Cílem je zajištění účinné pomoci ze strany vlády České republiky, Poslanecké sněmovny i Senátu Parlamentu ČR vlastníkům lesů malých výměr úpravou legislativy a finanční podporou podporou jejich dobrovolného sdružování za účelem zajištění trvale udržitelného hospodaření v těchto lesích i do budoucna.
"V České republice je na 290 tisíc vlastníků, kteří vlastní les do výměry 50 hektarů. V 97 % se jedná o lesní majetek do 10 hektarů. Tito vlastníci lesů ve většině případů nemají potřebné kapacity a nejsou schopni realizovat vytěžené dříví na trhu," konstatuje Petice.
V rámci probíhající kůrovcové kalamity zůstali právě vlastníci lesů malých výměr v důsledku nefunkčního modelu státní správy lesů i neefektivního systému činnosti odborného lesního hospodáře prakticky bez jakékoliv pomoci státu při ochraně lesů i následné obnově a výchově lesních porostů.
Přitom i jejich lesy plní rozličné ekologické, sociální a ekonomické funkce využívané širokou veřejností, které lze nejlépe zajistit právě a jen trvale udržitelným lesním hospodařením. Vedle nutnosti podpory biologické rozmanitosti lesů a jejich adaptace na současnou klimatickou změnu u nich nelze opomenout ani potřebu hospodářského rozvoje venkovských oblastí.
Občané ČR prostřednictvím Petice žádají vládu a Parlament České republiky, aby:
- Vzaly na vědomí význam obhospodařování lesů malých výměr v souvislosti s klimatickou změnou.
- Pro účinnou a efektivní pomoc drobným vlastníkům při obhospodařování jejich lesních majetků (zejména při ochraně proti kůrovci, obnově kalamitních holin a výchově nově založených lesních porostů) urychleně přijaly změnu legislativy umožňující dobrovolné sdružování drobných vlastníků lesů, zejména formou tzv. službových spolků.
- Vyčlenily ve státním rozpočtu adekvátní finanční prostředky k nastartování procesu sdružování lesních majetků malých výměr a podpoře jejich činnosti.
3 otázky k tématu pro Ing. Miroslava Pacovského, člena vedení SVOL (celý rozhovor si přečtete v nejnovějším vydání Zpravodaje)
V čem je situace vlastníka malého lesa dnes v celkovém kontextu nejsložitější?
Pokud začnu od událostí poslední doby, myslím tím zejména loňský rok, tak je největším problémem nezajištění dostatečných finančních prostředků na tzv. kůrovcové kompenzace. U malých vlastníků často došlo k vytěžení všech starších porostů, takže přišli o rozhodující příjmy do budoucna. Letošní navýšení příspěvků na hospodaření v lesích je sice na první pohled příjemné, ale dochází maximální k pokrytí inflace, okamžitě došlo ke zvýšení cen sazenic, pletiva a zejména práce. K tomu bych ještě rád dodal, že podmínky nového Příspěvku na adaptaci lesních podrostů jsou problematické i pro větší majetky, z pohledu drobných vlastníků prakticky nezúřadovatelné.
Byla situace drobných vlastníků lesa komplikací při boji s kůrovcovou kalamitou?
Malí vlastníci byli v době, doufejme, gradace kůrovcové kalamity se svými objemy těžeb často až na posledním místě v pořadí objednávek u těžebních firem. Málokdo z vlastníků má dnes potřebnou techniku, s tím samozřejmě i chyběl odbyt dřevní hmoty. Toto se samozřejmě částečně promítlo v šíření kůrovcové kalamity, zde je třeba rovněž zdůraznit, že velká většina vlastníků má již své bydliště jinde, než svůj lesní majetek.
Patříte mezi přední zastánce sdružování, můžete jmenovat pět dobrých důvodů, proč je pro malé vlastníky užitečné?
V čele sdružení, tzv. „Službového spolku“, jak jej SVOL navrhuje, bude lesnicky vzdělaná osoba, znalá všech potřebných zákonů a předpisů. Takže silnější partner pro firmy poskytující lesnické služby, silnější pozice při vyjednávání s odběrateli dřeva. Otevře se možnost pořízení vlastní techniky, možné množstevní slevy při nákupu sadebního a dalšího materiálu, v případě dotačního titulu na podporu sdružování čerpání těchto dotací na společnou správu. Takové řešení umožní větší dohled nad lesy nebydlících vlastníků v místě, vznikne silnější partner vůči uživateli honitby, než jakými jsou jednotliví vlastníci. A všichni pak samozřejmě získají lepší přehled nad možnými dotačními tituly.