logo SVOL tisk

Nařízení o obnově přírody – informace z plenární schůze Evropského parlamentu 12. 7. 2023

12. července projednávalo plénum Evropského parlamentu návrh nařízení o obnově přírody, který vyvolával ve SVOL a ostatních organizací vlastníků nestátních lesů v EU velké obavy. Dlužno podotknout, že nejen u nich. K návrhu Evropské komise se ve svých stanoviscích mj. kriticky vyjadřovaly Evropský výbor regionů i Evropský hospodářský a sociální výbor. V parlamentním výboru Agri byl schválen návrh na zamítnutí předloženého materiálu; návrh nařízení nebyl přijat ani ve výboru Envi. Pro jeho zamítnutí a vrácení zpět Evropské komisi k přepracování se ale na plenární schůzi většina nenašla.

Ve spolupráci s našimi partnerskými organizacemi ELO a CEPF a na základě komunikace s vybranými europoslanci se podařilo dosáhnout některých významných změn oproti předloženému návrhu. Výsledné znění se tak přibližuje obecnému přístupu Rady. Promítly se v něm zásadní připomínky k tomu, že Evropská komise v návrhu stanovila nerealistické a neudržitelné cíle v obnově přírody, nezohledňovala hospodářské a sociální dopady opatření, dopady změny klimatu na ekosystémy, práva vlastníků lesů/půdy, administrativní zátěž a nedostatek finančních zdrojů. Zásadní změnou je to, že by se nařízení mělo vztahovat na stanoviště Natury 2000, na obnovu degradovaných systémů.

Shrnutí zásadních pozměňovacích návrhů přijatých na plénu Evropského parlamentu

Článek 1

Doplněno, že nařízení se mají týkat obnovy degradovaných ekosystémů.
Společným cílem Unie je do roku 2030 pokrýt alespoň 20 % pevninských a 20 % mořských oblastí a do r. 2050 všechny ekosystémy, které potřebují obnovu.
Nařízení musí zohledňovat pravomoci členských států a zajišťovat soulad s legislativou Unie mimo jiné v oblasti obnovitelných energií, přípravků na ochranu rostlin, kritických surovin, zemědělství a lesnictví.

Článek 3 Definice

- upraveny definice obnovy, dobrého stavu stanoviště, příznivého referenčního areálu, dostatečné kvality a kvantity stanoviště, zhoršování - čistý nepříznivý vliv na typy stanovišť a stanovišť druhů, nová definice původního druhu stromu, sídelní zeleně …

Článek 4 Obnova suchozemských, pobřežních a sladkovodních ekosystémů

odst. 1 - zavedení opatření na obnovu vztaženo pouze na stanoviště v lokalitách sítě Natura 2000, která nejsou v dobrém stavu, aby se přiblížila k příznivému stavu z hlediska ochrany (lze očekávat z některých stran velký tlak vrátit zpět, různé názory)

odst. 2 - zavedení opatření pro znovuvytvoření typů stanovišť – rovněž v lokalitách sítě Natura 2000 k zajištění cílů viz odst. 1
Ačkoliv byl zrušen celý odst. 7 „Členské státy zajistí, aby se oblasti, kde se vyskytují typy stanovišť uvedené v příloze I – tzn. mimo síť Natury 2000, nezhoršovaly“), v článku 4 stále existují odkazy na tento odstavec – rozpor v postoji EP.
Nejpozději do roku 2030 členské státy zajistí, aby byl alespoň u 90 % oblastí v rámci všech typů stanovišť znám jejich stav, u všech oblastí do roku 2040.
Členské státy mají usilovat o zajištění toho, aby se celková vnitrostátní plocha v dobrém stavu a celkové množství plochy s dostatečnou kvalitou stanovišť druhů v průběhu času významně nesnižovaly.
Zůstává požadavek na rostoucí trend směrem k dostatečné kvalitě a kvantitě suchozemských, pobřežních a sladkovodních stanovišť druhů Natury. V opatřeních je však nově povinnost členských států zohlednit hospodářské, sociální a kulturní požadavky a regionální a místní zvláštnosti.

Článek 8 obnova populací opylovačů

Nový odstavec 3a: Členské státy a Komise mají zajistit, aby údaje z monitorování pocházely z dostatečného počtu míst s cílem zajistit reprezentativnost za celé území. Členské státy zajistí dostatečné zdroje pro monitorování a podporují občanskou vědu.

Nový odstavec 3b: Komise a příslušné agentury Unie, zejména agentury EEA, EFSA a ECHA společně řeší hlavní tlaky, kterým opylovači čelí, a na žádost podporují členské státy.

Článek 9 Obnova zemědělských ekosystémů

– v celém rozsahu vypuštěn, ale odkazy na něj jsou stále přítomny v jiné části textu (například v souvislosti se zavodňováním rašelinišť).

