Pro připomenutí. Petici SVOL v roce 2018 vyvolal pomalý a nepříliš efektivní postup státu při řešení kůrovcové kalamity ohrožující statisíce soukromých a obecních lesních majetků ekonomickou a ekologickou devastací. Petici podepsalo více než šestnáct tisíc občanů. V Poslanecké sněmovně nebyla petici věnována patřičná pozornost, požadavkům petentů se důkladně věnoval až Senát. Petice byla projednána ve Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, v Podvýboru pro zemědělství, v Hospodářském výboru, na veřejném slyšení a konečně i na plenární schůzi 13. června 2019. Usnesení Senátu, které bylo jednomyslně schváleno, obsahovalo 12 bodů k řešení krizové situace v českých lesích. Nyní senátory zajímalo, jak byly, nebo jsou, jednotlivé body usnesení naplňovány.

Důležitost jednání senátního podvýboru zdůraznila i osobní přítomnost nového ministra zemědělství Marka Výborného, který úvodem přítomným nastínil kroky, které v rámci celého ministerstva bude řešit.

Senát ve svém usnesení důrazně připomíná, že stát nemůže využívat výsledky hospodaření ve státních lesích zejména pro posilování příjmů státního rozpočtu, neboť tím znemožňuje jejich odpovědnou správu a ochranu. Jak se k této výtce postavila tehdejší vláda Andreje Babiše a současná vláda Petra Fialy?

 Novela zákona o státním podniku, která umožňuje převody peněz ze státních firem do rozpočtu, platí od roku 2013. V letech 2013-2017 odvedly Lesy ČR do státního rozpočtu 29,37 mld. korun. Ještě v roce 2018, kdy se naplno projevila největší kůrovcová kalamita od dob Marie Terezie, státní podnik odvedl do státního rozpočtu 2,5 mld. To se brzy ukázalo jako velice krátkozraké a státní podnik musel žádat o úvěr a následně o finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity. V letech 2019-2021 byl odvod státního podniku nulový. V roce 2022 odvedly Lesy ČR do státního rozpočtu 3,81 mld., v roce 2023 částku 3,25 mld. korun. O tom, jakou část zisku převede státní podnik do fondu zakladatele a o použití těchto finančních prostředků, rozhoduje po předchozím souhlasu vlády Ministerstvo zemědělství. Vláda určuje, kolik z toho půjde zpátky do rozpočtu ministerstva. Vláda Petra Fialy ve svém prohlášení uvádí, že budoucí zisky ze státních lesů nepůjdou do státního rozpočtu a namísto toho budou přispívat k obnově lesních ekosystémů a ochrany vody. Peníze z lesů by měly zůstaly v lesích. Pokud MZe již rozhodlo o převodu části zisku do státního rozpočtu, měly by být rozhodně určené na podporu lesního hospodářství. 

Je zvláštní, že v otázce odvodu financí z hospodaření LČR s. p., vláda s lehkým srdcem porušila svůj volební program, přičemž na vyhlášení NP Křivoklátsko lpí, jako by se jednalo o záchranu zeměkoule …

Senát ve svém usnesení důrazně upozornil na potřebu realizace mimořádných kroků a opatření pro zvládnutí kůrovcové kalamity, na nutnost spolupráce dotčených resortů koordinované Ministerstvem zemědělství a spolupráce s vlastníky lesů, ale i přijímání rychlých změn zákonných a podzákonných norem k záchraně lesů. Jak byl tento apel z pohledu nestátních vlastníků lesů vyslyšen?

Ve spolupráci se SVOL byly některé mimořádné kroky a opatření koordinovány – například mimořádná opatření k sadebnímu materiálu v kalamitních oblastech, prodloužení doby zalesnění holin, ponechání kůrovcových souší, používání obranných opatření proti kůrovci, nebo úprava lesního zákona v oblasti odpovědnosti vlastníků lesů za škody návštěvníkům s ohledem na možnost ponechávání souší. Nebyl ale například vyslyšen náš požadavek k předložení návrhu způsobu na výkup dřevní hmoty od drobných vlastníků lesů, který by zohlednil tehdejší situaci na trhu – ten Ministerstvo zemědělství vyhodnotilo jako nerealizovatelný. Stejně tak nebyl vyslyšen požadavek na zrušení výběrových řízení na provádění těžby, asanace a přepravy kůrovcového dříví, krizový stav nebyl vyhlášen.

