Od mého spíše filosofického náhledu na celou záležitost nečekejte žádná odborná sdělení ani přesná čísla, chci se pouze vyjádřit duchu obyčejného selského rozumu a celoživotní praxe provozního lesníka. Z mého pohledu forma ochrany přírody v ČR (a možná i v celé EU) je jen způsobem k ovládnutí území s obřím businessem. V posledních letech jsem se zúčastnil mnoha jednání i na půdě Poslanecké sněmovny či Senátu na téma národních parků, naplnění jejich cílů, dopadů na život místních obyvatel atd. Poslední jednání, kterého jsem se zúčastnil, se týkalo vyhodnocení ochrany přírody v národních parcích za účasti starostů obcí a měst z NP Šumava, České Švýcarsko a početné delegace starostů z Křivoklátska. Vše proběhlo na půdě Poslanecké sněmovny za hojné účasti. Z propagátorů NP se ovšem nedostavil nikdo, kdo by obhájil jejich názory. Jedinou reakcí na pozvánku byl dopis pořadatelům, že se nehodlají zúčastňovat takovýchto „účelově" pojatých setkání. Nejen já, ale i ostatní přítomní tento akt považovali za výraz naprosté arogance ve stylu: ,,nemáme se s Vámi o čem bavit". Je to styl jednání minulého režimu!
Na setkání starostové obcí z národních parků informovali, jaké potíže vyhlášení NP způsobilo ve všech oblastech života místním obyvatelům, a vyjádřili podporu obcím Křivoklátska v jejich snažení o zachování současného stupně ochrany přírody. Starostové z Hřenska a okolí byli ještě silně pod vlivem událostí v důsledku požáru v NP České Švýcarsko a uváděli fakta, kterými upozorňovali na neudržitelnou situaci s ponecháním souší po kůrovcové kalamitě. Zanedbání a následný požár měly být řešeny jako trestný čin, namísto toho se veřejnost dozvěděla o prospěšnosti této události pro ochranu přírody. Současné rozkrytí kauzy bezplatného lovu v národních parcích, který byl umožněn některým osobám z politické a akademické sféry napovídá, proč někteří z těchto prominentů tak horlivě požár obhajovali. Avšak bezplatný lov je jen maličkostí ve srovnání s granty zastánců NP, kteří šikovně v zákoně doplnili ochranu přírody o ochranu přírodních procesů, neboť „výsledky" ochrany přírody jsou spíše katastrofou.
Pan ministr Hladík uvedl v tisku, že v rámci dovolené a pobytu na Křivoklátsku navštívil jakousi restauraci, kde přítomní souzněli s vyhlášením NP. Pro toto konstatování je důležité, u jakého stolu pan ministr seděl a v jakou dobu. Některé stoly v hospodách s přáteli nazýváme „zónou zvýšené inteligence", a tam se po cca pěti pivech a pár rumech, které si osazenstvo dalo, mohl pan ministr dozvědět, co chtěl. Lépe by udělal, kdyby zašel mezi místní občany, kteří v oblasti žijí, pracují či provozují své zájmy a koníčky, avšak tento zdroj informací reprezentovaný starosty obcí se nehodí.
Náklady na zřízení a činnost NP se velmi liší, a i kdyby dosahovaly částky uvedené Ministerstvem životního prostředí, je zapotřebí započítat ztrátu z hospodaření LČR, s. p., a nastolit otázku, zda je náš stát na tom tak ekonomicky dobře, že si může dovolit další rozmary. Argumentace, že pozemky jsou na území státu, je chabá, neboť především stát je povinen konat s péčí řádného hospodáře.Jedině občané trvale žijící v regionu mají právo se vyjadřovat k jeho rozvoji a budoucnosti, tedy ne žádná politická reprezentace či ekologická hnutí. To je základem demokracie a je paradox, aby se například k navrženému lovu vlků v kraji Královéhradeckém vyjadřovaly „Jihočeské matky" apod. To není demokracie, to je anarchie a rozklad společnosti. Světový vynálezce bídy V. I. Lenin by se divil, že zestátnění lze dosáhnout bez revoluce, a to pouhou ideologií direktivní ochrany přírody. Výsledkem obou směrů je respektování vlastnických práv a chudoba.
Velmi rád vzpomínám na jeden příběh z doby zřizování soustavy Natura 2000, kdy jsem byl za SVOL pověřen vypořádáním připomínek v jedné lokalitě. Ty většinou argumentovaly v určité odborné rovině, až na jednu, kterou mi poslal vážený majitel většího soukromého majetku (dnes bohužel již nežijící): ,Já jsem v Bruselu nebyl a nikomu nic neslíbil. Ten, kdo tam byl a cosi slíbil, ať sliby plní, ale ze svého!" To platí i pro ty, kteří zavázali ČR k různým procentům zvýšené ochrany přírody na úkor rozvoje a života místních obyvatel či podnikatelů v zemědělství nebo lesnictví.
Na závěr musím dodat, že mnou otřásl argument pana ministra Hladíka, že NP Křivoklátsko chtěli už komunisté. Je smutné, že více než 30 let od společenských změn mají své pokračovatele.