„Někteří lidé hodnotí kácení stromů jako ničení přírody“, připouští Marek Koutný, jednatel společnosti Lesy města Zlína. „Stěžují si na omezení pohybu v době těžby ať už kvůli klestu po těžbě nebo kvůli prachu či blátu na lesních cestách. Ptají se, zda je kácení zdravých stromů nutné. Vážím si toho, že návštěvníkům lesa není jedno, jak les v jejich okolí vypadá. Je však třeba říct otevřeně, že v našich lesích hospodařit budeme, budeme kácet stromy a připravovat tím lesy na klimatickou změnu. Budeme dodávat dřevo na místní pily, podporovat zaměstnanost v regionu, i spotřebu dřeva, jako jediné obnovitelné suroviny. Víme, co děláme, hospodaříme v lese zodpovědně.“

Všechny porosty spravované Lesy města Zlína jsou certifikované speciálním systémem. Ten zaručuje, že společnost hospodaří ekologicky, šetrně, sociálně přínosně a ekonomicky životaschopně. „K pravidlům patří výrazné omezení holosečí a zákaz používání nebezpečných chemikálií,“ upozorňuje Marek Koutný s tím, že společnost při hospodaření využívá takzvanou metodu cílových stromů. To znamená, že se vybraným stromům snaží vytvořit ideální podmínky pro růst. „Ve chvíli, kdy tito jedinci dosáhnou požadovaných parametrů a jejich další vývoj by už nebyl tak progresivní, jsou z porostu odstraněni. Uvolní se tak místo dalším nadějným stromům. V průměru se tak v porostu kácí každý pátý strom.“

Výnosy z těžby ve zlínských lesích jsou primárním zdrojem financování řady dalších aktivit. Jedná se například o práce související přímo s těžbou či následným zalesněním a ošetřováním nového porostu. Peníze putují také na opravy, odvodnění a zpřístupnění lesních cest. Výnosy financují rovněž výstavbu a údržbu altánků, laviček, odpočívadel a dalších zařízení, která zpříjemňují občanům pobyt v lese. “Všechny tyto náklady nese vždy vlastník lesa,” upozorňuje Marek Koutný s tím, že: „Ze strany zřizovatele společnosti, kterou je město Zlín, máme naštěstí velkou podporu.“

Náměstek primátora pro životní prostředí a zemědělství Vojtěch Volf v souvislosti s probíhající těžbou v obecním lese připomíná, že pokud by těžba v okolí města neprobíhala, byla by část veřejnosti velmi pravděpodobně překvapena důsledky. „Majetek by ztratil svoji soběstačnost, a musel by se začít dotovat. Les by postupně stárnul a začal se samovolně rozpadat. Vlivem klimatické změny by zřejmě nastal plošný rozpad lesa. To by vedlo k horší průchodnosti kvůli popadaným stromům přes cesty a stezky a hlavně zvýšenému riziku nekontrolovatelného pádu větví a celých stromů. Zastavení těžby by navíc významně poznamenalo obecně známou tvář lesa. Místo pohodových procházek po uklizených stezkách či hledání hub v lesích, by se návštěvníci dočkali špatně prostupných a člověku nebezpečných porostů, průchozích pouze po úzkých pěšinách. Jsem přesvědčen, že vedení společnosti zvolilo příhodnou cestu, která přiměřeně kombinuje a zohledňuje požadavky majitele, návštěvníků i samotného lesního ekosystému.”

Náš tip: Zajímá Vás, jak hospodaří vlastník lesa ve vašem okolí? Zaškrtněte si v kaledřáři datum 18. května. V rámci již třetího ročníku akce Den otevřených lesů, pořádané SVOL a jeho členy, se můžete s vlastníky přímo setkat, řadu činností si I sami vyzkoušet a upevnit vztah k lesů take ve svých dětech.