logo SVOL tisk

Jednání SVOL s ministrem životního prostředí: Novelizace zastaralého zákona o myslivosti je nezbytná

21.6.2023

Ministr životního prostředí Petr Hladík na setkání s vedením SVOL 15. června vyjádřil zájem o širší spolupráci se SVOL v otázkách ochrany přírody a krajiny a jeho zapojení do přípravy chystaných legislativních předpisů a opatření v rámci resortu. Za stěžejní věc pro ochranu zemědělské a lesní krajiny před škodami přemnoženou zvěří označil novelizaci zastaralého zákona o myslivosti. Za nezbytné považuje dostát slibu vlády a posílit pravomoci vlastníků půdy hospodářů v organizaci honiteb. Obě strany se shodly na tom, že to je cesta, jak ušetřit veřejné peníze, posílit stabilitu lesů a dát při péči o les větší šanci přírodě.

Lesy jsou nejvýznamnější složkou životního prostředí a bez jejich vlastníků nelze realizovat ochranu přírody a krajiny, která bude dlouhodobě ekologicky i ekonomicky udržitelná. Jsem proto velice rád, že pan ministr vnímá potřebu vzájemné komunikace s vlastníky nestátních lesů a vítám zapojení SVOL do přípravy legislativních předpisů v ochraně přírody a krajiny již v prvotní fázi,“ oceňuje nabídku ke spolupráci předseda SVOL Jiří Svoboda.

Obě zúčastněné strany se shodly na potřebě uvolnit ruce lesním hospodářům v rámci novelizace lesního zákona a nutnosti naplnit vládní prohlášení v oblasti novelizace zákona o myslivosti. Vysoké škody způsobené přemnoženou spárkatou zvěří brání efektivní a úspěšné obnově českých lesů po kůrovcové kalamitě, která ještě není u svého konce a plochy, které bude potřeba zalesnit, stále narůstají. Výsadbu lesních dřevin však nelze řádně zajistit bez oplocování a nátěrů repelenty.  

„Vysoké stavy zvěře limitují přirozenou obnovu, snižují biodiverzitu v lesích a stabilitu lesních porostů. Z ekonomického pohledu znamenají vyšší náklady nejen pro vlastníka lesa, ale i nehospodárné vynakládání veřejných prostředků,“ upřesňuje předseda SVOL.

Vlastníky lesů uplatněné škody na lesních porostech za rok 2022 činily podle údajů Českého statistického úřadu 54 miliónů korun, což je dvojnásobek oproti roku 2019 (27,4 mil. Kč). Výše uplatněných nároků však zdaleka neodpovídá skutečně vzniklému poškození a nezohledňuje další ekonomické ztráty, které v důsledku negativního působení zvěře vznikají a pohybují se ve vyšších řádech. 

Jedná se o finanční prostředky vynaložené vlastníky lesů na ochranu kultur před zvěří – oplocenky, přírůstové ztráty nebo ovlivnění rozsahu a kvality obnovy jako takové. Podle vlastního průzkumu provedeného u členů SVOL činily průměrné přímé náklady na zhotovení drátěné oplocenky v loňském roce bezmála 83 tisíc korun na jeden kilometr a dalších 16,5 tisíce/km na její údržbu a opravy. Náklady na letní a zimní nátěr sazenic proti okusu se v roce 2022 pohybovaly průměrně mezi 797 Kč a 867 Kč na 1000 ks. Průměrné náklady na individuální ochranu stromků činily téměř 90 Kč na kus.  

Uvážíme-li, že v loňském roce bylo zalesněno více než 39 tisíc hektarů a bylo vysazeno 142 miliónů listnatých sazenic a 84 miliónů jehličnatých sazenic, které pro svůj zdárný růst do doby zajištění vyžadují ochranu před zvěří oplocením či individuální formou, jedná se o astronomické částky, které musí vlastníci lesů ze svého rozpočtu vynaložit. 

Na ochranu kultur před zvěří stát vlastníkům lesů přispívá. Jsou ale tyto prostředky státního rozpočtu účelně vynaložené, když stát na druhé straně vlastníkům lesa znemožňuje přímý výkon práva myslivosti na jejich pozemcích a odmítá snížit minimální výměru vlastní honitby? „Příklady z praxe potvrzují, že tam, kde má vlastník lesa možnost kontrolovat stavy zvěře na svých pozemcích, má větší prostor i příroda. Obavy z toho, že vlastníci budou své honitby při zmenšení výměry drobit, jsou liché a nerespektují společenské i majetkové změny po roce 1989“, uzavírá Jiří Svoboda.