Je možné v rámci pronájmu pozemků pod stavbami rekreačních chat vedle těchto pozemků (pod stavbami) propachtovávat i části přilehlých pozemků, které jsou užívání vlastníky chat např. k uskladnění dříví, zřízení posezení, parkování vlastních vozidel či jen jako plocha pro rekreační sport? Jedná se v převážné většině o lesní pozemky s ochranou PUPFL.

Můj dotaz se týká problematiky blokování dopravy při nakládání dřeva na úzkých účelových komunikacích. Nakládali jsme dřevo na asfaltové cestě, která má podle vyjádření odboru dopravy charakter účelové komunikace, je ve vlastnictví obce ( přesněji řečeno ve vlastnictví obce je pozemek, který by se měl nacházet pod tělesem cesty, ale ne všude to tak podle ortofotomapy je ) a má šíři 3 metry. Proti nám přijel člověk, který vůbec nechtěl slyšet, že bychom se nějak vyhli ( respektive, že se nám uhne on, protože naložený kamion na nezpevněné okolí cesty sice vjet může, ale už nevyjede ) a protože jsme podle něj porušili zákon tím, že jsme mu nenechali průjezdnou šířku tří metrů ( na jedné straně 1 metr od kamionu hráň dřeva a na druhé straně 1 metr od kamionu plot ), tak na nás zavolal policii, která mu dala za pravdu. Řidič dostal 500 Kč pokutu a já od policisty varování, že příště u to pokuta 500 Kč nespraví a věc půjde do správního řízení s mnohem vyšší sankcí v řádu tisíců. Jak máme obecně postupovat do budoucna? Pokud bychom chtěli v tomto případě dřevo skládkovat u naší cesty ( bez výše uvedeného problému ), museli bychom ho převozit ( zhruba 200 m3 ) asi 2 km daleko a to buď po zmíněné cestě, kterou bychom tím mohli zničit nebo po cizích nezpevněných pozemcích, jejichž majitelům by se to zřejmě nelíbilo ). Varianta doporučená vedoucím odboru dopravy s dočasnou uzávěrkou komunikace na konkrétní termín včetně osazení dopravních značek, o kterou se musí požádat s předstihem 1 měsíce, nepřipadá s praktického hlediska do úvahy. Upřesňuji, že obhospodařujeme více než 1.400 ha lesa, který je v celé své výměře zahrnutý do přílohy č. 1 opatření obecné povahy jako kalamitní oblast a těžba za rok 2019 se pohybovala v řádu desítek tisíc m3. S dotazem souvisí ještě jeden: na stejné komunikaci je osazena značka zákazu vjezdu nákladních vozidel nad 3,5 tuny s dodatkovou tabulkou: "Mimo dopravní obsluhy". Je možné považovat kamion jedoucí nakládat dřevo za dopravní obsluhu?

Dobrý den, v rámci řešení náhrad za pozemky přičleněné k honitbám nám bylo OSSM sděleno, že jsme se v minulosti s nabytím pozemků stali členy HS, a tím pádem nelze stanovit výši náhrad dle § 30 ZoM. Z toho důvodu, jako minoritní člen, jsme následně po tomto upozornění z HS vystoupili (členství skončí 31.12.2019) a následně budeme jednat o stanovení výše náhrad. S ohledem na to, že jsme i přes naše členství uživateli honitby (MS, které má honitbu pronajatou - fakticky ale jen HS pod jinou hlavičkou) účtovali škody zvěří, které MS platilo (řádově nižší tisíce korun), řeším nyní, jestli otevírat otázku vzájemného vypořádaní. Recipročně jsme totiž inkasovali 12 Kč/ha jako náhradu, kterou ale HS dle vlastních stanov vyplácí i členům HS (tady tedy podle mě rozpor není). Existuje nějaký důvod chtít od uživatele honitby dohodu o nějakém vypořádání ? Především s ohledem na námi požadovanou novou výši náhrady (požadujeme navýšení na 70 Kč) se obávám, že uživatel honitby (což je v podstatě i držitel) bude hledat možnosti, jak si alespoň část "vzít zpět".

