logo SVOL tisk

Jak to vidím já (16. díl) - Ing. Robin Ambrož: Proč odmítám myšlenku NP Křivoklátsko

16.2.2022

Záměr vyhlášení NP Křivoklátsko komentuje Ing. Robin Ambrož, ředitel Lesní správy Zbiroh, soukromého lesního majetku Colloredo-Mannsfeld. Kde vidí největší úskalí a proč je (stejně jako SVOL) proti?

"V posledních týdnech se v médiích velmi často zmiňuje téma vzniku Národního parku Křivoklátsko. V minulosti se již tyto aktivity odehrávaly, ale byly vždy odmítnuty jak obyvateli Křivoklátska, tak odbornou lesnickou veřejností. Dnes je toto téma opět aktuální především proto, že se objevilo hned v několika volebních programech politických stran a následně i v Programovém prohlášení vlády České republiky ze dne 6. ledna 2022 a je tedy evidentní, že se vznik NP stal politickým tématem.
Abych čtenářům přiblížil situaci, je potřeba zmínit, že jsem zaměstnancem společnosti Colloredo-Mannsfeld hospodařící celkem na 17 189 ha lesní půdy v Plzeňském a Středočeském kraji. Na Křivoklátsku lesnicky hospodaříme na polesí Vlastec na 4 321 ha.

Tuto část Křivoklátska odkoupil rod Colloredo-Mannsfeld od Vídeňské hypoteční banky v roce 1879 ve značně neutěšeném stavu. Původní majitel Dr. H. B. Strousberg místní lesy z velké části vydrancoval pro zajištění provozu svých železáren. Jejich obnova byla záležitostí mimořádně nákladnou a zodpovědnou. V roce 1942 byl majetek z důvodu protinacistických postojů vlastníka konfiskován ve prospěch Německé říše a po druhé světové válce v r. 1948 zestátněn. Po jeho vydání v restitucích byla v roce 1993 založena Lesní a rybniční správa Zbiroh a následně v roce 2014 společnost Colloredo-Mannfeld, která o majetek p. Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfelda pečuje. I přes tyto osudové překážky byly vždy hlavními zásadami rodiny majitele princip trvale udržitelného hospodaření a příkladná péče o lesní porosty.

Obrázek

Cílem je, aby byl majetek předán dalším generacím v co nejlepším stavu, a to nikoliv pouze po stránce dobrého stavu lesních porostů, nýbrž i jejich trvalého výnosu, jenž zajišťuje nejen prosperitu vlastníka, ale i celé společnosti (podpora zaměstnanosti v regionu, možnosti výroby a nákupu palivového dříví, sběr lesních plodů, rekreační funkce, půdoochranná funkce, vodohospodářská funkce, podpora diverzity lesních porostů atd.). Tento stav je výsledkem trvalého aktivního managementu lesního hospodářství a tyto myšlenky jsou základními pilíři Lesnického parku Křivoklátsko, jehož je společnost Colloredo-Mannsfeld zakladatelem a členem. Naší snahou je vytvářet prostor nejen pro přírodu, ale i pro obyvatele Křivoklátska a pro jeho návštěvníky.

Obrázek

Domnívám se, že vznik NP Křivoklátsko by měl negativní dopad na celý region Křivoklátska především po stránce ekonomické i sociální. Po zkušenostech jiných soukromých vlastníků hospodařících v bezprostřední blízkosti národních parků (zejména NP Šumava a NP České Švýcarsko) mám důvodné obavy i o naše lesní porosty, neboť z bezzásahových území v minulosti docházelo (a v současnosti stále dochází) k nekontrolovanému šíření lesních škůdců. Zároveň se hlásím k odkazu našich předků, generací lesníků, kteří svým citlivým přístupem k hospodaření pomohli vytvořit ve zmíněném regionu mimořádně cennou oblast. Důkazem budiž zdejší četná chráněná území, vznik CHKO Křivoklátsko v r. 1978, lokality oblastí NATURA 2000, biosférická rezervace UNESCO, rozsáhlá ptačí oblast anebo i zařazení lesů na území Lesnického parku Křivoklátsko do Mezinárodní sítě modelových lesů v r. 2017. Současný stav ochrany přírody tedy považuji za naprosto dostatečný a funkční. Naším úkolem je, abychom v dosavadním aktivním způsobu hospodaření zodpovědně pokračovali i nadále, neboť jsem přesvědčen, že nejlepší způsob ochrany lesních porostů zajišťuje citlivý a pečlivý přístup lesníka.

Na závěr si dovolím citovat zprávu ČTK ze dne 29. 6. 2021, kdy předseda krajského výboru pro životní prostředí a zemědělství Karel Bendl (ODS) řekl, že: „Lesnické hospodaření v CHKO je v pořádku, a právě proto je třeba tamější přírodní hodnoty chránit.“ Právě naopak, Křivoklátsko je živou expozicí lesnictví, nepotřebuje národní park s bezzásahovými zónami, jeho výjimečnost spočívá právě v souladu lidské činnosti s přírodou.
Proč měnit něco, co evidentně velmi dobře funguje? Kvalitní lesnický management poskytuje státu a vlastníkům lesů trvalý výnos, nepotřebuje obrovskou finanční podporu na provoz jako národní park. Je mou stavovskou povinností, zastat se práce generací místních lesníků a Lesnického parku Křivoklátsko. Jsem rád, že myšlenku vzniku dalších národních parků v ČR odmítl i SVOL ve svém stanovisku ze dne 11. ledna 2022."

Stanovisko SVOL v kompletním znění

PETICE Nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko

Svůj podpis a tím souhlas s Peticí je třeba ideálně připojit do konce března 2022.

Otázky a odpovědi k problematice vyhlášení NP Křivoklátsko, odkazy na fotografie, mapy, hodnotící studie, oficiální dokumenty a další podrobnosti k petici najdete na blogu www.otevrenekrivoklatsko.cz.

Náš tip: Podívejte se na VIDEO ze seriálu SVOL - Lesník je odborník, natočené v DO Vlastec