Založení obory je právně i věcně poměrně složitou záležitostí a je vhodné ji svěřit zkušenému odborníkovi z praxe. Zakládání oborních chovů a vlastní hospodaření v nich upravuje zejména zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 244/2002 Sb., č. 245/2002 Sb., č. 491/2002 Sb. a č. 553/2004 Sb. (vše ve znění pozdějších předpisů). Dále se jedná zejména o veterinární zákon č. 166/1999 Sb., zákon na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb. a lesní zákon č. 289/1995 Sb. (vše ve znění pozdějších předpisů).

Dle zákona č. 449/2001 Sb. je oborou druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat. Honitbou je soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle tohoto zákona. Minimální výměra honitby pro oboru je 50 ha.

Návrh na uznání obory podává vlastník honebních pozemků (obora vlastní) nebo přípravný výbor honebního společenstva v případě souvisejících honebních pozemků více vlastníků (obora společenstevní) příslušnému orgánu státní správy myslivosti. K návrhu na uznání obory se přikládá studie o vhodnosti přírodních a jiných podmínek pro intenzivní chov daného druhu zvěře, projekt chovu a výstavby potřebných zařízení a vyjádření veterinárních orgánů a orgánů na ochranu zvířat proti týrání k navrhovaným podmínkám chovu.

Po nabytí právní moci rozhodnutí o uznání obory má držitel obory povinnost rozhodnout do 60 dnů, zda oboru pronajme, nebo ji bude obhospodařovat ve vlastní režii. Do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání obory, resp. podpisu smlouvy o pronájmu obory, je uživatel povinen podat návrh na ustanovení mysliveckého hospodáře orgánu státní správy myslivosti. Dále do 30 dnů po splnění jedné z obou variant musí podat návrh na jednu mysliveckou stráž na každých započatých 500 ha honitby. Uživatel musí také zajistit stanovený počet lovecky upotřebitelných psů, každoročně vypracovat plán mysliveckého hospodaření v honitbě a dodržovat obecné povinnosti uživatelů honiteb (péče o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř, v lesních honitbách zakládání políček pro zvěř, v době nouze provádět opatření k záchraně zvěře, provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat).

Uživatel obory je povinen udržovat stavy zvěře v oboře mezi minimálním a normovaným stavem zvěře. V oborních chovech se můžou lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně stanoveny minimální a normované stavy po celý rok.

Normované stavy zvěře jsou řešeny vyhláškou č. 491/2002 Sb. V oboře se stanoví minimální stav každého z druhů spárkaté zvěře tak, aby byla zajištěna přirozená reprodukce daného druhu zvěře, ale tento stav nesmí být vyšší než normovaný. Normovaný stav jednotlivých druhů spárkaté zvěře ve svém souhrnu nesmí být vyšší než 1 jedinec spárkaté zvěře na 2 ha výměry obory (u prasete divokého se za 1 jedince spárkaté zvěře považují 2).

Výše uvedená vyhláška řeší také požadovaný poměr pohlaví, věkovou skladbu a koeficient očekávané produkce spárkaté zvěře. Základní poměr pohlaví mezi samci a samicemi u spárkaté zvěře je stanoven na 1:1. Koeficient očekávané produkce se týká pouze dospělých samic a stanoví se pro jednotlivé druhy zvěře dle jakostní třídy s určitým rozpětím.

Veterinární péčí dle zákona č. 166/1999 Sb. se rozumí péče o zdraví zvířat, péče o zdravotní nezávadnost živočišných produktů, ochrana území ČR před zavlečením nákaz zvířat, ochrana životního prostředí před nepříznivými vlivy souvisejícími s chovem zvířat, veterinární asanace a státní veterinární dozor.

Z výkladu pojmů zákona vyplývá, že majitel obory je chovatelem, neboť zvěř drží a tím je pověřen se o ně starat. Chovatelem se stává dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uznání obory. Zákon dále stanoví, že veterinární dozor vykonává orgán státní veterinární správy.

Zákon o veterinární péči ukládá všem chovatelům tyto povinnosti:
- provozovat chov způsobem odpovídajícím biologickým potřebám, funkcím a stavu zvířat,
- průběžně sledovat zdravotní stav zvěře,
- bránit vzniku a šíření nákaz,
- být schopen součinnosti při výkonu veterinárních opatření,
- používat veterinární léčiva a prostředky vázané na použití na lékařský předpis jen se souhlasem veterinárního lékaře,
- umožnit provedení kontroly zdraví zvěře, chovatelská zařízení udržovat v odpovídajícím stavu, dbát na funkčnost zařízení chránících zvěř před nákazami, používat zdravotně nezávadná krmiva a vodu a dodržovat podmínky pro používání krmiv s doplňkovými látkami.

V nově vznikající oboře je dále nutno posoudit, zda stávající způsob hospodaření na lesních pozemcích bude i nadále vhodný. Lesní zákon č. 289/1995 Sb. umožňuje vlastníkovi lesa požádat o zařazení lesů v oboře do kategorie lesů zvláštního určení podle § 8 odst. 2 písm. g) z důvodu účelového lesního hospodaření. O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení rozhoduje příslušný orgán státní správy les, kterým je krajský úřad.

Ing. Tomáš Dohnanský