Oba případy odmítnutí řešení situace ukazují nechuť opustit staré pořádky a vzhledem k situaci, která v době gradace kůrovcové kalamity byla, byl celý problém prohlouben. Řešení kůrovcových situací se neobejde bez zásahů proti kůrovci i v NP či v prvních zónách CHKO. Pokud se toto nezmění, je boj s kůrovcem marný.

Senátoři doporučovali uvolnit minimálně 3 mld. na pomoc vlastníkům lesů při zpracování kalamity a opětovném zalesnění pro rok 2019 a vyčlenit ve státním rozpočtu na obnovu lesů ve státním rozpočtu na rok 2020 5-7 miliard a pro roky příští. Byla tato doporučení naplněna?

Pro nestátní vlastníky se po mnoha jednáních podařilo spustit kůrovcové kompenzace za období IV. Q 2017-2020. Celkově byla ale výše podpory zklamáním – namísto požadovaných 14,5 mld. dostaly nestátní lesy za více než 3 roky jenom 9 mld. Kompenzace nebyly součástí rezortního rozpočtu a mimořádně o nich vždy rozhodovala vláda.

V roce 2019 činila podpora MZe 2,085 mil. korun, z toho kůrovcová kompenzace pro nestátní vlastníky (státní lesy k ní v tomto roce neměly přístup) 980 mil. a příspěvky na hospodaření v lesích 695 mil. Ve spolupráci s MZe se podařilo k 1. lednu 2022 novelizovat nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o poskytování příspěvků na hospodaření v lesích. Změny reagovaly na podněty z praxe a týkaly se také aktualizace zastaralých sazeb příspěvků. Podstatné finanční krytí se podařilo zajistit z Národního plánu obnovy spolufinancovaného Evropskou unií (na období 2021-2023 celkem 8,54 mld.) a částečně ze státního rozpočtu, který se ale v oblasti podpory lesního hospodářství nedaří navýšit v potřebném objemu. Podle neoficiálních informací bude MZe údajně žádat v příštím roce o podporu na lesním hospodářství 5,3 miliardy.

Na jednání senátního výboru zaznělo, že část finančních prostředků na obnovu lesů a následnou péči by mohla být financována z výnosů z imisních povolenek, kterými disponuje Ministerstvo životního prostředí. Jako pozitivní shledávám také návrh, aby poplatky z odvodu za odnětí lesní půdy nebyly příjmem Státního fondu životního prostředí, ale příjmem Podpůrného garančního a lesnického fondu a byly využity k podpoře lesního hospodářství.
Příslib alokace části financí z výnosů imisních povolenek je nadějí, že financování LH alespoň dle vládního nařízení č. 30/2014 Sb. zůstane zachován, otázkou je, v jaké míře a zda pobírateli tohoto příspěvku budou i LČR. Otázka financování programu „Adaptace…“ není vyřešena a osobně se domnívám, že celý složitý program vyzní do ztracena …

Jedno ze senátních doporučení k řešení kůrovcové kalamity se týkalo podpory změny dosavadního mysliveckého plánování a zahájení přípravy návrhu novely zákona o myslivosti za účelem snížení vysokých stavů zvěře a škod. Závěr přípravných jednání skončil určitou deziluzí všech zainteresovaných stran z toho, že zásadní otázky, na kterých se nepodařilo nalézt shodu, jako např. minimální výměra honitby, by měly být řešeny až v Poslanecké sněmovně. Jak se na věc díval senátní podvýbor?

