logo SVOL tisk

Poradna pro majitele lesa

Služby poradny jsou poskytovány zdarma; náklady s touto službou spojené hradí Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR ze svého rozpočtu. Žádat o odbornou radu mohou pouze členové SVOL. Odpovědi na obecné dotazy k problematice obhospodařování lesa jsou přístupné pro všechny majitele lesa. Odpovědi na specializované a některé právní dotazy jsou přístupné pouze pro členy SVOL.

Pro zadání nového dotazu použijte tento odkaz.
Jaké změny přináší do fungování družstva zákon o obchodních korporacích po 1.1.2014, jaké změny (obecně) je nutné provést ve stanovách a zakladatelské smlouvě družstva, aby vyhovovaly dikci tohoto zákona?
Pokud jde o výše uvedenou otázku, lze (obecně) konstatovat, že stanovy družstva je nutno upravit tak, aby obsahovaly všechny náležitosti požadované v § 553 zákona o obchodních korporacích, tj. musí obsahovat:a) firmu družstva,b) předmět podnikání nebo činnosti,c) výši základního členského…

Stávající nájemní smlouva na lesní majetek byla uzavřena v r. 1994. V letošním roce město získalo od VLS s. p. 10 ha pozemků. Je možné tyto nově nabyté pozemky doplnit formou dodatku k stávající nájemní smlouvě do předmětu nájmu, nebo je nutné podle OZ na nově nabyté pozemky podepsat pachtovní smlouvu?
Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) se práva a povinnosti vzniklé od 1. 1. 2014 řídí ustanoveními NOZ. Podle § 3028 odst. 3 NOZ se právní poměry, které se netýkají práv osobních,…

Za účelem správy městského lesního majetku založilo město společnost s ručením omezeným. Město je jediným společníkem a vlastníkem této společnosti. Společnost spravuje lesní majetek na základě nájemní smlouvy o pronájmu lesních pozemků z r. 1994. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že město "pronajímá své lesní pozemky obchodní společnosti za účelem provozování činností, které má obchodní společnost zapsané v OR". Mezi těmito činnostmi je mj. lesnictví a těžba dřeva. Nyní se objevil názor, že výlučným vlastníkem vytěženého dřeva je město a společnost s ním nemůže obchodovat. Ve smlouvě není uvedeno, ve kterém momentu přechází vlastnické právo k vytěženému dřevu na společnost. Jak se věci ve skutečnosti mají? Pokud obchodní společnosti nevzniká právo k vytěženému dřevu z titulu nájemní (pachtovní) smlouvy, jak tuto záležitost ošetřit?
Nájemní smlouva mezi městem a společností s ručením omezeným byla uzavřena v roce 1994, tedy ještě za účinnosti „starého“ občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. v tehdy platném znění). Podle jeho § 663 platilo, že „nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za…

Zajímalo by mne, zda po 1.1.2014 nedošlo ke zhoršení postavení majitelů honebních pozemků vůči členům mysliveckých sdružení v souvislosti s ustanovením § 215 odst. 2 NOZ, že "členové spolku neručí za jeho dluhy". Zaslechl jsem totiž názor, že občanský zákoník je zákon s vyšší právní silou než zákon o myslivosti.
Ustanovení § 215 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), podle kterého členové spolku neručí za jeho dluhy, není v žádném případě pravidlem novým. Toto pravidlo bylo součástí právního řádu ČR i před nabytím účinnosti NOZ,…

Na základě žádosti subjektu oznámil krajský úřad jako příslušný orgán ochrany přírody veřejnou vyhláškou zahájení správního řízení ve věci vydání výjimky ze zákazu činnosti podle ZOPK. Výjimka je požadována pro záchranné transfery, inventarizační průzkumy, management na lokalitách s výskytem zvláště chráněných druhů obojživelníků a plazů na území kraje, mimo CHKO a vojenský újezd. Mám obavu, aby na naše pozemky nebyl "zavlečen" nějaký chráněný živočich a na nás jako vlastníky pozemků nedopadly důsledky z toho vyplývající. Existuje nějaký právní předpis, který by ukládal povinnost projednat s vlastníkem pozemku transfer zvláště chráněného druhu na jeho pozemek? Jak bychom měli postupovat?
Vaše obavy mohou být reálné. Neexistuje žádný právní předpis, který by povinnost projednat s vlastníkem pozemku transfer zvláště chráněného druhu na jeho pozemek přikázal. Doporučuji Vám uplatnit v rámci správního řízení Váš zásadní nesouhlas s rozsahem požadované výjimky. Není důvodné…

