I když má vlastník lesa dnes k dispozici širokou škálu zdrojů informací, považovali vědci z VÚLHM, v. v. i., za přínosné shrnout některá doporučení v oblasti pěstování lesa do certifikované metodiky Pěstební postupy obnovy a výchovy lesa pro drobné vlastníky, kterou zpracovali při řešení projektu NAZV QK21020371 „Udržitelné hospodaření v lesích drobných vlastníků“.
Jejich cílem je poskytnout uživateli pěstební postupy modifikované pro použití v malolesích, a to včetně využití opomíjených nebo málo aplikovaných opatření ke zlepšení stavu a funkčnosti lesů malých výměr. Doporučení jsou pokud možno diferencována podle rozlohy majetků a podle současného stavu (např. kalamitní rozpad) a cílů vlastníka.
Vědci se v metodice zaměřili na motivaci vlastníka uskutečňovat ve svém lese hospodaření podle nejnovějších poznatků se zohledněním historických zkušeností v činnostech zahrnujících obor, tzv. pěstování lesů, tj. zejména opatření obnovy a výchovy lesa.
Vedle správných postupů v ochraně lesa vědci považují právě zaměření na pěstební činnosti jako zásadní nejen pro naplnění celé (u malých vlastníků mnohdy pestré) škály cílů, ale i jako adaptační opatření na klimatickou změnu.
Hranice výměry lesních majetků pro obvyklé řazení vlastníků mezi „drobné“ je do 50 ha. Někdy je pro tyto majetky používán i termín „malolesy“. V současnosti je ve vlastnictví fyzických osob v ČR přibližně 465 tis. ha lesů a z toho malolesy tvoří více než 67 %. Do velikostní kategorie 1–10 ha spadá 42 % uvedené plochy lesů. Právě u vlastníků těchto malých výměr je zásadní, jaký přístup mají k péči o svůj majetek.
V praxi se lze setkat s velmi nadšenými vlastníky ochotnými investovat do svého majetku svou práci a ne vždy očekávat reálné (v krátkodobém horizontu dosažitelné) efekty, a to i v kombinaci s upřednostněním nebo potlačením funkce dřevoprodukční. Na druhou stranu jsou časté i případy silného nezájmu o lesní majetek menší výměry, které pak mohou vést k šíření škůdců na sousední majetky nebo dokonce k rozvoji kalamity.
Podle platného lesního zákona se na takového vlastníka nevztahuje povinnost hospodařit podle lesního hospodářského plánu (LHP) a využívá jen tzv. lesní hospodářské osnovy (LHO). Zásadní je ve všech případech komunikace s odborným lesním hospodářem, který respektuje reálné cíle vlastníka, ale může ho i aktivně nasměrovat k dalším efektům vlastnictví malolesa.
Vlastník lesa musí mít dle zákona bez ohledu na výměru majetku odborného lesního hospodáře (OLH). Může si ho vybrat sám (podmínky pro jeho kvalifikaci stanovuje zákon) nebo mu je přidělen zpravidla z místně příslušné organizační jednotky Lesů ČR, s. p., nebo pověřením právnické či fyzické osoby orgánem státní správy lesů na katastrálně příslušné obci s rozšířenou působností (ORP).
Aktuální přítomnost nebo nepřítomnost stromů a keřů na pozemku přímo neznamená, že se jedná o pozemek „lesní“. Vlastníkem lesa je ten, kdo má u svého pozemku v katastru (https://www.cuzk.cz/) v kolonce „druh pozemku“ uvedeno: lesní pozemek nebo v kolonce „způsob ochrany nemovitosti“ uvedeno: pozemek určený k plnění funkcí lesa (PUPFL), popř. obojí. Každý vlastník lesa by měl znát jeho hranice a pokud možno je udržovat.
V metodice jsou stručně shrnuty informace, jaká opatření můžou vlastníci malých lesů využívat k naplnění svých individuálních cílů při využívání malého lesního majetku. Metodika také vlastníkům přístupným způsobem pomůže se zorientovat v odborné terminologii, v náročnosti prací a při rozhodování, jak dále postupovat podle svých možností a nabízené asistence ze strany odborných lesních hospodářů.
Metodika je určena prioritně pro vlastníky lesů menších výměr (do 50 ha). Uvedená doporučení by měla v součinnosti s OLH pomoci vlastníkům naplnit jejich cíle a záměry s lesními majetky v souladu se související legislativou. Kromě již zmíněných OLH je metodika dále využitelná pro organizace státní správy lesů a ochrany přírody (pracovníky na ORP), lesnické školy a univerzity a lesnický výzkum.
Při kalkulaci přínosů metodiky lze předpokládat, že její uplatňování přispěje ke zlepšení stavu drobných lesních majetků a k zajištění plnění jejich produkčních a mimoprodukčních funkcí. Bude tedy významně sníženo riziko jejich rozpadu.
Pokud by se na uvedené výměře modelově uvažovalo uplatnění alespoň 3 m3/ha v mýtní místo v nahodilé těžbě, může to přinést (při předpokládaném lepším zpeněžení dříví z úmyslné vs. nahodilé těžby o ca 500 Kč/m3) zvýšení tržeb až o přibližně 615 mil. Kč.
Dalším přínosem popsaných postupů, zaměřených na obnovu a výchovu porostů s důrazem na podporu směsí, je snížení rizika velkoplošného rozvrácení porostů, což vede k omezení plnění ostatních funkcí lesa.
Metodika Pěstební postupy obnovy a výchovy lesa pro drobné vlastníky je ke stažení ZDE
Autoři metodiky: Ing. Jiří Novák, Ph.D., Ing. David Dušek, Ph.D., Ing. Jan Bartoš, Ph.D., Ing. Dušan Kacálek, Ph.D., Ing. Jiří Souček, Ph.D.; VÚLHM, v. v. i., Výzkumná stanice Opočno; e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Připravil: Ing. Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i., e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
