Seminář s odkazem na životní dílo pokrokového chlumeckého lesmistra Františeka Ranga, tvůrce základního lesního zákonodárství 18. století v Rakousku a Čechách, poukázal na nutnost hledat řešení budoucnosti lesního hospodářství v kontextu historického vývoje. Přítomní odborníci se shodli především na tom, že je nejvyšší čas k modernizaci současné podoby lesního zákona a rigidního zákona o veřejných zakázkách, který nezozhledňuje specifika práce s živou přírodou a prodlužuje provedení nutných zásahů v ochraně lesa.
„Je potřeba si jasně říct, že jsme se dostali do bodu, kdy nás zastaralý lesní zákon a navazující normy brzdí a nedovolují nám udělat pro zlepšení stavu našich lesů vše, co by se udělat dalo, co bychom jako odborníci, kteří lesu rozumí udělat měli a mohli. Jestliže máme bojovat s důsledky klimatické změny, které jsou nezpochybnitelné, pak potřebujeme zvětšit prostor pro samostatná rozhodnutí vlastníků lesů a správců jejich lesů, dát jim větší důvěru a motivovat je formou pobídek, nikoliv represivně,“ řekl předseda SVOL Jiří Svoboda.
Vlastníci lesů budou podle něho usilovat o takový zákon, který by vlastníkům umožnil vybrat si pestřejší formy hospodaření, pro které neplatí modely lesa věkových. Zdůraznil, že podpora sdružování vlastníků by měla být pro stát v oblasti lesního hospodářství jednou z priorit. Ve svém vystoupení podotkl, že právě absence této podpory v předchozích letech zhoršila oproti sousedním zemím, kde je sdružování vlastníků lesů významně rozšířenější, možnosti boje s historicky největší kůrovcovou kalamitou. „Toto je určitě potřeba napravit. SVOL dlouhodobě po vytvoření podmínek pro sdružování volá, ale zatím jsme v tomto směru bohužel neuspěli.“
Za zásadní označil Jiří Svoboda reformu státní správy v lesnictví a poukázal také na nutnost vycházet z relevantních dat při tvorbě zpráv o stavu lesního hospodářství a formování lesnické politiky. „Když se kriticky podíváme na zveřejněná čísla Zelené zprávy za rok 2021, je asi každému, kdo má v oboru přehled, jasné, že například skutečná vzniklá holina musí být minimálně jednou taková, než Zelená zpráva uvádí. Opakovaně vyzýváme ministerstvo zemědělství k tomu, aby obnovilo zjišťování ekonomických a hospodářských informací od motivovaných a kvalifikovaných respondentů. Relevantní data, jak to v lesním hospodářství vůbec funguje, chybí a logicky se pak těžko hledají odpovídající řešení.“
Constantin Kinský, místopředseda Komory soukromých lesů SVOL, stejně jako další přednášející odborníci upozornil na to, že při plánování budoucnosti českých lesů je nutné hledět nejen na jejich současný stav, ale ohlédnout se i do minulosti: "Kůrovec jen dokonává dřívější chyby člověka. Kůrovcová kalamita není pouze varovným signálem před dopady klimatické změny na naše lesy, ale také výsledkem špatného systému hospodaření v ČR. V loňském roce bylo u nás pětkrát až šestkrát více kůrovcové těžby než například v Bavorsku, přitom v ČR máme jen o 30 % více smrkových porostů. Rozdíl mezi 30 a 600 % není dán suchem nebo jinými vlivy, ale špatně nastaveným systémem, lesním zákonem počínaje. Bismarck řekl, že jen blb se učí z vlastních zkušenosti, že je nutné poučit se z chyb ostatních. Kéž by tomu tak u nás bylo. Poučme se, zmodernizujme zákon o lesích, aby byl udržitelným základem budoucnosti našich krásných lesů.“
Kdo byl František Rang, jehož přístupem k péči o lesy byl seminář inspirován:
František Rang (1705 – 1785) se narodil v obci Macno v Dolním Rakousku, kde si ho hrabě Kinský všiml již jako mládence a vzal ho do služby na svém panství Chlumec nad Cidlinou. Hrabě Leopold Kinský dal mladého Františka Ranga vyučit lesnictví a myslivosti, když se zavázal, že zůstane v jeho službách. V roce 1731 ho vyslal do Stuttgartu, aby se tam zdokonalil v lesnictví a o čtyři roky později se stal lesmistrem na chlumeckém panství. Podle rozhodnutí císařovny roku 1773 byla Františku Rangovi udělena zlatá medaile a dodnes je považován za zakladatele lesnického zákonodárství v podunajské monarchii. Kromě lesního zákona z roku 1754 se o čtyři roky později zasloužil o vydání nových podrobnějších instrukcí. Příručky a doporučení, jak hospodařit v lesích, vydával i v dalších letech. V roce 1773 císařovna Marie Terezie schválila druhé vydání Rangovy publikace Rozšířená nová instrukce pro lesaznalé myslivce.