Nový rámec EU pro monitorování lesů a strategické plánování
Cílem této iniciativy je vytvořit celounijní rámec (evropské nařízení) pro pozorování stavu lesů, který by poskytoval otevřený přístup k aktuálním, podrobným, přesným, pravidelně shromažďovaným informacím o stavu lesů v EU a hospodaření s nimi a zároveň monitoroval s lesem související produkty a ekosystémové služby.Evropská komise zahájila revizi právních předpisů týkajících se reprodukčního materiálu rostlin a lesních dřevin.
Evropská komise otevřela k tématu veřejnou konzultaci ve dnech 25.8.2022-17.11.2022, do které se SVOL aktivně zapojil - podrobnosti níže.
Navrhovaný rámec EU pro monitorování lesů a strategické plány je svým rozsahem velmi ambiciózním projektem. Z tohoto důvodu se ale jeví jeho praktická realizace značně problematická. Zejména je nutno akcentovat, že jednotlivé členské státy EU mají velmi odlišnou lesnickou legislativu a s ní související různou úroveň lesního hospodaření z hlediska jeho intenzity i efektivity.
S různými způsoby lesního hospodaření v jednotlivých zemích EU úzce souvisí také odlišné způsoby zjišťování údajů o lese, ať už na úrovni jednotlivých lesních majetků, státoprávních a územně samosprávných celků nebo celého území státu. V rámci EU jsou státy s historicky propracovaným systémem monitorování a plánování v lesích, které vybočují z běžné informační základny a ve kterých může být snaha o sjednocení dané problematiky kontraproduktivní. Tento rozdílný výchozí stav lze dokumentovat na příkladu České republiky.
Obecně akceptovanou skutečností je vysoká úroveň hospodářské úpravy lesů v ČR zahrnující lesy všech vlastnických a velikostních kategorií. Prakticky se jedná o provázaný systém podrobného lesního hospodářského plánování s venkovním popisem stavu lesa i návrhem hospodářských opatření na období 10 let pro nejnižší jednotky prostorového rozdělení lesa zpravidla, periodicky prováděných inventarizací lesů na bázi statistické provozní inventarizace a oblastních plánů rozvoje lesů na období 20 let pro všech 41 přírodních lesních oblastí ČR, které jsou aktualizovány dle vývoje stavu lesů a společenských požadavků na ně kladených. Dlouhodobě jsou v ČR rozvíjeny rovněž metody dálkového průzkumu země, aktuálně zejména v oblasti monitoringu vývoje kůrovcové kalamity. V uvedených souvislostech nelze vyloučit, že snahy o harmonizaci monitoračních dat o všech lesích EU mohou v některých členských státech znamenat nežádoucí zjednodušení (ztrátu) částí stávajících informačních systémů.
Zásadním problémem předloženého návrhu je obtížná vyčíslitelnost celkových nákladů potřebných na zavedení celounijního monitorovacího a plánovacího rámce a na správu a výměnu shromažďovaných informací. Při objektivizaci nákladů a následném zhodnocení realizovatelnosti celého návrhu je proto nutno vycházet ze skutečných, již ukončených či dosud probíhajících dílčích mezinárodních projektů (Forest Focus, ICP Forests apod.).
Dalším zásadním rizikem návrhu je vysoká pravděpodobnost dalšího zvýšení byrokracie v oblasti lesního hospodářství a souvisejících odvětvích z důvodu harmonizace nejrůznějších administrativních postupů a metodik, jednotných formulářů, monitorovacích zpráv atd. Probíhající digitalizace veřejné správy je pouze částečným řešením tohoto problému.
Plánovaná harmonizace společných definic lesních ukazatelů a jejich výkladů, jednotných metod shromažďování těchto údajů a souvisejících byrokratických postupů může vést paradoxně až ke znehodnocení současných systémů některých členských států z důvodu vynuceného hledání nákladových úspor.
Na základě uvedeného i dosavadních zkušeností s řešením přeshraničních dopadů některých zátěžových faktorů v lesích má SVOL za to, že navrhovaný legislativní rámec pro celoevropský monitoring a strategické plánování lze nahradit efektivnějšími způsoby komunikace, zejména cílenou výměnou konkrétních informací o lese mezi jednotlivými zainteresovanými státy EU.