„Daleko více než přímo hospodaření v lese, nás vytěžují projekty související s mimoprodukčními funkcemi lesa, zejména s funkcí rekreační. Velkou kapitolou je údržba veřejné zeleně na pozemcích ve vlastnictví Statutárního města Ostravy a jednotlivých městských obvodů, provozujeme pilnici a stolárnu ve Staré Bělé. Seznam našich činností je dlouhý,“ říká Vladimír Blahuta.

Než se blíže podíváme na Bělský les, který je srdcem Ostravských městských lesů, pojďme si připomenout některé významné projekty v rámci města. Které byste jmenoval jako nejzásadnější?

Jsou jich desítky, takže je to opravdu těžké. Stojíme například za vzhledem Sokolské třídy, parkem U Káňů, revitalizací ulice Hvězdná, vybudovali jsme Oherův běžecký okruh v Porubském lese, velmi pozitivní zpětnou vazbu máme na úpravu řeky Ostravice, úpravu areálu bývalého koupaliště Radvanice, několik etap mají práce na Masarykově náměstí a dalo by se dlouho pokračovat. Velkou výhodou je přitom naše zmíněná stolárna ve Staré Bělé, protože veškerou dřevařskou výrobu jako jsou lavičky, chodníky, prolézačky a tak dále, zvládáme sami.

Nepochybně se shodneme na důležitosti zeleně ve městech.

Zeleň město ochlazuje, na to jsou vědecké studie a já jsem upřímně rád, že ačkoli se vedení města za ta léta samozřejmě měnilo, vždy tady zůstala vůle nejen udržet, ale dál rozšiřovat procento zelených ploch ve městě a okolí. Koncepční práce s městskou zelení je naprosto zásadní pro to, abychom se dokázali vyrovnat s dopady klimatické změny – přinášející mimo jiné spalující horka. Jsem rád, že se to tedy daří. Představa Ostravy jako „černého“ města, ve kterém se nedá dýchat a na strom v něm nenarazíš, to je už opravdu přežitek. Často jsou lidé, kteří sem přijedou poprvé, upřímně překvapení, kam jsme se posunuli.

Právě takové překvapení může čekat na návštěvníky městského obvodu Ostrava-jih, kde se nachází Bělský les. 160 ha v katastru Staré Bělé a Výškovic, doslova les mezi sídlišti.

Ano, to by se dalo označit možná i za raritu. Kolem paneláky a najednou jste v lese, místní lidé si to nemohou vynachválit a dovedete si určitě představit, jak intenzivně je Bělský les využíván veřejností. My se snažíme neustále posouvat vpřed, nabízet nové možnosti vyžití a dál „Bělák“, jak se mu tady říká, zvelebovat. Rozsáhlých úprav máme za sebou opravdu hodně, a tak zmíním možná ty nejčerstvější. Pokračujeme v práci na projektech Cesta vody a Park nad rybníkem. Cestu vody jsme čerstvě otevřeli pro veřejnost v září, vznikly a dál vznikají nové povalové vyvýšené chodníky, trojice oválných plat a dva dřevěné mostky přes meandrující potok. Pod Kolibou vznikly Priessnitzovy lázně s hmatovým chodníkem s různými povrchy, postavili jsme sedmimetrovou dřevěnou sochu obra, u kapličky Panny Marie Lurdské upravujeme terén včetně koryta potoka, v okolí Malé studánky a lesní stezky pod školou vznikne amfiteátr, hotoví bychom měli být v příštím roce. K Cestě vody patří i vlastní naučná trasa, poukazující na naprosto nezastupitelnou funkci lesa pro úspěšné hospodaření s vodou.

Právě-edukace veřejnosti – od malých po velké – patří mezi významné činnosti Ostravských městských lesů. Jaký rozsah si máme představit?

