Nejnovější dotazy a odpovědi z naší pořadny majitelům lesa

1. Vlastník může uplatnit újmu vyplývající ze ZOOP část 3 až 5 – zde je například zákaz intenzivních technologií, biocidů v chko I a II – je tedy již toto omezení v zákoně podkladem pro žádost o újmu – konkrétně újma 9 – nákladově náročnější opatření – rozdíl mezi cenou harvestoru a klasické těžby ve druhé zóně chko?

Ano, podkladem je již samotné (příslušné) ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. v účinném znění (ZOPK), je však nutno jej uvést do zdůvodnění náhrady v konkrétní žádosti.

Nebo musím jít na konkrétní vyhlášku k CHKO, rozhodnutí?

U některých technologií nemusí být zřejmé, zda se o intenzivní technologii jedná či nikoliv. V takovém případě je vhodné požádat o povolení výjimky ze zákazu intenzivních technologií, která je pak nezpochybnitelným podkladem pro náhradu újmy.

2. Plány péče – kdy jsou již omezením?

Plány péče samy o sobě jsou závazné pouze pro orgány ochrany přírody (OOP). Pro vlastníka lesa se stávají závaznými až po jejich zapracování do LHP. Před tímto zapracováním je uplatnění náhrady újmy problematické (s výjimkou případů, kdy omezení hospodaření /náhrada újmy/ vyplývá přímo ze ZOPK – viz výše). Někdy však může být vhodné i „preventivní“ dodržování schváleného plánu péče dosud nezapracovaného do LHP (ochrana vlastníka lesa před případnými sankcemi za poškození přírody). Musí být schválené, opatření musí být promítnuto do LHP, do závazného stanoviska? Předpokladem „hladkého“ uplatnění náhrady újmy je jak schválení plánu péče, tak také jeho zapracování do LHP. Z tohoto důvodu je žádoucí požadovat po OOP časovou „koincidenci“ platnosti obou dokumentů.

3. Újma 1 – Samovolný vývoj – co musí být podkladem? – někde se uvádí termíny – přirozený vývoj lesa, pouze bezpečnostní zásahy, někde jenom zásahy podporující zlepšení stavu atd. V LHP je například těžba 0 v mýtním porostu. Zde nevím co je tedy vlastně samovolný vývoj?

Podle účinné vyhlášky k tvorbě plánů péče by měla být bezzásahovost (samovolný vývoj) v plánech péče jednoznačně deklarována. V některých starších plánech péče však tomu tak být nemusí. Lze se tam setkat s řadou jiných formulací, jak sám uvádíte. Zde nezbyde, než výklad plánu péče vydiskutovat s OOP a následně při obnově LHP požadovat jasné formulace. Pozor zejména na opakované požadavky OOP na odkládání těžby na celé decénium (formulace „ponechat bez zásahu“). V těchto případech trvat buď na možnosti těžby, nebo jednoznačné deklaraci bezzásahovosti (samovolného vývoje).

4. Újma 2 – změna dřevinné skladby – opět co je podkladem pro újmu – plán péče, nebo stanovisko kde je uvedeno co se má sázet – tedy porovnání s cílovou druhovou skladbou a uplatňují rozdíl?

V maloplošných ZCHÚ, 1. a 2. zóně CHKO by měl opět stačit odkaz na zákonné ustanovení zákazu intenzivních technologií. Pokud plán péče neobsahuje konkrétní druhovou skladbu k výsadbě (např. alespoň „60% listnáčů“), je nutno požádat o její stanovení OOP včetně příslušných %. Pak už porovnání s CDS dle OPRL nic nebrání.

Problematika USES – je již samotný USES podkladem pro újmu – př. Je uvedeno že se mají v biokoridoru sázet pouze listnáče?

Úsesy nejsou uvedeny v části 3.-.5 zákona, tj. náhradu újmy za vymezení biocenter, popř. biokoridorů v lese (včetně požadavků na přirozenou druhovou skladbu, použití jemnějších způsobů hospodaření, nepoužití nepůvodních dřevin apod.) uplatnit nelze a to ani v případě Úses schválených územním plánem). Výjimkou je realizace konkrétního prvku Úses v terénu, která je dána podrobným realizačním projektem.

Újma 3 – prodloužení obmýtí – jestli chápu dobře – jakmile je LHP uvedeno obmýtí vyšší než pro daný HS ve standardním režimu (důvod ochrana přírody) - je již podkladem LHP a nemusím hledat další podklady? V praxi může být dáno vyšší obmýtí i jiným (dalším) důvodem než jen požadavkem OOP (např. genová základna), potom může OOP požadovat krácení náhrady (viz obecná část vyhlášky). Pokud je zvýšené obmýtí v LHP v lesních porostech v MZCHÚ, 1. či 2. zóně CHKO, mělo by být dostatečným podkladem pro náhradu újmy příslušné ustanovení o zákazu použití intenzivních technologií.

5. Újma 6 – omezení těžby - kde je hranice mezi omezením na 100 % a samovolným vývojem. Jak musí být v LHP uvedeno – seznam porostů, nebo pouze údaje v knize?

V LHP by měl být přímo ve slovním popisu u konkrétní porostní skupiny uveden požadavek na samovolný vývoj (bezzásahovost). Seznam těchto porostů zpravidla LHP (textová část) neobsahuje. Měl by však být v návrhu hospodářských opatření (managementu) v plánu péče, ze kterého je přebírán do slovního popisu porostních skupin. U všech ostatních porostů by se mělo jednat o újmu z omezené výše těžeb (i v případě 100 % omezení těžby).

6. Újma 8 – jak stanovím podíl sortimentů – model, průměr dle výroby? 

Prokazatelným dokladem je údaj z výroby (pro konkrétní porost, v případě více porostů vhodný průměr). Jak cenu na OM – oficiální ceny, ceny soritmentů v daném Q dle smluv? Prokazatelným dokladem jsou kvartální smluvní ceny, lze je samozřejmě vhodným způsobem zprůměrovat.

7. Újma 9 – nákladově dražší výkony. Zde bych potřeboval příklady, co do toho vůbec spadá? – např. harvestor – klasika, asanace kůrovce chemie – ručně, vyžínání chemie - ručně, ochrana okus – chemie – oplocenka, chemie – vlna, atd.

Nelze zobecnit, záleží na požadavcích konkrétního OOP. Navíc něco za intenzivní technologii považováno být může a něco nikoliv (viz výše bod 1).

8. Kam se posílá žádost – AOPK, území zřizované krajem? Nebo kraj?

Vždy na příslušné pracoviště AOPK ČR (i v případě ZCHÚ zřizovaných krajem).

Odpovědi zpracoval Ing. Tomáš Dohnanský, odborný poradce SVOL