Může vlastník lesa (nebo nájemce s povinnostmi vlastníka lesa) v chatové oblasti omezit počet aut u jednotlivých chat (aby u jedné chaty nestála na PUPFL více než dvě auta). Může vlastník lesa vymezit místo u chaty pro stání těchto aut. Jak to smluvně, legislativně ošetřit?

Je třeba k umístění fotopasti souhlasu vlastníka honebního pozemku? Je tedy fotopast považována za myslivecké zařízení ve smyslu §9, odst. 2?

Dobrý den, jedná se nám o odstranění stromů, které spadly na chaty. Dle zákona bychom neměli ručit za škody pádem těchto stromů, ale kdo má a na čí náklady spadlé stromy odklidit, protože odklízením vzniknou většinou na nemovitostech další škody? Dále řešíme problém s jednou obcí, kdo má odstranit větve, které přesahují z našeho lesa nad jejich komunikaci. Děkujeme za odpověď.

Prosím o Váš názor v obecné rovině, jaký lze očekávat přístup soudu v následujícím případě škod zvěří.Jedná se o škody jelení zvěří ohryzem a loupáním a vlastník lesních pozemků neučinil žádná opatření k zamezení škod. a) Budou soudy soudit přesně podle zákona o myslivosti (§ 52)= "...škody způsobené zvěří hradí uživatel honitby ..." ?= "super obecná odpovědnost" ?nebo b) budou přihlížet k (ne)plnění povinností, které zákon současně ukládá vlastníkům lesa= § 32 Zákona o lesích (spoluodpovědnost ?)= § 5 vyhl. č.101/1996 Sb. v pl.zn. (odst. 1, písm. a-f) = Rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 25Cdo1390/2003 ad(povinnosti vlastníka lesa a přiměřenost opatření!)Předem děkuji za Váš názor, protože tyto škody nebyly u nás nejméně 15-20 let evidovány a nemáme v tomto směru zkušenosti.

Naše obec vlastní několik set ha lesa, roční objem těžby se pohybuje okolo 6 tis. m3 dřeva. Těžařské práce pro nás dělají externí firmy, neboť nedisponujeme ani technikou ani personálem na zajištění těchto prací. Rádi bychom věděli, jak při zadávání těžařské práce postupovat, abychom byli v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Celkový roční objem služeb na práce v lese činí přibližně 4 mil. Kč. Práce zadáváme různým dodavatelům (těžba, přibližování, harvestor aj.) V historii žádný dodavatel nepřesáhl limit 2 mil. Kč za rok. Je možné tyto služby považovat za zakázky malého rozsahu, nebo máme povinnost sečíst všechny navazující služby (těžba + přibližování + manipulace) a v případě, že předpokádaný objem těchto služeb od všech dodavatelů překročí limit pro zakázky malého rozsahu, považovat tyto služby podle zákona za podlimitní zakázku?

Naše obec má lesního hospodáře na HPP - pracovní úvazek 35/týden a pružná pracovní doba. Pracovní náplň je klasická práce lesního hospodáře a mimo jiné má zajišťovat ekonomicky výhodný výběr dodavatelů. Zároveň však dochází k tomu, že LH fakturuje obci práce v lese (ožínání, pálení a úklid klestu, sázení, výrobu dřeva apod.), a to např. za rok 2015 v objemu cca 320 tis. Kč, tzn., že sám sobě zadává práci, kterou dělá, soudě k jejímu objemu, i v pracovní době. Chci se zeptat, zda jste se již s něčím podobným setkali a za druhé jakým rizikům (kromě střetu zájmů) se obec vystavuje.

Je možné někde nalézt „vzorovou“ smlouvu mezi vlastníkem lesa a honebním společenstvem? A lze také zjistit v kraji obvyklou cenu za 1 ha lesa, louky pole a vodní plochy? Jedná se o oblast na České Sibiři.