Podle Greenpeace Česko selhává v ochraně starých lesů. Organizace spustila na jaře kampaň Nekacejte.cz, kde mohou lidé podepisovat výzvu za větší ochranu lesů starších 120 let.

S kampaní a informacemi zveřejněnými v kampani ale nesouhlasí republikový výbor SVOL v čele se svým předsedou a další osobnosti z oblasti lesnického výzkumu, lesnické praxe, i lesnického školství. V dopise adresovanému ministrovi zemědělství, vrchnímu řediteli sekce lesního hospodářství a generálnímu řediteli LČR zaslaly důvody, proč se s kampaní Greenpeace neztotožňují. Dopis podepsaly tyto osobnosti:

• doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D., ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i
• Ing. Jaroslav Kubišta, Ph.D., ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem
• prof. Ing. Vilém Podrázský, Ph.D., místopředseda České akademie zemědělských věd, předseda odboru lesního hospodářství ČAZV
• Ing. Pavel Draštík, předseda Republikového výboru České lesnické společnosti, z. s.
• doc. Ing. Emil Cienciala, Ph.D., IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, vedoucí sekce Věda a výzkum
• prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc., dr.h.c., ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v. v. i.
• Ing. Jiří Svoboda, předseda SVOL
• Ing. Milan Hron, předseda Pro Silva Bohemica
• Prof. Ing. Róbert Marušák, PhD., děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU
• Ing. Bc. Radka Stolariková, Ph.D., ředitelka Střední lesnické školy Žlutice
• Ing. Miloš Pochobradský, ředitel České lesnické akademie Trutnov
• Ing. Lukáš Kandler, ředitel Střední lesnické školy Hranice
• PhDr. Michal Grus, ředitel Lesnické školy v Písku

Vyjádření ke kampani Greenpeace

Organizace Greenpeace před několika měsíci spustila kampaň „Zastavme kácení“ ve které protestuje proti „Kácení starých lesů“. Poukazuje na nízké zastoupení starých lesů v České republice, vysokou hodnotu lesů starších 120 let a jejich nedostatečnou ochranu. Přestože chápeme obavy o budoucnost našich lesů, zejména v kontextu změny klimatu, a vnímáme ohrožení biodiverzity v globálním měřítku, nemůžeme se s kampaní a informacemi zveřejněnými v rámci výzvy ztotožnit, a to z následujících důvodů:

1. Předně se jedná o samotné vymezení předmětu této výzvy.

a. Souhlasíme s tím, že je na místě chránit vybrané „staré lesní porosty“ s ohledem na jejich funkce, zejména v oblasti biodiverzity. Ovšem vymezení těchto porostů jako všech porostů s věkem nad 120 let se nám jeví jako hrubě šablonovité a neodpovídající druhové pestrosti našich lesů. Některé naše dřeviny jsou ve věku 120 let teprve na začátku své zralosti a v žádném případě o nich nelze mluvit jako o „starých“.

b. Výzva se mimo jiné odkazuje na Lesní strategii EU do roku 2030, která ovšem používá termín „Old growth forests“ popsaný v oficiálním překladu jako „přírodní lesní porosty“, tedy lokality blízké přírodním lesům a pralesům s pestrou druhovou věkovou i prostorovou strukturou (viz zde). Přesná definice těchto lesů zatím neexistuje, ale jistě nebude stačit stáří porostů jako jediné kritérium. Jistě tím nejsou míněny všechny dospělé, či přestárlé monokultury smrku, buku, nebo jakékoliv jiné dřeviny.

2. Výzva požaduje zákaz těžby v porostech nad 120 let, který považujeme za nemístný.

a. Paušální zákaz těžeb v porostech nad 120 let je velmi široký a zahrnuje i porosty, které jsou v produkčním optimu a dřevo z nich získané slouží jako obnovitelná surovina s nezastupitelným významem ve směřování k bezuhlíkaté ekonomice ať již jako náhrada fosilních paliv a produktů s vysokou uhlíkovou stopou (beton, ocel, plasty), nebo pro zvýšení ukládání uhlíku při budování cirkulární ekonomiky založené na kaskádovém využití produktů ze dřeva.

b. Velká část lesních porostů nad 120 let je stejnověkého a monokulturního charakteru. Tyto porosty mohou v řadě případů představovat významné riziko z pohledu zdravotního stavu (viz zde) a je naprosto namístě je citlivým způsobem obnovovat – například formou clonných sečí podporujících přirozené zmlazení. Existují způsoby, jak hospodařením směřovat k bohatě strukturovaným porostům. Zanedbání obnovy může vést i k plošnému rozpadu přestárlých monokulturních porostů.

3. Lesů nad 120 let podle výzvy ubývá, s čímž nesouhlasíme.

a. Plocha porostů starších 120 let neustále narůstá, v roce 2021 byla třikrát vyšší než v šedesátých či sedmdesátých letech minulého století, v současnosti jejich plocha dosahuje více než 235 tisíc hektarů (viz zde, str. 58-60). České lesy stárnou, což vidíme spíše jako problém z důvodů uvedených v bodě 2. Pro zajímavost lze uvést, že u skutečně cenných přírodě blízkých porostů nelze věk uvést – zahrnují totiž jedince všech věkových tříd a naplňují potřebnou pestrost druhovou, věkovou i prostorovou. Takové porosty se do věkových statistik nepromítají.

4. Výzva zmiňuje, že jen zlomek lesů nad 120 let je chráněný, s čímž nesouhlasíme.

a. Podrobná analýza ukazuje, že 58% porostů nad 120 let věku se nachází v některém režimu ochrany, ať již ve zvláště chráněných územích nebo územích Natura 2000 (případně jejich kombinaci) (viz zde)

b. Celková rozloha přirozených lesů s nejcennějšími ekosystémy se v České republice odhaduje na 37,3 tisíce hektarů a naprostá většina z nich je v současné době součástí zvláště chráněných území (36,8 tis. ha viz zde, str. 117). Podrobná analýza ukazuje, že 38 % ze všech našich lesů leží ve zvláště chráněných územích, nebo v lokalitách Natura 2000 (viz zde).

Kampaň Greenpeace se pohoršuje nad využitím dřeva jako paliva či v papírenském průmyslu. Jsme přesvědčení, že u méně kvalitní suroviny, například z přestárlých porostů, je toto zpracování zcela relevantní. Tím nijak nezpochybňujeme potřebu ponechávání přiměřeného množství dřeva v lesních porostech k zetlení, což vyplývá i z Lesního zákona (289/1995 Sb,

§33). Nejsme zastánci velkoplošných těžeb v přestárlých lesních porostech. Domníváme se však, že jejich citlivá obnova je zcela racionálním a oprávněným postupem, který může ekologickou hodnotu ekosystémů a jejich stabilitu spíše zvýšit a zabránit potenciálnímu nekontrolovanému rozvratu. K tomu ostatně již v řadě případů starých smrkových monokultur došlo v průběhu kůrovcové kalamity. Diskuse o lesnických postupech a směrování lesního hospodářství do budoucna je zcela legitimní, neměla by však postrádat alespoň základy odbornosti a používání férových a ověřených argumentů.