Doposud jsme dlouhá léta používali část obecní komunikace jako přístupovou cestu ze státní silnice k našim lesním pozemkům pro veškerou lesní dopravu. Náhle jsme se dozvěděli, že na žádost obce dojde k úpravě provozu na pozemní komunikaci obce tj. k umístění svislého dopravního značení: 2x č. B4 - Zákaz vjezdu nákladních vozidel 2x č. E 13 - Text "MIMO VOZIDEL S POVOLENÍM OÚ". Vnímáme toto opatření jako určité neférové jednání vůči nám, jelikož obec nikdy v minulosti neomezovala naši lesní dopravu a nikdy nás nevyzvala k nějakému jednání ohledně podmínek využití jejich pozemní komunikace. Veřejná vyhláška (OOP) o stanovení místní úpravy provozu byla zveřejněna 17.1.2014, připomínky a námitky správnímu orgánu jsme nestihli podat. Pokud skutečně dojde k místní úpravě provozu na pozemních komunikacích, lze ještě s OÚ vyjednat nějakou výjimku? Jaká je obvyklá výše náhrady, jaký režim používání lze nastavit, či jak by měl vlastník lesa v takovém případě postupovat?
Z dotazu není zřejmé, zda předmětná cesta má podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, charakter účelové komunikace podle § 7 zákona („Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo…

Nese vlastník lesa odpovědnost, případně jaký díl odpovědnosti, za možnou újmu na zdraví či škodu na nemovitosti, vzniklou při živelné události pádem stromu. Zřejmě zásadní roli zde hraje stav stromu. Jak by se pohlíželo na událost v případech, kdy ještě jako stojící byl strom zdravotně v pořádku a před pádem nevykazoval známky zjevného poškození, jako stojící strom nevykazoval zjevné známky poškození, ale po pádu bylo možno objevit dříve neviditelnou např. hnilobu kmene, poškození kořenového systému apod. (něco jako skrytá vada) a za kdy strom měl už před pádem zjevné stopy poškození, řekněme, že splňoval kritéria nahodilé těžby? Lze v této souvislosti interpretovat § 22 LZ pro vlastníky nemovitostí jednoznačně a primárně jako povinnost nikoli pouze možnost provést nezbytně nutná opatření k zabezpečení před škodami způsobenými obecně existencí lesních porostů a pozemků v dosahu nemovitostí?Nejedná se dokonce v případě nečinnosti vlastníka nemovitosti o porušení LZ?
Ačkoliv vstup veřejnosti do lesa se podle ustanovení § 19 odst. 1 lesního zákona uskutečňuje na vlastní nebezpečí návštěvníků a ačkoliv ochranu nemovitostí v blízkosti pozemků určených k plnění funkcí lesa před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem…

Je možné použít neporažený strom, který je pevně spjat kořenovou soustavou se zemí, k řezbářským účelům? Jedná se o samostatný solitér, který se nachází na soukromém pozemku.
Lze přepokládat, že tazatel chce k řezbářským účelům využít uschlý strom, ale vzhledem k tomu, že se vyhláška MŽP č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, vztahuje na rostoucí i suché stojící dřeviny, je nutno posuzovat možnost…

Jaké změny přináší nový občanský zákoník od 1. 1. 2014 do nájemních vztahů? Jakou právní úpravou se budou řídit stávající nájemní smlouvy lesních pozemků, které svou povahou odpovídají charakteristice pachtu?
Zásadní změnou, která je se vstupem v účinnost nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“) v souvislosti s nájemními vztahy spojena, je obnova pachtu jako samostatného právního institutu při současném zúžení rozsahu, který zaujímá institut nájmu. Nájem…

Jaký je rozsah povinností vlastníků lesů při odstraňování zdrojů ohrožení železniční dráhy?
Rozsah povinností vlastníků lesů při odstraňování zdrojů ohrožení nemovitostí a zařízení nacházejících se mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa (tedy i železničních drah) je vymezen ustanovením § 22, odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně…