Požadavky společnosti na les procházejí v posledních dvaceti letech významnou změnou, soustředěná těžba dříví se u veřejnosti setkává se stále menším pochopením. Větší důraz je kladen na ekologizaci hospodaření, je vyvíjen tlak na ochranu nových území a další omezování hospodaření. Naproti tomu stojí trend zvyšující se poptávky po dříví i vyšší četnost klimatických extrémů způsobených probíhající klimatickou změnou. Pokud má lesní hospodářství jako obor uspět i v budoucnosti, musí se podle Ing. Picury s novou situací a těmito protichůdnými požadavky umět vyrovnat. Za jednu z možných cest považuje maximální využití přirozených procesů, vnášení přirozené dřevinné skladby s výhledem na změněné klimatické podmínky a postupný přechod na nepasečné hospodářství s diferenciovanou strukturou.

Součástí květnové exkurze SVOL v lesích Božího Daru byly ukázky nepasečného hospodaření s využitím přirozené obnovy, ukázky porostů v různých fázích přechodu na strukturovaný les a problematika zařízení lesa bez věkových tříd.

Proč jste se na Vašem majetku rozhodli pro přechod k nepasečnému hospodaření?

Náš majetek o velikosti 446 ha leží v 1000 m nad mořem v Krušných horách, v roce 1995 jsme začínali s 88 ha kalamitních holin a na vlastní kůži jsme zažili problémy s jejich obnovou: pozdní mrazy, třtina do pasu, sazenice vytahané od zvěře týden po výsadbě, neustálé vylepšování, tuny Aversolu.
Podle historických pramenů byly Božídarské lesy i v minulosti pravidelně postihovány větrnými a sněhovými kalamitami. Na majetku máme navíc 100 ha bezzásahového území v NPR Božídarské rašeliniště. Pokud bychom pokračovali v pasečném systému, zůstali bychom v začarovaném kruhu kalamit se všemi negativními důsledky a velice brzy bychom vyčerpali naše těžební možnosti. Navíc bychom se dostávali do střetů s AOPK i s požadavky návštěvníků turistického centra Boží Dar. Přechod k nepasečnému hospodaření byl zpočátku pokus jak vystoupit z cyklu kalamita – holina –stejnověký smrčák – kalamita. Postupně objevujeme stále další a další biologická, environmentální, provozní i ekonomická pozitiva tohoto systému.

Co je podle Vašich zkušeností největším úskalím přechodu na strukturovaný les? Co byste poradil vlastníkům lesů, kteří tento způsob hospodaření zvažují? Čeho se vyvarovat, na co se zaměřit?

Nevím, jestli je to úskalí, ale za zásadní považuji dlouhodobé udržení kontinuity a cesty za vizí strukturovaného lesa. Vlastník musí vnímat les jako dlouhodobou investici, ne jako zdroj rychlých peněz. Dávat obecné rady si netroufám, můžu pouze představit naší strategii z roku 1995, kterou se řídíme dodnes a jejíž dílčí výsledky jste navštívili při Vaší exkurzi na Božím Daru. 1. Zvládnout kůrovcovou kalamitu, 2. Zalesnit holiny a nedělat další, 3. Podsadit proředěné porosty, 4. Zvyšovat podíl ostatních dřevin, 5. Těžbou přispět k diferenciaci a stabilitě porostů, 6. Snížit škody zvěří. Tak jak se mění porosty a okolnosti, mění se v čase i priority a způsoby naplňování jednotlivých bodů.
Důležité je nikdy nerezignovat na vliv na provozování myslivosti na svém majetku. Pak už jen směřovat k optimálním zásobám porostů a všemožně podporovat přimísené dřeviny. Inspiraci a mnoho dobrých nápadů je možné získat na exkurzích spolku Pro Silva Bohemica.

Jak naléhavě vnímáte potřebu novely lesního zákona?

K limitám zákona se nikde nepřibližujeme, z tohoto pohledu potřebu novely příliš naléhavě nevnímám, na druhou stranu současný LZ neumí nepasečné hospodaření příliš popsat, což v praxi přináší problémy. Naléhavě vnímám spíš potřebu změny systému podpor lesního hospodářství. Současný dotační systém řeší především negativní důsledky pasečného systému, kdežto pozitivní prvky nepasečného hospodaření neumí nadefinovat ani podpořit.

Všechny požadavky společné Platformy za novelizaci lesního zákona jsou důležité pro budoucnost našich lesů. Vnímáte však některý z nich na vašem majetku intenzivněji?

Nejintenzivněji vnímám bod 2. Volnější ruce pro vlastníky lesů.