Článek 10 Obnova lesních ekosystémů

Zůstává, že kromě oblastí Natury 2000, zavedou členské státy opatření na obnovu nezbytná pro posílení biologické rozmanitosti lesních ekosystémů, zůstává požadavek na rostoucí trend ukazatelů, bude se měřit každých šest let (původně každé 3 roky).
Došlo ke změně ukazatelů. Zrušeno: stojící i ležící mrtvé dřevo (ale stále je uvedeno v příloze VI), zůstává: indikátor běžných druhů lesních ptáků, podíl lesů s nerovnoměrnou věkovou strukturou, propojení lesů, zásoby organického uhlíku. Nově: podíl lesů, v nichž převládají původní druhy stromů, rozmanitost druhů stromů.
Nově se však nevyžaduje splnění všech uvedených ukazatelů, ale členský stát si vybere 3 ukazatele, které promítne do svého NPOP.
Nově je nesplnění stanovených povinností odůvodněné rozsáhlým zásahem vyšší moci, včetně přírodních katastrof, zejména neplánovaného a nekontrolovaného lesního požáru nebo nevyhnutelnými změnami stanoviště, které jsou přímo způsobeny změnou klimatu.

Článek 11 Vypracování národních plánů na obnovu přírody

Byl odstraněn odkaz na zohlednění ztrát příznivého referenčního areálu zaznamenaných zejména za 70 let zpátky (uvedeno pouze zohlednění záznamů o historickém rozšíření)
Nově mají členské státy při tvorbě NPOP:
- přihlédnout k potřebám místních komunit, včetně městských komunit, nákladově nejefektivnějším opatřením a jejich socio-ekonomickému dopadu a do každé fáze procesu je nezbytné řádně zapojit zúčastněné strany, včetně majitelů a správců pozemků,
- přihlédnout ke změnám způsobeným změnou klimatu a na význam, kterou tato půda má pro produkci potravin a konkurující si potřeby různých stanovišť a druhů; k proveditelnosti obnovy, nákladové efektivnosti a protichůdným socioekonomickým zájmům,
- chybějící prostředky na uplatňování tohoto nařízení nesmí být zajištěny z prostředků vyčleněných na SZP a společnou rybářskou politiku, ani z jiných zdrojů financování zemědělství a rybolovu.

Nově mají NPOP obsahovat odhadovaný socio-ekonomický dopad uplatňovaných opatření na obnovu přírody a přehled vzájemného působení mezi opatřeními zahrnutými do národního plánu na obnovu přírody a do národního strategického plánu v rámci společné zemědělské politiky.

Členské státy mají povinnost zajistit, aby příprava plánu na obnovu přírody byla otevřená, transparentní, inkluzivní a efektivní a aby veřejnost, zejména vlastníci půdy, správci půdy, zúčastněné strany v námořní oblasti a další relevantní aktéři, jako jsou poradenské a rozšiřující služby, měli v souladu se zásadou předchozího a informovaného souhlasu včasné a účinné možnosti podílet se na přípravě plánu. Do přípravy plánu jsou řádně zapojeny místní a regionální orgány, jakož i příslušné řídící orgány.

Nově: Do 12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise po konzultaci s členskými státy Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující: přehled finančních zdrojů dostupných na úrovni Unie pro účely provádění tohoto nařízení; posouzení potřebného financování, analýzu s cílem zjistit případné mezery ve financování při provádění povinností stanovených v nařízení, včetně finanční kompenzace případných ztrát vlastníků a správců půdy přímo způsobených prováděním tohoto nařízení; případně návrhy vhodných opatření.

Článek 18 Podávání zpráv

Členské státy mají podávat zprávy EK nejméně jednou za tři roky (původně bylo každý rok). První zpráva bude podána v červnu 2028.

Článek 22 Přezkum

Komise vyhodnotí toto nařízení do 31. prosince 2030 a poté každé dva roky posoudí dopad tohoto nařízení, zejména na zemědělství a zabezpečení dodávek nezávadných potravin, a také jeho socioekonomické dopady, zejména na venkovské oblasti.

Článek 22a Odložení cílů podle tohoto nařízení v případě mimořádných socioekonomických důsledků

– Nové:

Odst. 1 Komise do ... [1 rok od data vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každoročně zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie sdělení, v němž informuje o tom, zda byla splněna jedna nebo více z následujících podmínek:
(a) v jednom nebo více členských státech se v následujících oblastech zpožďují povolovací postupy kvůli omezením vyplývajícím z unijních právních předpisů o přírodě:
(i) stavba a rekonstrukce domů, zejména domů pro sociální bydlení;
(ii) spouštění projektů v oblasti obnovitelné energie v souvislosti s plněním cílů stanovených v nařízení (EU)2021/1119 [evropský právní rámec pro klima];
b) průměrná cena potravin během jednoho roku vzrostla o 10 %;
(c) celková produkce potravin v Unii se během jednoho roku snížila o 5 %.

Ost. 2Pokud nastane jedna nebo několik situací uvedených v odstavci 1, bude plnění cílů podle tohoto nařízení pozastaveno do doby, než všechny podmínky uvedené v odstavci 1 pominou. [pozm. návrh 131]

Článek 23 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Nově: Použije se ode dne, kdy Komise poskytne Evropskému parlamentu a Radě spolehlivé vědecké údaje o podmínkách nezbytných k zajištění dlouhodobého potravinového zabezpečení, čímž se zohlední potřeba orné půdy v rámci konvenčního a ekologického zemědělství, dopad obnovy přírody na produkci potravin, dostupnost potravin a ceny potravin. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie oznámení, v němž uvede den, od něhož se toto nařízení použije.

Kompletní seznam přijatých pozměňovacích návrhů přijatých na plénu EP

Návrh Evropské komise včetně příloh.