logo SVOL tisk

Poradna pro majitele lesa

Služby poradny jsou poskytovány zdarma; náklady s touto službou spojené hradí Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR ze svého rozpočtu. Žádat o odbornou radu mohou pouze členové SVOL. Odpovědi na obecné dotazy k problematice obhospodařování lesa jsou přístupné pro všechny majitele lesa. Odpovědi na specializované a některé právní dotazy jsou přístupné pouze pro členy SVOL.

Pro zadání nového dotazu použijte tento odkaz.
Jaké právní předpisy je třeba dodržet při zřízení obory?
Založení obory je právně i věcně poměrně složitou záležitostí a je vhodné ji svěřit zkušenému odborníkovi z praxe. Zakládání oborních chovů a vlastní hospodaření v nich upravuje zejména zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 244/2002…

Dobrý den, v rámci řešení náhrad za pozemky přičleněné k honitbám nám bylo OSSM sděleno, že jsme se v minulosti s nabytím pozemků stali členy HS, a tím pádem nelze stanovit výši náhrad dle § 30 ZoM. Z toho důvodu, jako minoritní člen, jsme následně po tomto upozornění z HS vystoupili (členství skončí 31.12.2019) a následně budeme jednat o stanovení výše náhrad. S ohledem na to, že jsme i přes naše členství uživateli honitby (MS, které má honitbu pronajatou - fakticky ale jen HS pod jinou hlavičkou) účtovali škody zvěří, které MS platilo (řádově nižší tisíce korun), řeším nyní, jestli otevírat otázku vzájemného vypořádaní. Recipročně jsme totiž inkasovali 12 Kč/ha jako náhradu, kterou ale HS dle vlastních stanov vyplácí i členům HS (tady tedy podle mě rozpor není). Existuje nějaký důvod chtít od uživatele honitby dohodu o nějakém vypořádání ? Především s ohledem na námi požadovanou novou výši náhrady (požadujeme navýšení na 70 Kč) se obávám, že uživatel honitby (což je v podstatě i držitel) bude hledat možnosti, jak si alespoň část "vzít zpět".
Problematiku náhrad za přičleněné pozemky do honitby řeší, jak ostatně správně píše i tazatel, zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb, a to v § 30. Právní úprava náhrad se týká jenom situace, kdy jsou pozemky vlastníka přičleněny do honitby z…

Je třeba k umístění fotopasti souhlasu vlastníka honebního pozemku? Je tedy fotopast považována za myslivecké zařízení ve smyslu §9, odst. 2?
K umístění fotopasti na cizím pozemku je vždy zapotřebí souhlasu vlastníka pozemku. To vyplývá z exkluzivní povahy vlastnického práva, do kterého lze zasahovat (např. právě umístěním fotopasti na pozemek) právě jen v případě, že s tím vlastník vysloví souhlas nebo…

Prosím o Váš názor v obecné rovině, jaký lze očekávat přístup soudu v následujícím případě škod zvěří.Jedná se o škody jelení zvěří ohryzem a loupáním a vlastník lesních pozemků neučinil žádná opatření k zamezení škod. a) Budou soudy soudit přesně podle zákona o myslivosti (§ 52)= "...škody způsobené zvěří hradí uživatel honitby ..." ?= "super obecná odpovědnost" ?nebo b) budou přihlížet k (ne)plnění povinností, které zákon současně ukládá vlastníkům lesa= § 32 Zákona o lesích (spoluodpovědnost ?)= § 5 vyhl. č.101/1996 Sb. v pl.zn. (odst. 1, písm. a-f) = Rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 25Cdo1390/2003 ad(povinnosti vlastníka lesa a přiměřenost opatření!)Předem děkuji za Váš názor, protože tyto škody nebyly u nás nejméně 15-20 let evidovány a nemáme v tomto směru zkušenosti.
Na jednotlivé dílčí dotazy lze odpovědět souhrnně: Soudy budou o nároku na náhradu škody zvěří, pokud bude uplatněn žalobou podle § 55 odst. 3 zákona o myslivosti, bezesporu rozhodovat „přesně podle zákona o myslivosti“. Současně však budou přihlížet k tomu,…

Je možné někde nalézt „vzorovou“ smlouvu mezi vlastníkem lesa a honebním společenstvem? A lze také zjistit v kraji obvyklou cenu za 1 ha lesa, louky pole a vodní plochy? Jedná se o oblast na České Sibiři.
Postup při tvorbě honiteb včetně přičleňování pozemků k honitbám řeší zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve své části čtvrté pojednávající o tvorbě a využití honiteb (§ 17- 34, postup při vlastním přičleňování pozemků k uznané honitbě pak zejména §…

Zajímalo by mne, zda po 1.1.2014 nedošlo ke zhoršení postavení majitelů honebních pozemků vůči členům mysliveckých sdružení v souvislosti s ustanovením § 215 odst. 2 NOZ, že "členové spolku neručí za jeho dluhy". Zaslechl jsem totiž názor, že občanský zákoník je zákon s vyšší právní silou než zákon o myslivosti.
Ustanovení § 215 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), podle kterého členové spolku neručí za jeho dluhy, není v žádném případě pravidlem novým. Toto pravidlo bylo součástí právního řádu ČR i před nabytím účinnosti NOZ,…