logo SVOL tisk

Začátkem května 2024 obdržel SVOL k připomínkám návrh novely zákona č. 114/1992 Sb. týkající se ochrany zvláště chráněných druhů rostlina živočichů, tzv. „druhové“ ochrany", která byla Ministerstvem životního prostředí předložena do meziresortního připomínkového řízení. Zveřejnění novely předcházela v roce 2023 informační kampaň ministerstva, která potřebu novely zdůvodnila nutností revize celého systému druhové ochrany v návaznosti na požadavek Programového prohlášení vlády České republiky z roku 2022.

Hlavním principem novely měla být změna stávající ochrany jedinců zvláště chráněných druhů (ZCHD), která je označována za zastaralou, na ochranu jejich biotopů a místních populací, tj. účinnější ochranuZCHD včetně vytvoření podmínek pro zajištění péče o ty nejohroženější z nich. Nezbytným předpokladem k tomu má být změna kategorizace ZCHD, kdy místo ohrožených, silně a kriticky ohrožených ZCHD se má nově jednat o:

  1. ZCHD I. stupně ochrany
    Jedná se o nejohroženější druhy s nejpřísnější ochranou, tj. ochranou všech jedinců daného druhu. Veškeré činnosti s potenciálem poškození jedinců daných ZCHD lze provádět až na základě výjimky povolené příslušným orgánem ochrany přírody (OOP). Typicky se jedná např. o obratlovce ohrožené nelegálním lovem.
  2. ZCHD II. stupně ochrany
    Jde o přechodnou kategorii ochrany, u které může být umožněno běžné obhospodařovánílesních porostů bez nutnosti výjimky OOP, nesmí však při něm docházet k poškození a ničení místní populace ZCHD a jeho biotopu. Při postupu dle výše uvedeného může dojít i k nezáměrnému zásahu do přirozeného vývoje ZCHD.
  3. ZCHD III. stupně ochrany
    Tato kategorie je z hlediska ochrany nejmírnější, tj. s potřebou ochrany místních populací a biotopů ZCHD. Kategorie zahrnujezejména druhy vytvářející obvykle početné populace, kdy ztráta několika jedinců je z hlediska celého druhu zanedbatelná (např. u některých druhů mravenců či brouků).

Kritéria pro zařazení druhů do kategorií:

 kriteria druhochr

Současně s návrhem kategorií byl předložen předběžný seznam ZCHD jako podklad pro novelu vyhlášky č. 395/1992 Sb. Seznam vychází z aktualizovaného celostátního Červeného seznamu, vyjadřujícího míru ohrožení jednotlivých ZCHD, a současně přihlíží k jejich vlastnostem a životním nárokům i důvodům ohrožení.

Porovnání počtů nově navrhovaných ZCHD se stávajícím stavem i obsahem Červeného seznamu:

 tabulka druho

Zdroj: Návrh revize ohrožených druhů, Ochrana přírody 5/2022, https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pravo-v-ochrane-prirody/navrh-revize-ochrany-ohrozenych-druhu/

Z původního seznamu zejména vyplýval určitý nárůst počtu ZCHD (o cca 15 %). Podle novějšího návrhu (2023) by mělo být nově ve stupni III., tj. nejméně přísné ochraně, cca 40 % druhů.

Dalšími zásadními novinkami novely měly být nové základní ochranné podmínky ZCHD (zákazy) s dopadem zejména na hospodařící subjekty a dále rozšíření možnosti aktivní péče o nejohroženější druhy a jejich biotopy financované OOP (aktivní péče o ohrožené druhy a biotopy, např. v podobě záchranných programů měla mít prioritu). Rovněž měly být doplněny některé nové pojmy, zejména místní populace druhu (např. populace rostlin na jedné louce), negativní vymezení zásahů, které se nepovažují za běžné hospodaření,měla stanovit nová prováděcí vyhláška MŽP.

Znění „druhové“ novely předložené ministerstvem do meziresortního řízení obavy vlastníků lesů z realizace nového přístupu k druhové ochraně v ČR beze zbytku potvrdilo. Navržené změny mají pro vlastníky lesa znamenat nová zásadní omezení při lesním hospodaření včetně výrazného snížení právní jistoty, zda svou činností neporuší základní ochranné podmínky ZCHD a nedopustí se přestupku či trestného činu. Nejzásadnějšími negativními dopady návrhu předloženého do MPŘ jsou následující skutečnosti:

  • rozšíření biotopů všech živočišných druhů (zejména ptačích) a posílení jejich ochrany do takových dimenzí, kdy v podstatě každý les může být v případě potřeby označen za biotop některého ZCHD, neboť bude možné jej označit za „místapotřebná pro migraci a přirozené přesuny živočichů“, popř. za „místo rozmnožování, odpočinku a opatřování si potravy“. Jinými slovy i krátkodobé či potenciální biotopy, na kterých se ZCHD aktuálně nevyskytuje, se mohou stát„plnohodnotným“ biotopem se všemi základními ochrannými podmínkami;
  • rozšíření počtu případů, kdy vlastník lesa bude při běžném hospodaření potřebovat výjimku ze zákazů ze základních ochranných podmínek konkrétního ZCHD (zejména zákonným zákazem ničení a poškozování biotopu)a současně může být sankcionován za nedovolený zásah do jeho biotopu;
  • založení zcela nové rozhodovací pravomoci OOPk předcházení ohrožení ZCHD, která jim sama o sobě umožní výrazně omezitlesní hospodaření. Dochází tak ke zvýšení vymahatelnosti ochrany ZCHD, např. při počínajícím poškození biotopu budou moci OOP nařídit omezení takové činnosti či realizaci nápravných opatření.