Začátkem května 2024 obdržel SVOL k připomínkám návrh novely zákona č. 114/1992 Sb. týkající se ochrany zvláště chráněných druhů rostlina živočichů, tzv. „druhové“ ochrany", která byla Ministerstvem životního prostředí předložena do meziresortního připomínkového řízení. Zveřejnění novely předcházela v roce 2023 informační kampaň ministerstva, která potřebu novely zdůvodnila nutností revize celého systému druhové ochrany v návaznosti na požadavek Programového prohlášení vlády České republiky z roku 2022.

Hlavním principem novely měla být změna stávající ochrany jedinců zvláště chráněných druhů (ZCHD), která je označována za zastaralou, na ochranu jejich biotopů a místních populací, tj. účinnější ochranuZCHD včetně vytvoření podmínek pro zajištění péče o ty nejohroženější z nich. Nezbytným předpokladem k tomu má být změna kategorizace ZCHD, kdy místo ohrožených, silně a kriticky ohrožených ZCHD se má nově jednat o:

1. ZCHD I. stupně ochrany
   Jedná se o nejohroženější druhy s nejpřísnější ochranou, tj. ochranou všech jedinců daného druhu. Veškeré činnosti s potenciálem poškození jedinců daných ZCHD lze provádět až na základě výjimky povolené příslušným orgánem ochrany přírody (OOP). Typicky se jedná např. o obratlovce ohrožené nelegálním lovem.
2. ZCHD II. stupně ochrany
   Jde o přechodnou kategorii ochrany, u které může být umožněno běžné obhospodařovánílesních porostů bez nutnosti výjimky OOP, nesmí však při něm docházet k poškození a ničení místní populace ZCHD a jeho biotopu. Při postupu dle výše uvedeného může dojít i k nezáměrnému zásahu do přirozeného vývoje ZCHD.
3. ZCHD III. stupně ochrany
   Tato kategorie je z hlediska ochrany nejmírnější, tj. s potřebou ochrany místních populací a biotopů ZCHD. Kategorie zahrnujezejména druhy vytvářející obvykle početné populace, kdy ztráta několika jedinců je z hlediska celého druhu zanedbatelná (např. u některých druhů mravenců či brouků).

Kritéria pro zařazení druhů do kategorií:

Současně s návrhem kategorií byl předložen předběžný seznam ZCHD jako podklad pro novelu vyhlášky č. 395/1992 Sb. Seznam vychází z aktualizovaného celostátního Červeného seznamu, vyjadřujícího míru ohrožení jednotlivých ZCHD, a současně přihlíží k jejich vlastnostem a životním nárokům i důvodům ohrožení.

Porovnání počtů nově navrhovaných ZCHD se stávajícím stavem i obsahem Červeného seznamu:

Zdroj: Návrh revize ohrožených druhů, Ochrana přírody 5/2022, https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pravo-v-ochrane-prirody/navrh-revize-ochrany-ohrozenych-druhu/

Z původního seznamu zejména vyplýval určitý nárůst počtu ZCHD (o cca 15 %). Podle novějšího návrhu (2023) by mělo být nově ve stupni III., tj. nejméně přísné ochraně, cca 40 % druhů.

Dalšími zásadními novinkami novely měly být nové základní ochranné podmínky ZCHD (zákazy) s dopadem zejména na hospodařící subjekty a dále rozšíření možnosti aktivní péče o nejohroženější druhy a jejich biotopy financované OOP (aktivní péče o ohrožené druhy a biotopy, např. v podobě záchranných programů měla mít prioritu). Rovněž měly být doplněny některé nové pojmy, zejména místní populace druhu (např. populace rostlin na jedné louce), negativní vymezení zásahů, které se nepovažují za běžné hospodaření,měla stanovit nová prováděcí vyhláška MŽP.

Znění „druhové“ novely předložené ministerstvem do meziresortního řízení obavy vlastníků lesů z realizace nového přístupu k druhové ochraně v ČR beze zbytku potvrdilo. Navržené změny mají pro vlastníky lesa znamenat nová zásadní omezení při lesním hospodaření včetně výrazného snížení právní jistoty, zda svou činností neporuší základní ochranné podmínky ZCHD a nedopustí se přestupku či trestného činu. Nejzásadnějšími negativními dopady návrhu předloženého do MPŘ jsou následující skutečnosti:

• rozšíření biotopů všech živočišných druhů (zejména ptačích) a posílení jejich ochrany do takových dimenzí, kdy v podstatě každý les může být v případě potřeby označen za biotop některého ZCHD, neboť bude možné jej označit za „místapotřebná pro migraci a přirozené přesuny živočichů“, popř. za „místo rozmnožování, odpočinku a opatřování si potravy“. Jinými slovy i krátkodobé či potenciální biotopy, na kterých se ZCHD aktuálně nevyskytuje, se mohou stát„plnohodnotným“ biotopem se všemi základními ochrannými podmínkami;
• rozšíření počtu případů, kdy vlastník lesa bude při běžném hospodaření potřebovat výjimku ze zákazů ze základních ochranných podmínek konkrétního ZCHD (zejména zákonným zákazem ničení a poškozování biotopu)a současně může být sankcionován za nedovolený zásah do jeho biotopu;
• založení zcela nové rozhodovací pravomoci OOPk předcházení ohrožení ZCHD, která jim sama o sobě umožní výrazně omezitlesní hospodaření. Dochází tak ke zvýšení vymahatelnosti ochrany ZCHD, např. při počínajícím poškození biotopu budou moci OOP nařídit omezení takové činnosti či realizaci nápravných opatření.

