logo SVOL tisk

Poradna pro majitele lesa

Služby poradny jsou poskytovány zdarma; náklady s touto službou spojené hradí Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR ze svého rozpočtu. Žádat o odbornou radu mohou pouze členové SVOL. Odpovědi na obecné dotazy k problematice obhospodařování lesa jsou přístupné pro všechny majitele lesa. Odpovědi na specializované a některé právní dotazy jsou přístupné pouze pro členy SVOL.

Pro zadání nového dotazu použijte tento odkaz.
V přírodní rezervaci, v porostu, který je bezzásahový a čerpáme na něj újmu za samovolný vývoj, je nutné provést bezpečnostní těžbu, stromy pak musí být ponechány k zetlení – nelze náklady na těžbu hradit z prodeje dříví. Je možné v tomto případě uplatnit újmu – mimořádný náklad?  Pokud ano, čím toto zdůvodnit.  Analogický případ jsou stojící stromy, které byly ponechány k zetlení, je nutné je z důvodu bezpečnosti skácet – dřevo musí být ponecháno na místě. Je též možno uplatnit ujmu jako mimořádný náklad?
Náhradu újmy z trvalého ponechání lesa nebo jeho části samovolnému vývoji lze kombinovat s dalšími dvěma typy újem, mj. i s náhradou újmy z mimořádného opatření. Výslovně je to uvedeno v § 4 odst. 10 novelizované vyhlášky č. 335/2006 Sb.: „V lesních porostech, ve…

Jak uchopit vůči SSL § 32, odst. 5, stávajícího ZoL, např. v případě, kdy není dle § 39, ZoM povoleno snížení stavu dané zvěře, i při existenci patrných škod zvěří, přesahující ekonomické i personální možnosti vlastníka k jejich zabránění? Často je na ORP kumulována státní správa lesů a státní správa myslivosti.
 Podle § 32 odst. 5 lesního zákona jsou orgány státní správy lesů jsou povinny dbát, aby lesní porosty nebyly nepřiměřeně poškozovány zvěří. Podoba a rozsah této povinnosti není v lesním zákoně nijak konkretizován. S ohledem na princip vázanosti výkonu státní moci zákonem,…

Při zpracování nahodilé těžby, z důvodu stejného porostu (napadení kůrovcem) a úzkých řemenových parcel těžaři omylem ze sousední parcely těžaři vytěžili cca 15 m3 dřeva. Po zjištění situace vlastník odmítl ponechání dřeva na OM a nadále trvá na odvozu k němu domů. Problém je v tom, že odmítá uhrazení vynaložených nákladů, tj. na těžbu, přiblížení a odvoz. Domníváme se, že by za toto měly být uhrazeny vynaložené náklady?
  Vytěžením porostu na cizím pozemku vznikla jeho vlastníkovi škoda, kterou není možno nahradit uvedením do původního stavu a měla by být nahrazena v penězích. Výše škody by měla být stanovena podle vyhlášky č. 55/1999 Sb. Poškozený tedy nemá právo na…

SSL v případě vydávání rozhodnutí o dotčení ochranného pásma lesa ve vzdálenosti méně jak 30 m, toto rozhodnutí často vydává bez vědomí vlastníka lesa, případně jeho OLH a často též bez znalosti konkrétní situace. Je možné v tomto případě přenesení odpovědnosti (i částečně), za případné pády stromů, či větví?
  I když OSSL vydá k umístění stavby v ochranném pásmu lesa souhlasné závazné stanovisko, resp. tento souhlas vyjádří v rámci jednotného environmetálního stanoviska (JES) podle § 14 odst. 2 a 3 lesního zákona (což bohužel může udělat i bez vědomí…

Ačkoliv lesní zákon neomezuje výstavbu oplocení pro ochranu lesů před zvěří na věk lesních porostů, orgány státní správy lesů vyslovily v několika případech názor, že použití oplocení jako nejúčinnějšího prostředku k ochraně před škodlivým působením zvěře je přípustné pouze u nezajištěných lesních porostů. Přinášíme vyjádření jednoho ze správních soudů.
Český zákonodárce zakotvením práva každého vstupovat do lesa (§ 19 odst. 1 lesního zákona) vymezuje les jako prostor, který je až na výjimky volně přístupný veřejnosti. Aby byla volná přístupnost lesa zajištěna, je v ustanovení § 32 odst. 8 lesního…

Účast ekologických spolků v řízení o přestupcích podle ZOPK
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, (dále jen „ZOPK“) od svého vstupu v účinnost zaručuje v ustanovení § 70 občanským sdružením, jejichž hlavním předmětem činnosti podle stanov je ochrana přírody a krajiny (podle aktuální úpravy obsažené v občanském zákoníku…

Vlastník honebního pozemku a člen honebního společenstva (HS) koupil vlastnický podíl jednoho z více podílových spoluvlastníků honebního pozemku, přičemž tito spoluvlastníci dosud nebyli členy HS. Stávají se v tomto případě členy honebního společenstva automaticky také ostatní spolupodílníci? Jakou roli zde případně hraje velikost zakoupeného majetkového podílu? „Vtahuje“ odkoupení vlastnického podílu členem HS do HS i ostatní spoluvlastníky?
 Situace, která je předmětem dotazu, není v zákoně o myslivosti výslovně upravena. Tuto mezeru v právu je tudíž nutno překlenout výkladem, který však podle mých zjištění nebyl dosud ani judikaturou, ani právní teorií podán. To samozřejmě nebrání tomu, abych se o výklad…

Ke vztahům mezi spoluvlastníky Náš městys vlastní 4 ha lesních pozemků, kde je vlastníkem 8/10. Zbylé 2/10 vlastní fyzická osoba, která nechce směnu ani prodej a tvrdí, že chce klidně hospodařit s městysem. Prosím o informaci, jak v této věci postupovat, jestli řešit výnosy a náklady v poměru 80/20 a jak řešit správu OLH?
  Vztahy mezi spoluvlastníky jsou obecně upraveny v ustanoveních § 1115 až 1239 občanského zákoníku (zákon č. 589/2012 Sb. v platném znění). Ačkoliv platí, že vzhledem k věci jako celku se spoluvlastníci považují za jedinou osobu, nakládají s věcí jako jediná osoba…

Kdo je povinen k opravě trubního propustku u lesní cesty?
Záleží na tom, kde přesně se propustek nachází a k čemu slouží. Obecně platí, že údržbu propustku a zachování jeho funkčnosti je povinen zajišťovat jeho vlastník. Podle § 12 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 13/1997 Sb., o…

Kdo nese zodpovědnost za ublížení na zdraví osob nebo poškození majetku v době, kdy běží vyřizování žádosti o povolení kácení dřevin mimo les, a jak nejlépe v podobné situaci postupovat.
Odpovědnost jak v době vyřizování žádosti, tak i před jejím podáním, nese primárně vlastník pozemku, ze kterého strom vyrůstá. Jeho odpovědnost vyplývá především z prevenční povinnosti zakotvené v § 2900 občanského zákoníku („Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat…