národní park za každou cenu, bez ohledu na názory místních samospráv, odborné veřejnosti a občanů, byla provázena systematickým obcházením standardního legislativního procesu a faktickou ignorací připomínek i oficiálních připomínkových míst. Uvedená snaha ministerstva byla završena spojením obou novel do jednoho návrhu (sněmovní tisk č. 878). Návrh zákona byl rozeslán poslancům 10. prosince 2024.
Před 1. čtením SVOL odeslal své stanovisko k návrhu zákona všem poslancům. Zástupci SVOL opakovaně jednali s vedením a pracovníky Ministerstva pro životní prostředí. Zatímco v oblasti „druhové novely“ se podařilo dojít v řadě věcí dojít ke kompromisu, v otázce zřízení NP Křivoklátsko byla diskuse s vlastníky nestátních lesů a lesnickými odborníky zamítnuta.
Třetí čtení návrhu zákona bylo zařazeno na 142. schůzi Poslanecké sněmovny. Ta však byla 13. června přerušena a poslanci již nestihli uvedený návrh projednat.
SVOL s návrhem novely zákona zásadně nesouhlasí a jeho zástupci opakovaně v této věci oslovili politiky a zákonodárce obou komor Parlamentu napříč politickým spektrem. S návrhem nesouhlasí ani všichni koaliční poslanci, což dává naději, že se Sněmovna k projednávání návrhu novely v tomto volebním období již nevrátí.