Působíte jako odborný lesní hospodář pro nestátní vlastníky lesů zejména ve Středočeském kraji. Jaká je aktuální situace na majetcích?
Současná situace je asi podobná jako na ostatních lesních majetcích - zpracování zbylých nahodilých těžeb, jedná se zejména o mladší porosty a hůře přístupná místa, příprava ploch na jarní zalesňování. Jako dost důležité považuji uvolňující se kapacity pro výchovné zásahy, které byly v posledních letech takřka nestíhatelné. Potěšující je současný zájem v podstatě o veškeré dřevní sortimenty za slušnou a odpovídající cenu.
Jak naléhavě vnímáte potřebu novely lesního zákona?
O velké novele Zákona o lesích, případně o úplně novém zákonu, se v odborné veřejnosti hovoří již poměrně dlouho. Zejména v souvislosti s kůrovcovou kalamitou, která postihla v podstatě celou naši republiku, se ukázalo, že ne vždy a v celé řadě případů nedokáže současný platný zákon a příslušné vyhlášky tuto situaci adekvátně řešit. Poté se musí přistupovat např. k přijmutí OOP, což také není ideální řešení, viz. jeho ukončení k 31.12.2022, kdy celá řada majetků bývala ještě potřebovala delší čas na zpracování sterilních souší. Další neřešenou oblastí v současném zákoně je jedna z částí hospodaření v lesích, a to jejich mimoprodukční funkce a jejich ocenění pro vlastníky. Poměrně důležitou oblastí, kterou by novela měla řešit i v rámci ocenění mimoprodukčních funkcí, je otázka daně z nemovitosti, což zejména se současnými náznaky o zvýšení této daně, kdy i stát má potřebu něco z této daně získat, je nutné řešit. Současná situace, kdy je tato daň placena dle rozhodnutí jednotlivých obcí o místním koeficientu v rozmezí od necelých 100,- Kč/ha až po 500,- Kč/ha, mi nepřipadá zrovna férová z pohledu např. konkurenčního prostředí.
Všechny požadavky společné Platformy za novelizaci lesního zákona jsou důležité pro budoucnost našich lesů. Vnímáte však některý z nich intenzivněji?
Novela by měla stanovit možnosti a podmínky sdružování vlastníků lesa pro jejich snadnější hospodaření. Určitý model již v minulosti existoval, avšak nebyl legislativně ošetřen v lesním zákoně, svého času byl i dotačně podpořen. K zániku těchto sdružení docházelo jednak z důvodu nejasné legislativy a také z důvodu ukončení finanční podpory na činnost sdružení. Podle mého názoru by se z minulých jednotlivých modelů dalo i vycházet. Důležité bude vytvoření takových podmínek, aby byly akceptovatelné pro jednotlivé vlastníky. Pokud se budeme bavit konkrétně, tak nejvíce žádaná budou taková sdružení, která budou schopna pro vlastníky zajišťovat komplexní, případně dílčí služby. Druhý model - společné hospodaření, by přicházel v úvahu tam, kde je na určitém celku více vlastníků, majících jednotlivé podíly. Důležitá je rovněž podpora těchto sdružení - poradenská, metodická, ale i finanční.
Požadavky Platformy za novelizaci lesního zákona přehledně
