Podle Zelené zprávy o stavu lesů a lesního hospodářství bylo v roce 2022 evidováno 2473 lesních požárů, u kterých musely zasahovat jednotky požární ochrany. Cca 95 % (2 340) požárů bylo do 1 hektaru, 3 požáry zasáhly plochu nad 10 ha, průměrná plocha požáru činila 0,7 ha. Celková plocha požárem zasažených lesních porostů v ČR v roce 2022 činila cca 1715 ha, z toho v NP České Švýcarsko 1 060 ha.
Požár v NP České Švýcarsko odhalil mnoho hrozeb, které souvisejí s klimatickou změnou, přístupy k ochraně přírody, vysokou návštěvností některých přírodních lokalit nebo limity hasebních zásahů. Náklady na hašení požáru dosáhly více než půl miliardy korun, požárem vznikly škody na veřejném i soukromém majetku, ekonomické škody za roky 2022 a 2023 jsou vyčísleny na více než 2 mld. I když Ministerstvo životního prostředí žádné škody v důsledku požáru na životním prostředí nevyčíslilo, podle doc. Jana Pokorného a doc. Josefa Sejáka bude spálení 1060 hektarů mrtvé i živé vegetace lesů v NP v nejbližších dekádách způsobovat každoroční ekologické újmy ze zničených čtyř podpůrných ekosystémových služeb klimatizačních, vodozádržných, kyslíkotvorných a biodiverzitních odhadem ve výši 24 mld. korun ročně.
„Očekávali jsme, že požár v NP České Švýcarsko událost přiměje politickou reprezentaci a odborníky z celého spektra souvisejících činností k hledání způsobů, jak podobným událostem v lesích předcházet, ke konstruktivní a věcné diskusi se všemi zainteresovanými,“ uvádí předseda SVOL Jiří Svoboda. „Opak je ale pravdou. Navrhovaná opatření byla připravená od stolu, nerespektují přírodní překážky a existenci přirozeně rezistentních porostů listnatých a podmáčených, neberou v potaz vlastnická práva k lesním pozemkům ani finanční náklady s realizací opatření spojená,“ zdůrazňuje Svoboda.
Novela požaduje zpřístupnění lesních cest a jiných komunikací pro vjezd požární techniky a provedení požárního zásahu v souvislém lesním porostu o výměře nad 50 hektarů. Podle návrhu by se požadavek měl týkat i lesních svážnic. Ty ale nemají dostatečné provozní zpevnění a problémy s jejich sjízdností se projevují při zhoršených klimatických podmínkách.
Návrh ukládá vlastníkům tzv. určených lesních cest trvalé zajištění průjezdního profilu v šířce 3 metry a ve výšce nejméně 4 metry. Ořez větví do navrhované výšky znamená enormní zvýšení nákladů, navíc vlastníci lesů ani takovou technikou běžně nedisponují. Pokud bude stát po vlastníkovi lesa vyžadovat provádění periodické údržby určených lesních cest, musí mít vlastník lesa nárok na finanční náhradu ve výši skutečně vynaložených nákladů, ať už provede opatření ve vlastní režii nebo službově.
Návrh také požaduje po Ministerstvu životního prostředí, aby v chráněných krajinných oblastech a národních přírodních rezervacích, v národních parcích po jejich správách, aby zajistily na každých 50 hektarech vytvoření třímetrového protipožárního předělu a zdroje hasební vody dle novelou stanovených parametrů od sebe vzdálené max. 3 kilometry.
V okruhu do 30 metrů od tohoto předělu návrh požaduje odstranění odumřelých stromů, větví, pokácených stromů, náletových dřevin a podrostu, a to bez ohledu na jejich skutečný věk, druhovou a prostorovou skladbu. Podle SVOL se jedná o neadekvátní zásah do vlastnických práv a bude usilovat o jeho bezpodmínečnou změnu.
Pro zpřístupnění území nesmí být podle představy navrhovatelů nejvzdálenější místo lesního porostu od určené lesní cesty více jak 500 metrů daleko. To vše bez ohledu na přírodní podmínky, zejména tvar terénu, popřípadě přirozený výskyt dostatečně vydatného zdroje vody a skutečnosti, že opatření by se dotýkala i lesů ve vlastnictví obcí a soukromých vlastníků.
„Budování nových protipožárních předělů, zdrojů hasební vody a případnému zpřístupnění území novými určenými lesními cestami, pokud bude smysluplné, se nebráníme, ale musí být realizované pouze a výhradně po dohodě s vlastníkem lesa a za adekvátní finanční náhradu. I tady musí platit: „Kdo platí, ten poroučí“, uzavírá Svoboda.