Společný návrh řešení, jak přispět k zachování českých lesů, zabezpečení jejich stability, konkurenceschopnosti a odolnosti ve světle klimatické změny předložili zástupci vlastníků lesů, lesníků, ochránců přírody, akademiků i průmyslu na přelomu loňského roku ministrovi zemědělství. Jedná se o společné zásadní požadavky novelizace lesního zákona. Novela by měla být postoupena do legislativního procesu na jaře příštího roku. Prioritu dostala příprava novely zákona o myslivosti s cílem snížit nepřiměřené škody zvěří na lesních porostech, které se většina členů Platformy rovněž aktivně účastní.

„Bytostným zájmem vlastníků lesů je předat lesy v co možná nejlepším stavu potomkům. Stejně jako naši předkové se rozhodujeme na sto let dopředu, v dobré víře a za současné míry poznání. Produkční doba v lesnictví je velmi dlouhá a jako hospodáři na svém majetku nemůžeme souhlasit s „revolučními“ návrhy, které např. požadují plošné zrušení lhůty na zalesnění, které by vedlo k degradaci řady lesních stanovišť, další omezování konkurenceschopnosti vlastníků lesů prodlužováním doby obmýtní a omezováním výběru dřevin, zvyšováním pravomocí orgánů ochrany přírody při tvorbě lesních hospodářských plánů a zastavením kácení kůrovcem napadených stromů v chráněných územích, které ohrožuje sousední hospodářské lesy. Zarážející je také tlak na odstoupení státních lesů od certifikace trvale udržitelného hospodaření systémem PEFC,“ zdůrazňuje předseda SVOL Jiří Svoboda.

V roce 2022 pokračovala rozsáhlá těžba dřeva po kůrovcové kalamitě, nicméně objem těžby se meziročně snížil o 5 mil. m3. Podařilo se snížit podíl nahodilé těžby na celkové těžbě oproti předchozímu roku a čtvrtý rok po sobě převažuje v obnově lesa plocha zalesněná listnatými dřevinami (v roce 2022 cca 141,5 mil. listnatých sazenic a 84,4 mil. jehličnatých sazenic). V posledních desetiletích je patrná cílená změna druhové skladby směrem k přirozenější (a stabilnější) struktuře lesních porostů, která se projevuje častějším vysazováním listnatých dřevin na úkor jehličnanů. Plocha přirozené obnovy se v roce 2022 zvýšila a stoupá její podíl na celkové ploše obnovy, tento trend je potřeba dále podpořit. Dochází také k postupnému snižování velikosti úmyslných obnovních prvků (holin) na v současnosti průměrných cca 0,35 ha. Z hlediska tvarů lesa jasně převažují lesy vysoké (cca 97,2 % porostů), které se vyznačují dlouhou dobou obmýtní. Objevují se však snahy o navýšení podílu lesů středních a nízkých a lesů s bohatší strukturou, což je pozitivní z hlediska odolnosti lesních porostů a podpory biodiverzity. Množství odumřelé dřevní hmoty v Česku je menší než v přirozených podmínkách, nicméně se mírně zvyšuje.

SVOL jednoznačně podporuje společný návrh Platformy, který umožňuje větší využití tvořivých sil přírody, snižuje byrokracii při správě lesa a umožňuje vlastníkovi lesa rozhodovat o optimálním způsobu hospodaření na svém majetku. Návrh definuje vhodná adaptační opatření, oproti současnému stavu zejména výrazné prodloužení lhůt pro zalesnění holin a zajištění mladých lesních porostů (na 5 a 10 let). Navrhované snížení doby obmýtní na 60 let zase přináší reálnou možnost provádět změnu nevhodné druhové skladby lesů

v rychlejším čase a reagovat tak na probíhající změnu klimatu. Uvedené se neodejde bez vhodné finanční motivace vlastníků lesů, aby i v budoucnu zajišťovali ekosystémové služby, které neprochází trhem, ale přitom jsou spojeny s vysokými náklady. Návrh novely také řeší pomoc státu drobným vlastníkům lesa zejména v krizových situacích, a to podporou jejich dobrovolného sdružování jako dlouhodobě osvědčeného modelu v okolních lesnicky vyspělých zemích.

„Řešení vidíme jednoznačně v motivaci a podpoře vlastníků lesů ve správné lesnické praxi, ne v dalších zákazech a příkazech,“ shrnuje předseda SVOL „Za účelem pomoci vlastníkům drobných lesních majetků usilujeme o zrušení stávajícího nefungujícího systému odborného lesního hospodáře v malolesích, jeho nahrazení modelem nezávislých lesních úřadů zajišťujících rovněž činnost odborného lesního hospodáře a podporu službových spolků pro drobné vlastníky lesů. Mnohé organizace si na nefungujícím systému založily vlastní podnikání. Ale ani plán Hnutí Duha nepřináší uspokojivé řešení“, doplňuje Svoboda.