V průběhu roku stovky akcí Lesní pedagogiky, kdy nepřicházejí zdaleka pouze školy, ale také další zájemci například z okruhu seniorských organizací atd. Ročně jsme zhruba na čísle tři tisíce žáků základních škol, od roku 2002, kdy jsme s projektem začali, už jsme o lesu a jeho důležitosti mluvili s padesáti tisíci dětmi. A protože tato aktivita narůstá a je o ni velký zájem, začalo nám být v současných prostorách těsno a plánujeme stavbu Lesní školy. Pro veřejnost také dvacet let organizujeme oblíbený Festival dřeva, který je největší akcí svého druhu v Moravskoslezském kraji.

Jak se utvářel Váš vztah k profesi lesníka? Co rozhodlo při výběru povolání?

Otec byl lesník, bydleli jsme na hájovně v Beskydech, pod Ondřejníkem. Často jsem chodil s otcem do lesa, a to již od mládí, později také s kamarády na brigády na zdejší polesí. Jako kluk vyrůstající každodenně v tomto prostředí jsem si ani neuměl představit, že bych měl být něčím jiným, než lesníkem po tátovi.

Kudy vedla vaše cesta?

Měl jsem to štěstí, že jsem po absolvování Vysoké školy zemědělské, fakulty lesního inženýrství v Brně dostal možnost pracovat v místě svého bydliště, a to jako technik na zdejším polesí v Kozlovicích, patřící tehdy pod Lesní závod Frenštát pod Radhoštěm. Později, poté kdy jsem se oženil jsem nastoupil do zaměstnání na Lesní závod Frýdek – Místek, kde jsem prošel celou řadou funkcí od technologa lesního závodu, přes vedoucího provozu až po funkci hlavního inženýra. Po transformaci lesního hospodářství jsem se rozhodl pro práci u akciové společnosti Lesy Frýdek – Místek, kde jsem zastával post jednoho z ředitelů divizí. Tato společnost se později, a to po fúzi regionálních akciových společností v roce 2002, stala součástí společnosti CE WOOD. V roce 2003, v souvislosti z řadou personálních změn u státního podniku LČR, mi byla nabídnuta funkce výrobního ředitele, kterou jsem tehdy přijal. U státního podniku jsem taktéž krátkou dobu zastával funkci generálního ředitele. V roce 2006 jsem byl z funkce odvolán tehdejším ministrem zemědělství. Po krátké registraci na úřadu práce jsem se v roce 2008 přihlásil do výběrového řízení na funkci ředitele Ostravských městských lesů. Ve výběrovém řízení jsem tehdy uspěl. Jsem velice rád za důvěru, které se mi tehdy dostalo ze strany vedení statutárního města Ostravy, vést tuto městskou společnost a její zaměstnance.

Na které místo na lesním majetku Ostravských městských lesů byste pozval návštěvníky?

Návštěvníky bych pozval do Bobrovnického lesa. Tento les tvoří největší ucelený komplex lesních porostů v majetku statutárního města Ostravy, rozprostírající se mezi Hošťálkovicemi a Hlučínem. Naprosto se odlišuje od ostatních lesních komplexů v majetku města Ostravy. Jedná se o území velmi členité. Lesní komplex Bobrovníky je tvořen porosty s pestrou směsicí lesních dřevin. Nádhernou scenérií tohoto území dotvářejí porosty prudce se svažující k řece Opavě. Pokud návštěvníkům nevadí pěší túry náročným terénem, tak vřele doporučuji procházku tímto krásným okolím Ostravy.

Kde to máte sám rád a proč?

Pokud se mám vyjádřit k vaší otázce, tak musím říci, že Bobrovnický les, který jsem Vám ve zkratce popsal, patří i v mém případě k nejoblíbenějším místům okolí Ostravy. Těch důvodu proč je více, ale jako lesník musím říci, že při pohledu na nově založené lesní porosty v tomto lesním komplexu, které zdárně odolávají všem nepříznivým vlivům, můžeme nejlépe pozorovat zdařilou práci revírníků městské společnosti, na kterou jsme patřičně hrdi. Tento lichotivý pohled pro oko lesníka na zdejší mladé lesní porosty je zároveň mou odpovědí na Vaší poslední otázku proč?

Majetek zblízka

Ostravské městské lesy hospodaří přírodě blízkým způsobem v revírech Ostrava-jih a Ostrava-sever.

Více se dozvíte na: www.ostravskelesy.cz