Z uvedených důvodů jednal SVOL s vedením ministerstva a předložil k návrhu novely (i cestou povinných připomínkových míst) zásadní připomínky s cílem minimalizovat negativní dopady „druhové“ novely na vlastníky lesů. Konkrétně se jednalo o následující zásadní připomínky (současně je uvedeno, jak byla připomínka v rámci MPŘ ze strany MŽP vypořádána):

• zrušit nový pojem „místní populace“ z důvodu duplicity s pojmem „populace“, nesrozumitelnosti a nepředvídatelnosti rozhodování OOP – neakceptováno (pojem byl v rámci zvláštní ochrany upřesněn tak, aby se ochrana týkala pouze významných zásahů - je ale velmi nejasné a SVOL bude trvat na jeho odstranění z novely),
• vázat definici biotopu druhu výhradně na místa jejich prokazatelného trvalého výskytu, nikoliv na potenciální biotopy, výskyty v určitém období roku apod. – akceptováno,
• v případě ZCHD živočichů omezit lokalizaci biotopu na zásadní životní projevy (zejména jejich přirozená a umělá sídla) k zamezení nepředvídatelnosti územního rozsahu druhové ochrany – akceptováno jinak (do základních ochranných podmínek ZCHD byly uvedeny výslovně konkrétní příklady míst rozmnožování a odpočinku /hnízda, hnízdiště, nory, přirozená nebo umělá sídla, nocoviště a shromaždiště/),
• zrušit definici „přírodního biotopu“, který by znamenal další budoucí omezení lesního hospodaření (mimo stávající evropsky významné lokality) – akceptováno (pojem bude omezeně využit u aktivních nástrojů ochrany přírody),
• u III. kategorie ochrany výslovně uvést, že ochrana jedinců zde není účelná – akceptováno,
• do vyhlášky se seznamem ZCHD uvést z důvodu právní jistoty vlastníků lesů rovněž kritéria výběru ZCHD, resp. důvody jejich zařazení do příslušné kategorie – akceptováno,
• ze strany OOP zajistit vhodnými informačními kanály pravidelné informování vlastníků lesů o aktuálních změnách ve výskytu ZCHD – akceptováno částečně (doplněno poskytování aktuálních dat /informací o změnách/, navíc v důvodové zprávě bude uveden požadavek na nalezení shody MZe a MŽP na vhodném způsobu sdílení informací tak, aby byly vlastníkům lesů snadno dostupné – pozn.: ideálním podkladem by byly údaje katastru nemovitostí /katastrální mapa/),
• v ustanovení k předcházení úhynu a zraňování ZCHD změnit pojem technicky a ekonomicky „dostupná“ opatření na „přiměřená“– akceptováno,
• v závažných odůvodněných případech by uvedená přiměřená opatření prováděl (zajišťoval) samotný OOP, tj. nikoliv vlastník lesa na základě rozhodnutí OOP – neakceptováno,
• vztahovat základní ochranné podmínky ZCHD (zákaz poškození a ničení biotopu) výhradně k zásahům s trvalými a skutečnými (nikoliv potenciálními) důsledky pro biotop druhu (nikoliv k jejich dočasnému působení umožňujícímu nápravu)a odstranit podmiňovací způsob („může přestat…“, „může dojít…“) – akceptováno (podmiňovací způsob nahrazen ve smyslu „přestává splňovat…“),
• zákonnou výjimku ze zákazů při běžném hospodaření vázat výhradně na zamezení poškození nebo zničení jeho biotopu – akceptováno částečně (vázáno na „významné“ nebo „trvalé“ ohrožení, poškození nebo zničení místní populace a „významné“ nebo „trvalé“poškození nebo zničení biotopu,
• v případě definice běžného hospodaření vázat omezení konkrétních činnosti na podstatné (nikoliv veškeré) zásahy do hydrologických půdních poměrů, vodního režimu území, půdního povrchu či chemických vlastností prostředí, a uvést nejběžnější příklady těchto podstatných zásahů (např. povolené zalesnění zemědělské půdy, obvyklá údržba ekologicky významných prvků na orné půdě nebo umělá obnova lesa nesmí být kvalifikovány jako poškozování biotopu) – akceptováno („podstatné“ zásahy) a akceptováno jinak (činnosti budou podrobně stanoveny ve vyhlášce MŽP, SVOL bude přizván do příslušné pracovní skupiny k tvorbě vyhlášky),
• z důvodu nedostatečného (negativního) vymezení zásahů, které nejsou považovány za běžné hospodaření, zrušit zmocnění k vydání příslušné prováděcí vyhlášky – akceptováno jinak (vedle negativního vymezení budou uvedeny i činnosti, které se za běžné hospodaření považují).

V následném legislativním procesu bude SVOL usilovat o to, aby byly schváleny změny, s nimiž SVOL vyjádřil souhlas.