Poradna pro majitele lesa
Služby poradny jsou poskytovány zdarma; náklady s touto službou spojené hradí Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR ze svého rozpočtu. Žádat o odbornou radu mohou pouze členové SVOL. Odpovědi na obecné dotazy k problematice obhospodařování lesa jsou přístupné pro všechny majitele lesa. Odpovědi na specializované a některé právní dotazy jsou přístupné pouze pro členy SVOL.
Pro zadání nového dotazu použijte tento odkaz.
Zobrazit kategorie:
Všechny kategorie
- Kategorie: Občanské právo majetkové
Před cca 1 rokem jsme se s manželkou rozhodli koupit les. Je to několik úzkých dlouhých parcel (selský les na Vsočině). Máme problém s některými sousedy, kteří patrně vedeni záměrem rozšířit svoji parcelu vysázeli část stromků na naši parcelu, část na hranici a část cca 20 cm od hranice – jde o malé smrky. Logická by byla vzdálenost cca 1 m od hranice – abych nezasahoval do sousedova a zároveň nenarušil zápoj stromků. Lze získat informaci, jak se na uvedenou situaci dívá náš právní řád a zvyklosti, jak bych měl v tomto případě postupovat, případně jak postupovat v budoucnu, kdy se budou stromy rozrůstat – aby nebylo řešeno to, kdo zabere více plochy či slunce souseda?
Účinný občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů) je v této věci poměrně jednoznačný: § 1017 (1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a…
- Kategorie: Občanské právo majetkové
Před cca 1 rokem jsme se s manželkou rozhodli koupit les. Je to několik úzkých dlouhých parcel (selský les na Vsočině). Máme problém s některými sousedy, kteří patrně vedeni záměrem rozšířit svoji parcelu vysázeli část stromků na naši parcelu, část na hranici a část cca 20 cm od hranice – jde o malé smrky. Logická by byla vzdálenost cca 1 m od hranice – abych nezasahoval do sousedova a zároveň nenarušil zápoj stromků. Lze získat informaci, jak se na uvedenou situaci dívá náš právní řád a zvyklosti, jak bych měl v tomto případě postupovat, případně jak postupovat v budoucnu, kdy se budou stromy rozrůstat – aby nebylo řešeno to, kdo zabere více plochy či slunce souseda?
Účinný občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů) je v této věci poměrně jednoznačný: § 1017 "(1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo…
- Kategorie: Ostatní
Naše společnost tvoří rezervu na pěstební činnost podle § 9 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách. Finanční prostředky ve výši vytvořené rezervy máme převedeny na samostatný vázaný účet vedený u KB. Jedná se o běžný bankovní účet, který je zanedbatelně úročený. Vzhledem k míře inflace tím naše společnost do budoucna přichází o nemalé prostředky. Dotaz zní, zda můžeme změnit tento vázaný účet se stejnou výší uložené rezervy na běžný vázaný účet spořící či je na tento účet převést a takovýto účet ve smyslu zákona o rezervách považovat za vázaný účet. Může takovýto účet mít i výpovědní lhůtu v našem případě 32 dní.
Zákon o rezervách se daňově relevantní rezervě na pěstební činnost věnuje v § 9 (věcné podmínky) a § 10a (depozitní podmínka), přičemž je třeba zohlednit rovněž obecně platná úvodní ustanovení týkající se všech typů zákonných rezerv. Jedním z nich je…
- Kategorie: Občanské právo majetkové
Je možné bez vědomí a souhlasu vlastníka (pachtýře) pozemků určených k plnění funkcí lesa instalovat tzv. kešky, tzn. schránky/pouzdra/obaly využívané při geocachingu? Jak lze naložit s keškami, které byly na pozemky určené k plnění funkcí lesa umístěny bez souhlasu vlastníka?
K umístění tzv. kešek na cizím pozemku je vždy zapotřebí souhlasu vlastníka pozemku. To vyplývá z exkluzivní povahy vlastnického práva, do kterého lze (mimo zásahy umožněné přímo zákonodárcem, jako je např. sběr lesních plodů) zasahovat (např. právě umístěním kešky či…
- Kategorie: Lesní a zemědělské právo
Otázky související s ochranou staveb (a obecně veškerých nemovitostí) nacházejících se na lesních pozemcích a v jejich blízkosti, jakož i otázky související s posuzováním odpovědnosti za újmu, která na stavbách (a obecně všech nemovitostech) nebo v souvislosti s jejich užíváním či provozováním vzniká díky existenci lesa (typicky v důsledku pádu stromů a jejich částí, zastíněním, pádem kamenů a lavin), jsou mezi vlastníky lesů a vlastníky, resp. provozovateli přilehlých staveb pravidelně předmětem polemik. Názory vlastníků lesa se přitom v praxi nejčastěji střetávají s názory a požadavky vlastníků rekreačních a obytných staveb,vlastníků (provozovatelů) železničních drah, vlastníků pozemních komunikací, vlastníků energetických vedení (elektrická vedení, plynovody, teplovody) a vlastníků vodovodů a kanalizací.
