„Z praxe vlastníků lesů i lesníků vyplývá, že lidé vůbec neřeší, komu lesní majetek, na který míří, ve skutečnosti patří, nebo zda nespadá například do přísnějšího režimu ochrany přírody. To samozřejmě není problém, když jdete na procházku. Pokud se však chystáte na delší túru s batohem, na které chcete přespat v přírodě, už by informace často předešly problémům,“ vysvětluje Jiří Svoboda s tím, že základem je vědět, v jakém stupni ochrany se les nachází. „Podle toho se liší to, co lidé smějí a co nikoliv. Například obecně je sice v národních parcích povoleno sbírat houby, ale v prvních zónách je zakázán pohyb mimo vyznačené stezky, takže do porostu pro ně nesmíte. Přespat mimo vyhrazená nocoviště je v národních parcích zakázáno.“

I v „běžných“ lesích ale lidé nemají jasno například v rozdílech mezi tábořením a tzv. bivakováním. „V lese je obecně zakázáno táboření mimo vyhrazená místa přímo ze zákona č. 289/1995 Sb. o lesích. Bivakování v lese je však dovoleno v rámci běžného práva vstupovat do lesa (užívání lesa), pokud je les nebo jeho část běžně přístupný veřejnosti, a to bez ohledu na vlastnictví,“ říká Jiří Svoboda.

Zároveň však mohou nastat takové podmínky, že vlastník lesa na svůj majetek přístup zakáže např. dočasným znepřístupněním lesa. Důvody tohoto opatření uvádí zákon o lesích a jsou jimi např. ochrana lesa či zájem o zdraví a bezpečnost občanů. „Bohužel, veřejnost tato opatření mnohdy nerespektuje a zákazy různě obchází. Přitom k takovému opatření mají vlastníci lesů a jejich zaměstnanci vždy vážný důvod – ať už je to kvůli následkům extrémních bouřek, jiných nepříznivých povětrnostních vlivů nebo probíhající těžbě aj,“ uvádí Jiří Svoboda.

V lesích je samozřejmě zakázáno poškozovat stromy a keře, vstupovat do oplocenek nebo míst označených zákazem vstupu a rozdělávat nebo udržovat otevřený oheň až do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesa. Návštěvnost lesů se v posledních letech pohybuje kolem 35 návštěv na jednoho obyvatele ročně. Podle průzkumu České zemědělské univerzity dosahuje jenom sběr hub ročně v průměru 23 tisíc tun, společně s dalšími plodinami celkem 39 000 tun, což ve finančním vyjádření představuje hodnotu cca 8-9 mld. korun. Lesní plody lze sbírat výhradně pro svoji potřebu.

„Nejvíce lidí pochopitelně chodí do lesů během prázdnin,“ říká Václav Zámečník, jednatel společnosti Lesy města Písku s tím, že v létě stoupá návštěvnost oproti zbytku roku až o polovinu. „V lesích se pak potkávají jak pěší turisté, tak cyklisti nebo jezdci na koních společně s pracujícími lesníky. Nutná je samozřejmě tolerance, zdravá obezřetnost a dodržování nařízení ze strany vlastníka lesa,“ dodává.

Málokdo z návštěvníků lesa si uvědomuje, že vlastníci lesů udržují lesní cesty, stezky, lavičky, altány a další infrastrukturu stejně jako úklid lesa na vlastní náklady, z výsledku hospodaření v lese. „Nový lesní zákon, který je nyní na stole, by proto měl vlastníkům lesů umožnit větší prostor při rozhodování, jak ve svém lese hospodařit a zavedením platby za ekosystémové služby je motivovat, aby i v budoucnu zajišťovali vedle produkční i mimoprodukční funkce lesa včetně rekreační, které jsou spojeny s vysokými náklady na péči o les, ale neprochází trhem“, zdůrazňuje Jiří Svoboda.