Postupně bylo představeno několik systémů k monitorování a detekci požárů:

1. Satelitní snímkování (Copernicus – systém EFFIS, komerční – Planet Scope) – informace obden, viditelnost závisí na meteosituaci,
2. Kamerové detekční systémy (IQ Fire Watch, Forest Watch, Optic) – 24 hod. monitoring, umístěny na věžích a stožárech na zemědělské půdě, založeny na detekci kouře, řízení centrálním dispečinkem, nevýhodou obrovské pořizovací náklady (instalace v SR cca 680 mil. Kč, provoz cca 15 mil. Kč, obměna po 5 letech), využití v národních parcích ČR,
3. Síť stacionárních UAV – problém u plně zapojených porostů (vhodné pro rozvinuté požáry), řízení centrálním dispečinkem, rovněž vyšší pořizovací náklady,
4. Zařízení IoT (krabička připevněná na stromě) – vhodné pro podkorunové i podzemní požáry (vedle detekce požáru umožňuje určení náchylnosti ke vzniku požáru + měření mikroklimatických dat), nutné odstraňování vegetace,
5. Bezpilotní letadla (UAV) – výhodou nízká cena, snadná obsluha, podrobné snímkování vybrané lokality v reálném čase.

Většina uvedených zařízení umožňuje práci s historickou databází, vývoj modelů (šíření požáru apod.).

Zásadní pro volbu systému detekce je cíl monitorování (otevřená krajina = plošné monitorování, nitro lesních porostů = podrobné snímkování) a požadovaná informace o stavu požáru (prevence, iniciace, šíření nebo dohašení požáru).

Z pohledu vlastníků lesů je zásadní informace o požárním nebezpečí lesa v daném místě a čase (skladbě a vlhkosti „paliva“ v lese) – nutná kombinace různých technologií a využití GIS.

Více informací k tomu, co může jako prevenci lesních požárů udělat veřejnost. 

FOTO zdroj: HZS ČR