Obecný návod, jak v takových případech postupovat připravil pro členy SVOL JUDr. Ing. Martin Flora, Dr. Návod obsahuje odkazy a doslovné citace ustanovení dotčených právních předpisů a aktuální judikatury včetně doporučení pro vlastníky lesů – dostupné pouze členům SVOL.
- Kategorie: Lesní a zemědělské právo
Chaty v lese a přístup k nim. Bohužel historicky máme cca 200 chat v lese, jedná se o jednotlivé chatky, zřízené cca v 70.–80. letech minulého století, k individuální rekreaci. Ne na trvalé bydlení. Tato část lesa je protkaná vyježděnými cestami. Chataři si začínají stěžovat, že potřebují lepší cesty. Že má takové a makové auto a že si ho poškozuje apod. (pro příklad ale pro fabii jsou sjízdné). Zatím náš právník tvrdí, že dle občanského zákona je situace dostačující a že přístup neznamená příjezd, a to ještě v nějaké kvalitě přizpůsobené nějakým autům. Jednak prosím o vyjádření, na co mají vlastníci nemovitostí-chat (oni vlastní nemovitost, pozemek pod chatou a okolo patří městu, vše jsou lesní pozemky) právo, co jsme povinni zajistit my a popř. jak si v nájemní smlouvě zabezpečit či spíše formulovat, že mají nárok na to a to a že jsou si vědomi přístupové situace a nebudou po městu požadovat její změnu.
Ve věci zajištění příjezdu k rekreačním chatám se navzájem prolíná veřejnoprávní a soukromoprávní úprava. Ve veřejnoprávní rovině je rozsah práva vlastníků rekreačních chat užívat dopravní trasy nacházející se na pozemcích určených k plnění funkcí lesa pro jízdu a stání motorových…
- Kategorie: Lesní a zemědělské právo
Jak ošetřit ve vyjádření k umístění staveb do 50 metrů od lesa a v lese, že stavby a zejména pohyb osob do 50 m od lesa je na jejich nebezpečí. Bohužel jsou takto dle lesního zákona ošetřeny pouze stavby a zařízení, avšak čím dál častěji se setkáváme s tím, že po nás požadují kácení z obav před pádem stromu, že musí čistit bazén od jehličí apod.
V odpovědi na dotaz je nejprve nutno zmínit, že s účinností od 1.1.2024 se ochranné pásmo lesa, jehož hranice zatím sahá až do vzdálenosti 50 m od okraje lesa, v důsledku přijetí zákonů č. 284/2021 Sb. a 149/2023 Sb. zužuje…
- Kategorie: Lesní a zemědělské právo
Jedná se o situaci, kdy zaparkuje člověk auto na nelesním pozemku sousedícím s lesem (pole, louka či zejména zahrada) a spadne na auto strom, větev apod. Jak je to s odpovědností za škodu?
Odpovědnostní vztahy související mj. s pády stromů a jejich částí jsou upraveny primárně v ustanoveních občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. v platném znění) a lesního zákona (zákon č. 289/1995 Sb. rovněž v platném znění). Na druhém místě označený předpis, tj. lesní zákon, označuje…
- Kategorie: Lesní a zemědělské právo
Jaké jsou parametry organizované a hromadné sportovní akce v lese?
Lesní zákon v § 20 odst. 5 stanoví, že organizované nebo hromadné sportovní akce lze v lese konat pouze na základě oznámení orgánu státní správy lesů, které musí být předloženo nejméně 30 dnů před dnem konání akce společně se souhlasem…
- Kategorie: Myslivost, myslivecké právo
K 31.3.2023 skončí platnost celé řady smluv o nájmu honiteb. V souvislosti s touto skutečností se objevuje celá řada otázek týkajících se postupu vlastníků lesů a držitelů i uživatelů honiteb ve vztahu k využívání honebních pozemků v navazujícím období. Část z těchto otázek má přitom svůj původ v nesprávném pochopení stavu, který po skončení platnosti smluv o nájmu honiteb vznikne. Proto je vhodné připomenout si některá základní fakta a připojit k nim doporučení ohledně dalšího postupu se zaměřením na zajištění zájmů vlastníků lesů v ochraně před škodami působenými zvěří.
Na prvním místě se sluší zdůraznit, že ke dni 31.3.2023 nedochází k žádnému generálnímu zániku dříve uznaných honiteb ani k uvolnění honebních pozemků, které by bylo spojeno s uznáváním honiteb nových. Všechny dosud uznané honitby zůstávají i po 31.3.2023 zachovány,…