Dění kolem zákona o myslivosti mi připadá, že jde o nejdůležitější právní předpis v historii ČR i před ústavou. Pan ministr hodlá podrobit celý návrh důkladné revizi s cílem eliminovat co nejvíce připomínky v rámci jednání PS PČR. Vzhledem k různorodým loby se to však zcela jistě nepovede … Z mého pohledu je návrh zákona velmi problematický, a to zejména v otázce stanovení plánu lovu, neboť mi připadá, že způsobu výpočtu plánu lovu rozumí jen autor metodiky. Rovněž složitá kontrola plnění plánu zákon činí zbytečně složitým. Osobně nevidím důvod další formu kontroly plnění plánu lovu u subjektů, které mají myslivost přímo propojenou na účetnictví včetně následné kontroly veterinární správou. U ostatních, zejména mysliveckých spolků, by určitě stačily namátkové kontroly státní správou. Jak bude řešeno plnění plánu lovu v oblastech výskytu vlka či v místech zvýšené návštěvnosti lesů?

V tomto bodě je zajímavý požadavek zpřístupnění obor, jako by více jak 2,6 mil ha lesa veřejnosti nestačilo. Je zajímavé, že zákaz vstupu do některých lokalit z důvodu ochrany přírody nikomu nevadí. Při projednávání zákona o myslivosti se máme na co těšit.

Stávající smíšený model veřejné správy je z hlediska lesního hospodářství nevyhovující. Na tom se shodly nejen Senát, ale i Ministerstvo zemědělství. Zabýval se senátní výbor na svém jednání tímto problémem? Reforma státní správy a malolesů je jedním z klíčových bodů společné Platformy za novelizaci lesního zákona. Jak se vyvíjí diskuze k tomuto tématu? Jaký je Váš osobní názor na věc?

Reforma státní správy lesů je podle mého názoru zásadní věcí. Není to ale jen záležitost resortu a za současného stavu veřejných financí k tomu bohužel není ochota. Netvrdím, že by se jednalo o jednoduchou změnu, ale kde je vůle, tam je cesta. V současné době zajišťuje státní správu lesů a myslivosti 205 obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, což je v průměru téměř trojnásobek původního počtu bývalých okresních úřadů. Výkonem státní správy lesů se dále zabývá 14 pracovišť krajských úřadů včetně hlavního města. Lesnickou agendu vykonávají na ORP často úředníci bez odpovídajícího odborného vzdělání či praxe a vedle lesů zajišťují i další agendy. Nemají časový prostor ani podmínky k tomu, aby mohli v terénu provádět kontrolní činnost. Podstatou námi navrhované reformy je vznik lesodohlédacích úřadů sloučením některých sousedních obcí s rozšířenou působností. Byly by prvním stupněm státní správy lesů, nadřízeným orgánem by bylo MZe. Pravomoci krajských úřadů by převzal lesodohlédací úřad. Méně úředníků na výplatní listině státu by umožnilo zaplatit odpovídající odměnu za práci odborníkům a zefektivnit státní správu lesů. V současné době se jednání ubírají směrem zajistit na každém ORP jeden celý pracovní úvazek pro úředníka státní správy lesů s patřičnou odborností. Zvažuje se také zřízení celého úvazku pro státní správu myslivosti a rybářství na každém ORP. To bych ale osobně považoval za nepříliš šťastné řešení a plýtvání veřejnými prostředky.

Další otázkou je nejen odbornost pracovníků SSL a myslivosti, ale i příslušná odpovídající praxe. Návrh LZ klade zvýšené povinnosti na OLH, přičemž jeho činnost mají kontrolovat lidé bez odpovídající kvalifikace či lesničtí elévové. Je třeba zdůraznit, že úloha SSL a myslivosti není jen v oblasti kontroly a sankcí, ale v demokratické společnosti zejména v otázce poradenství a osvěty. Návrh SVOL na zřízení „lesnického dohlédacího úřadu“ má své opodstatnění v historii, bude více funkční a určitě lacinější než další přiliv úředníků. K řešení je i úloha ČIŽP, lesnické sekce, z důvodu časté duplicity kontrol s orgány SSL. Část jejích pracovníků by mohla přejít na SVOLem prosazovaný model SSL.

Celá situace v LH a myslivosti by určitě mohla být řešena jinak než navrhované novely příslušných zákonů, ale to by vyžadovalo razantní, avšak dokonale promyšlené kroky a zejména chuť něco opravdu změnit k lepšímu. Pan Werich říkával: „Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod“.