46 % všech lesů v České republice města, obce, lesní družstva obcí, soukromí majitelé a církve.
Majoritní podíl v českých lesích tedy stále patří státu, ale prakticky až do konce druhé světové války však převažovalo na území Československa soukromé vlastnictví lesů.
Podle dostupných pramenů získávaly obce první lesní majetky většinou jako dary od panovníků v období 13. až 15. století. Majetnické právo bylo potvrzeno v tzv. zemských deskách, které původně sloužily k zápisům o soudních sporech. První pozemkový zápis byl proveden v r. 1278. Úřad zemských desek byl zrušen Josefem II. v roce 1783 a jeho soudní pravomoc byla přenesena na nový zemský soud. Po roce 1851 přestaly zemské desky existovat v důsledku revolučních změn a po r. 1874 je nahradily pozemkové knihy příslušných katastrálních obcí vedené u okresních soudů. Konstitutivnost zápisů do pozemkových knih zrušil režim po roce 1948; nepovinně se vedly do r. 1964, poté došlo ke zrušení zápisů úplně. Svého nového opodstatnění se pozemkové knihy dočkaly až v době restitucí po r. 1989.
První ucelé mapování území Rakouska-Uherska (tzv. terziánský katastr) bylo provedeno v letech 1746-1756. Lesnatost území se během 250 let zvýšila z 15 % na 34 % (více než 2.600 tis. ha lesa).
Do struktury majetkové držby významně zasáhla první pozemková reforma (1919-1938), která se podstatným způsobem dotkla velkých vlastníků lesů s výměrou nad 10 tis. ha. Nejvíce byly postiženy rody hlubocké větve Schwarzenbergů, Czernínové, Morzinové, Hohenzollernové, Paarové, Colloredo-Mansfeldové, Lichtensteinové, Harrachové, Clam-Gallasové a Řád německých rytířů. Fürstenbergové postoupili státu téměř celý svůj majetek.
Po druhé světové válce došlo na území Československa k rozsáhlým společensko-ekonomickým změnám, jejichž součástí byla také pozemková reforma probíhající ve třech etapách. V roce 1949 bylo rozhodnuto o přechodu k jednosektorové ekonomice a v následujících letech přestalo mít vlastnictví půdy význam. V evidencích půdy se evidovaly zejména užívací vztahy, vlastnická práva až na druhém místě - s důsledky těchto kroků se majitelé půdy bohužel potýkají dodnes. Stát postupně převzal většinu obecních a městských lesů. Státem nepřevzaty zůstaly lesy měst o celkové výměře asi 9 tis. ha. Postátněním lesů družstev a jiných útvarů v roce 1958 dosáhla celková rozhloha státních lesů 2 574 tis. ha a cyklus zestátňovacích zákonných předpisů zahájený v roce 1918 se uzavřel.
Po roce 1989 nastaly postupné privatizace a restituce zestátněného majetku také na úseku zemědělství a lesnictví. Zákon č. 229/91 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, společně se zákonem č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, byly milníky v novodobé historii lesních majetků a odstartovaly také přípravy k založení celostátního sdružení vlastníků lesů SVOL. Navrácení majetku zabaveného církvím a řádům komunisty umožnil až zákon přijatý v roce 2012.
Vývoj vlastnické struktury lesů v českých zemích
| Rok | 1850 | 1920 | 1945 | 1950 | 1990 | 2010 | 2018 | 2020 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| % výměry všech lesů v republice | ||||||||
| Státní lesy | 2,5 | 3,6 | 18,3 | 70,1 | 95,8 | 60,1 | 54,3 | 53,8 |
| Obecní lesy | 9,1 | 10,0 | 14,9 | 16,6 | 0 | 16,5 | 17,1 | 17,2 |
| Družstevní lesy | 0 | 1,9 | 1,7 | 3,2* | 4,1* | 1,2 | 1,2 | 1,2 |
| Církevní lesy | 8,0 | 7,9 | 6,1 | 0 | 0 | 0 | 5,1 | 5,3 |
| Nadační lesy | 1,7 | 0,8 | 0,9 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Šlechtické lesy | 21,0 | 0** | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Soukromé lesy | 57,7 | 75,8 | 58,1 | 10,1 | 0,1 | 22,2 | 22,3 | 22,5 |
* Do kategorie jsou zařazeny i lesy JZD.
** Po zrušení šlechtických titulů v r. 1918 byly lesy šlechtické zřazeny do lesů soukromých.
Zdroj: MZe, Lesy ČR