Dobrý den, v rámci řešení náhrad za pozemky přičleněné k honitbám nám bylo OSSM sděleno, že jsme se v minulosti s nabytím pozemků stali členy HS, a tím pádem nelze stanovit výši náhrad dle § 30 ZoM. Z toho důvodu, jako minoritní člen, jsme následně po tomto upozornění z HS vystoupili (členství skončí 31.12.2019) a následně budeme jednat o stanovení výše náhrad. S ohledem na to, že jsme i přes naše členství uživateli honitby (MS, které má honitbu pronajatou - fakticky ale jen HS pod jinou hlavičkou) účtovali škody zvěří, které MS platilo (řádově nižší tisíce korun), řeším nyní, jestli otevírat otázku vzájemného vypořádaní. Recipročně jsme totiž inkasovali 12 Kč/ha jako náhradu, kterou ale HS dle vlastních stanov vyplácí i členům HS (tady tedy podle mě rozpor není). Existuje nějaký důvod chtít od uživatele honitby dohodu o nějakém vypořádání ? Především s ohledem na námi požadovanou novou výši náhrady (požadujeme navýšení na 70 Kč) se obávám, že uživatel honitby (což je v podstatě i držitel) bude hledat možnosti, jak si alespoň část "vzít zpět".
Problematiku náhrad za přičleněné pozemky do honitby řeší, jak ostatně správně píše i tazatel, zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb, a to v § 30. Právní úprava náhrad se týká jenom situace, kdy jsou pozemky vlastníka přičleněny do honitby z moci úřední, tedy rozhodnutím orgánu SSM. Pokud tedy organizace ukončila členství v HS a koncem roku z něj vystoupí, je třeba se nejprve pokusit s HS o dohodu o výši náhrady za přičleněné pozemky. Nedojde-li k dohodě, poté by měl podle odst.(2) § 30 rozhodnout o výši náhrady orgán státní správy, s přihlédnutím k velikosti pozemků a výnosu z výkonu práva myslivosti v dané honitbě.
Připomínám, že podle odst.(4) § 26 má osoba, jejíž členství v HS zaniklo, nárok na vypořádací podíl, ale vzhledem k tomu, že výši tohoto podílu nebo způsob jejího výpočtu určují stanovy HS a že majetek honebních společenstev nebývá velký, nebude tento podíl nijak závratný, pokud vůbec nějaký. Pracovníci orgánu státní správy se také většinou snaží o dosažení dohody mezi HS a vlastníkem přičleněných pozemků, protože ke svému rozhodnutí o výši náhrady nemívají údajně dostatek podkladů a relevantních informací a mnohdy i třeba odvahy k rozhodování.
Pokud jste v období Vašeho členství v HS inkasovali 12 Kč/ha jako náhradu za vložené pozemky a navíc jste účtovali škody zvěří, je možné konstatovat, že Vaše postavení vlastníka v rámci této honitby bylo asi maximum možného. Ne snad co do výše náhrad, ale z pohledu vztahů a jednání ze strany HS. Časté je, že náhrady členům HS nejsou vypláceny vůbec, případně jen naturální formou a škody zvěří je nutné složitě dokladovat, prokazovat a nebo uplatňovat až u soudu. Výši náhrady a stejně jako Váš požadavek na zvýšení na 70 Kč/ha je obtížné posuzovat bez znalosti honitby, druhů a stavů zvěře zde chovaných a z toho vyplývajících ekonomických výnosů honitby. Nicméně to, že uživatel honitby, potažmo držitel, protože obojí ve většině společenstevních honiteb jsou stejní lidé, si bude chtít alespoň část takto vynaložených prostředků „vzít zpět“, je nanejvýš pravděpodobné. A pokud dojde ke zvýšení náhrady za vložené pozemky podle Vašeho požadavku, lze očekávat výrazně zvýšenou snahu „ušetřit“ na náhradách za škody způsobené zvěří nesouhlasem s výší škod, jejich bagatelizováním a zpochybňováním. Důvody, které by uživatele honitby přiměly k uzavření dohody o vypořádání (myšlen je snad předběžný souhlas s úhradou všech budoucích škod včetně zvýšených náhrad?) s vlastníkem pozemků, nejsou v ZoM uvedeny, a tudíž nejsou ani běžně užívány.
Ing. Jelínek Petr
odborný poradce SVOL
Znojmo 6.12.2019