Naše společnost tvoří rezervu na pěstební činnost podle § 9 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách. Finanční prostředky ve výši vytvořené rezervy máme převedeny na samostatný vázaný účet vedený u KB. Jedná se o běžný bankovní účet, který je zanedbatelně úročený. Vzhledem k míře inflace tím naše společnost do budoucna přichází o nemalé prostředky. Dotaz zní, zda můžeme změnit tento vázaný účet se stejnou výší uložené rezervy na běžný vázaný účet spořící či je na tento účet převést a takovýto účet ve smyslu zákona o rezervách považovat za vázaný účet. Může takovýto účet mít i výpovědní lhůtu v našem případě 32 dní.

Pojistné podmínky pojištění lesních porostů (Generali Česká Pojišťovna a.s./ČSOB Pojišťovna)

V r. 2022 jsou opět poskytovány příspěvky na zalesnění zem. půdy - SZIF, opatření 8.1.1. Rozhoduji se, zda požádat o finanční příspěvky dle tohoto opatření nebo zda využít fin. příspěvky dle NV 455/2021. Dle komunikace s MZe a SZIF z tohoto roku: 1) pokud nevyužiji příspěvku na zalesnění zem. půdy - SZIF, opatření 8.1.1. - NENÍ při zalesnění zem. půdy možné požádat o fin. příspěvek na sazenice dle NV 455/2021 ( nejedná se o obnovu), ale JE možné žádat o fin. příspěvek na oplocenku i na následnou péči dle NV 455/2021. 2) naopak, pokud využiji příspěvku na zalesnění zem. půdy - SZIF, opatření 8.1.1. - není možné žádat o příspěvek na oplocenku dle NV 455/2021 , ani na násl. péči dle NV 455/2021. Je to na první pohled pochopitelné a logické ( nelze žádat dvakrát na totéž), nicméně poprosím Vás o potvrzení výše uvedeného v bodech 1 a 2.

Můj dotaz se týká problematiky blokování dopravy při nakládání dřeva na úzkých účelových komunikacích. Nakládali jsme dřevo na asfaltové cestě, která má podle vyjádření odboru dopravy charakter účelové komunikace, je ve vlastnictví obce ( přesněji řečeno ve vlastnictví obce je pozemek, který by se měl nacházet pod tělesem cesty, ale ne všude to tak podle ortofotomapy je ) a má šíři 3 metry. Proti nám přijel člověk, který vůbec nechtěl slyšet, že bychom se nějak vyhli ( respektive, že se nám uhne on, protože naložený kamion na nezpevněné okolí cesty sice vjet může, ale už nevyjede ) a protože jsme podle něj porušili zákon tím, že jsme mu nenechali průjezdnou šířku tří metrů ( na jedné straně 1 metr od kamionu hráň dřeva a na druhé straně 1 metr od kamionu plot ), tak na nás zavolal policii, která mu dala za pravdu. Řidič dostal 500 Kč pokutu a já od policisty varování, že příště u to pokuta 500 Kč nespraví a věc půjde do správního řízení s mnohem vyšší sankcí v řádu tisíců. Jak máme obecně postupovat do budoucna? Pokud bychom chtěli v tomto případě dřevo skládkovat u naší cesty ( bez výše uvedeného problému ), museli bychom ho převozit ( zhruba 200 m3 ) asi 2 km daleko a to buď po zmíněné cestě, kterou bychom tím mohli zničit nebo po cizích nezpevněných pozemcích, jejichž majitelům by se to zřejmě nelíbilo ). Varianta doporučená vedoucím odboru dopravy s dočasnou uzávěrkou komunikace na konkrétní termín včetně osazení dopravních značek, o kterou se musí požádat s předstihem 1 měsíce, nepřipadá s praktického hlediska do úvahy. Upřesňuji, že obhospodařujeme více než 1.400 ha lesa, který je v celé své výměře zahrnutý do přílohy č. 1 opatření obecné povahy jako kalamitní oblast a těžba za rok 2019 se pohybovala v řádu desítek tisíc m3. S dotazem souvisí ještě jeden: na stejné komunikaci je osazena značka zákazu vjezdu nákladních vozidel nad 3,5 tuny s dodatkovou tabulkou: "Mimo dopravní obsluhy". Je možné považovat kamion jedoucí nakládat dřevo za dopravní obsluhu?

Naše obec vlastní několik set ha lesa, roční objem těžby se pohybuje okolo 6 tis. m3 dřeva. Těžařské práce pro nás dělají externí firmy, neboť nedisponujeme ani technikou ani personálem na zajištění těchto prací. Rádi bychom věděli, jak při zadávání těžařské práce postupovat, abychom byli v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Celkový roční objem služeb na práce v lese činí přibližně 4 mil. Kč. Práce zadáváme různým dodavatelům (těžba, přibližování, harvestor aj.) V historii žádný dodavatel nepřesáhl limit 2 mil. Kč za rok. Je možné tyto služby považovat za zakázky malého rozsahu, nebo máme povinnost sečíst všechny navazující služby (těžba + přibližování + manipulace) a v případě, že předpokádaný objem těchto služeb od všech dodavatelů překročí limit pro zakázky malého rozsahu, považovat tyto služby podle zákona za podlimitní zakázku?

Jaké informace lze považovat za obchodní tajemství při správě a hospodaření v obecním lese, které obec podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, není povinna poskytnout?

Jaké dokumenty musí společnosti s ručením omezením založené ÚZSC, které nepodléhají ověřování účetní závěrky auditorem, každoročně v souladu s platnými zákony zakládat ve sbírce listin OR?

Jsou zápisy ze zasedání dozorčí rady takové s. r. o. veřejné? Musí být umístěny např. na webových stránkách společnosti, pokud je společnost provozuje? Kdo za případné uveřejnění zodpovídá - společnost prostřednictvím jednatele nebo dozorčí rada prostřednictvím svého předsedy? A z jakého právního důvodu?

Společnost s ručením omezeným založená ÚZSC nepodléhá ověřování účetní závěrky auditorem dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, a tudíž nemá povinnost vyhotovovat výroční zprávu. Pokud ji však přesto vyhotovuje, je povinna ze zákona č. 106/1999 Sb. výroční zprávu zveřejnit na webových stránkách společnosti, pokud je společnost provozuje, nebo na stránkách jejího zakladatele (ÚZSC)?

Je společnost s ručením omezeným s majetkovou účastí územního samosprávného celku, která byla založena především za účelem správy lesního majetku ÚZSC, veřejnou institucí ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění? Vztahuje se na ní povinnost poskytování informace žadateli na základě žádosti nebo zveřejněním dle uvedeného zákona?