Poradna pro majitele lesa
Služby poradny jsou poskytovány zdarma; náklady s touto službou spojené hradí Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR ze svého rozpočtu. Žádat o odbornou radu mohou pouze členové SVOL. Odpovědi na obecné dotazy k problematice obhospodařování lesa jsou přístupné pro všechny majitele lesa. Odpovědi na specializované a některé právní dotazy jsou přístupné pouze pro členy SVOL.
Pro zadání nového dotazu použijte tento odkaz.
Zobrazit kategorie:
Ochrana přírody a krajiny, NATURA 2000
V přírodní rezervaci, v porostu, který je bezzásahový a čerpáme na něj újmu za samovolný vývoj, je nutné provést bezpečnostní těžbu, stromy pak musí být ponechány k zetlení – nelze náklady na těžbu hradit z prodeje dříví. Je možné v tomto případě uplatnit újmu – mimořádný náklad? Pokud ano, čím toto zdůvodnit. Analogický případ jsou stojící stromy, které byly ponechány k zetlení, je nutné je z důvodu bezpečnosti skácet – dřevo musí být ponecháno na místě. Je též možno uplatnit ujmu jako mimořádný náklad?
Náhradu újmy z trvalého ponechání lesa nebo jeho části samovolnému vývoji lze kombinovat s dalšími dvěma typy újem, mj. i s náhradou újmy z mimořádného opatření. Výslovně je to uvedeno v § 4 odst. 10 novelizované vyhlášky č. 335/2006 Sb.: „V lesních porostech, ve…
Účast ekologických spolků v řízení o přestupcích podle ZOPK
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, (dále jen „ZOPK“) od svého vstupu v účinnost zaručuje v ustanovení § 70 občanským sdružením, jejichž hlavním předmětem činnosti podle stanov je ochrana přírody a krajiny (podle aktuální úpravy obsažené v občanském zákoníku…
Kdo nese zodpovědnost za ublížení na zdraví osob nebo poškození majetku v době, kdy běží vyřizování žádosti o povolení kácení dřevin mimo les, a jak nejlépe v podobné situaci postupovat.
Odpovědnost jak v době vyřizování žádosti, tak i před jejím podáním, nese primárně vlastník pozemku, ze kterého strom vyrůstá. Jeho odpovědnost vyplývá především z prevenční povinnosti zakotvené v § 2900 občanského zákoníku („Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat…
Otázka 2) - souvisí s otázkou 1)Může orgán ochrany přírody zakázat nahodilou těžbu kůrovcem napadených stromů (smrk ztepilý) v II. zóně CHKO (hospodářský les) s odvoláním na zájmy ochrany přírody (inverzní rokle citlivé na změnu mikroklimatických podmínek, kde plošné a razantní odlesnění by způsobilo ohrožení zvláště chráněných druhů a dalších vzácných druhů rostlin a živočichů; přírodní biotopy, které jsou předmětem ochrany evropsky významné lokality)?
Z obecného pohledu lze odpovědět ano (může ji zakázat z důvodu jím prokázaných zájmů ochrany přírody). Pro podrobnější odpověď je nutno opět vycházet z Metodického doporučení, které je závazným vodítkem pro interpretaci neurčitého právního pojmu „intenzivní technologie“ při rozhodování orgánů…
Otázka 1)Jak definovat v § 26 odst. 3 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb. „hospodaření způsobem vyžadujícím intenzivní technologie“? Orgán ochrany přírody odvozuje intenzivní technologie od velikosti holiny např. nad 1 ha (např. do 1 ha včetně není intenzivní technologie; nad 1 ha je intenzivní technologie) a ne od použití vlastní technologie (např. kombinace harvestor a vyvážecí souprava – je intenzivní technologie; kombinace JMP, traktor, popř. lanovka nebo kůň – není intenzivní technologie). Je pouze na orgánu ochrany přírody, jak si vyloží tento pojem?
Z obecného pohledu lze odpovědět ne (není to pouze na konkrétním orgánu ochrany přírody, musí se řídit ustálenými výklady). Pro konkrétnější odpověď je nutno se zabývat obsahem § 26 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále „ZOPK“)…
Můj dotaz směřuje k "Výzvě k podání vysvětlení", kterou jsem obdržela od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (CHKO). Výzva se týkala odstranění maringotky, kterou mám u svého lesa, na svém pozemku. Podle § 18, odst. 5 stavebního zákona jde tedy o stavbu pro údržbu lesa a zajištění lesní činnosti. Nejsem místní, dojíždím pracovat ve svém lese 160 km. Podle CHKO se jedná o zvláště chráněné území - III. zóna, kde bez souhlasu orgánu ochrany přírody nesmí maringotka stát. Definici III. zóny mi nesdělili. Souhlas mi dát nechtějí, ani výjimku na stavbu dočasnou. Jak v takovém případě postupovat? Děkuji za odpověď.
S ohledem na to, že k dotazu nebyl text výzvy připojen, má moje odpověď v jistém smyslu charakter střelby naslepo, neboť není zřejmé, zda šlo o výzvu k vysvětlení existence a umístění maringotky, nebo o výzvu k jejímu odstranění, nebo…
Lze vykládat rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13.8.2014 tak, že pro případ použití biocidů na území zařazených do soustavy Natura 2000 je vždy vyžadován posudek EIA (bez ohledu na to, zda lze tento záměr považovat pro péči o danou naturovou lokalitu za nezbytný)?
K dotazu na interpretaci rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13.8.2014 č.j. 3 As 75/2013-112 uvádím následující: Podle mého názoru nelze z rozsudku dovozovat, že pro případ použití biocidů na území zařazených do soustavy Natura 2000 je vždy vyžadován posudek…
Na základě žádosti subjektu oznámil krajský úřad jako příslušný orgán ochrany přírody veřejnou vyhláškou zahájení správního řízení ve věci vydání výjimky ze zákazu činnosti podle ZOPK. Výjimka je požadována pro záchranné transfery, inventarizační průzkumy, management na lokalitách s výskytem zvláště chráněných druhů obojživelníků a plazů na území kraje, mimo CHKO a vojenský újezd. Mám obavu, aby na naše pozemky nebyl "zavlečen" nějaký chráněný živočich a na nás jako vlastníky pozemků nedopadly důsledky z toho vyplývající. Existuje nějaký právní předpis, který by ukládal povinnost projednat s vlastníkem pozemku transfer zvláště chráněného druhu na jeho pozemek? Jak bychom měli postupovat?
Vaše obavy mohou být reálné. Neexistuje žádný právní předpis, který by povinnost projednat s vlastníkem pozemku transfer zvláště chráněného druhu na jeho pozemek přikázal. Doporučuji Vám uplatnit v rámci správního řízení Váš zásadní nesouhlas s rozsahem požadované výjimky. Není důvodné…