logo SVOL tisk

Jak to vidím já (18. díl): Milan Ovseník, předseda sdružení nestátních vlastníků lesů na Slovensku

5.9.2022

Nedávné setkání zástupců SVOL s vedením ÚNIE regionálních združení vlastníkov neštátnych lesov Slovenska otevřelo řadu společných témat. Situaci vlastníků nestátních lesů u našich sousedů v rozhovoru přibližuje Ing. Milan Ovseník, předseda Únie. Kde vidí hlavní přínosy spolupráce se SVOL?

Jak vypadá vlastnická struktura lesů na Slovensku, jak se vyvíjela a jaké procento lesů vlastní vaši členové? Je restituční proces na Slovensku ukončený?
40 % lesů (780 tis. ha) vlastní Slovenská republika, tedy větší část lesů (1170 tis. ha) je ve vlastnictví nestátního sektoru. Bohužel, vzhledem k neuspořádanosti vlastnických vztahů, které nám zde zanechala totalita, a ani demokracie se s tím nevypořádala, je přesné číslo rozdělení vlastnictví v nestátním sektoru problematické. Je ale nezpochybnitelné, že soukromé a společenstevní vlastnictví má dominanci v nestátním sektoru, protože obecní vlastnictví představuje cca 8 % (152 tis. ha) a církevní vlastnictví 2,3 % (45 tis. ha). Tedy téměř 90 % lesů nestátního sektoru (973 tis. ha) je v soukromém a společenstevním vlastnictví, což představuje i prvenství mezi všemi formami vlastnictví, včetně státního.

Jak to vidím já (18. díl): Milan Ovseník

Můžete ve stručnosti představit strukturu a náplň činnosti Únie? Jaké služby poskytujete členům?
Únia je založena za účelem spojení 12 samostatných regionálních sdružení, jejichž členy jsou samostatné urbariáty, vlastníci nestátních lesů počínaje Bratislavským regionem Bílých Karpat přes Střední až po Horní Pováží až na Kysuce a Oravu a karpatským obloukem Turiec, Liptov, Tatry, Spiš, Šariš, Zemplín a Gemer. Společně s Banskobystrickým regionem tak pokrývají kromě Podunajské nížiny téměř všechny lesnaté oblasti Slovenska. Slovensko je historicky země regionů se značnými specifiky. To je i důvod, proč jsme postaveni na regionálním principu historických regionů, a ne na územně správním členění Slovenska. Tak lze lépe zachycovat problémy a potřeby regionů. A na tom je postavena filozofie Únie, která spojuje regiony a společné problémy řeší na národní úrovni. Základní službou pro členy – regionální sdružení - je obhajoba jejich zájmů na národní úrovni, prosazování jejich zájmů v celospolečenském prostoru a dovnitř informování a edukace členů regionů v rámci konceptu Regionální infodny „Vítajte v mojom lesnom dome“. Celkově evidují členské regiony  členské subjekty, které obhospodařují přes půl milionu hektarů lesní půdy, takže Unie je skutečným reprezentantem tohoto sektoru.

Co považujete za největší přínosy Únie pro nestátní vlastníky lesů v posledních letech? Co se vám podařilo úspěšně realizovat?
1. Posilování Únie v postoji socioekonomického partnera politiků a vlády.
2. Zachovávání identity a jedinečnosti soukromého vlastnictví lesů založeného na komunitním principu - urbárské spolky a prezentaci jejich významu pro místní komunity, obyvatele obcí.
3. Šíření informací v regionech s novým přístupem založeným na otevřeném zeleném kruhu, otevírajícím dveře poznání a dávajícím klíče k řešení, což prezentuje i naše logo.
Za největší úspěch považujeme prosazení podpory na mimoprodukční funkce lesů – tzv. přímou platbu na plochu, která funguje již 5. rok.

Jak to vidím já (18. díl): Milan Ovseník

Lesy na Slovensku představují 42 % celkové rozlohy. Promítá se tato skutečnost také do výše podpor na péči o lesy?
Lesy spolu s porostlými zemědělskými plochami tvoří více než polovinu území Slovenska. Bohužel přetrvává však stav, že celá společnost chce něco od lesa, bere různé formy benefitů (od bezplatného sběru lesních plodů a hub, přes čerpání zdraví či vody), ale do lesa nedají ani euro. V procentním vyjádření podpora lesního hospodářství nemá ani celé číslo 1.

Do jaké míry komplikuje situaci nestátních vlastníků lesů, že více než 6,5 % území Slovenska zaujímají národní parky?
Každý rok je to horší a horší. To horší znamená, že se zhoršují podmínky pro výkon činností, které máte a chcete dělat. Nemluvě o tom, že vám mohou kdykoli, aniž byste se na to dokázali připravit, zakázat vůbec něco dělat. Přijde vichřice, udělá vám škodu v lese, 10 stromů polámaných na zemi. Místo toho, aby vám stát finančně pomohl s odstraněním škod, tak vám udělá několikaleté obstrukce, které způsobí, že vám les sežere brouk. Ale jsme světoví, máme národní parky, podle envirezortu „pro prestiž“.

V ČR se majitelé lesů potýkají s vysokými stavy spárkaté zvěře. Vyřešil tento problém na Slovensku návrat velkých šelem do krajiny?
Spíš ho prohloubil. Velké šelmy to množství zvěře jen více rozhánějí po krajině a neumožní jim klidně setrvat v místech, kde by byl jejich odlov jednodušší.

Jak vypadá momentální situace na slovenském trhu se dřevem? Jak ji ovlivnila kalamita v předchozích letech a jak současná energetická krize, dopady války na Ukrajině a další faktory?
Ceny dřeva se konečně po 20 letech stagnace pohnuly směrem vzhůru, což opět umožňuje správcům lesů dát lesu při jeho pěstování náležitě vše, co potřebuje. Včetně snižování kapitalizačního dluhu v obnově lesní cestní sítě a lesní technice. Kalamitní období určitě ovlivnila objem disponibilní suroviny na trhu. Do toho však vstoupila i nešťastná novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která se ve vládních kruzích nazývá „reforma národních parků“. Změnila správce lesního majetku, přičemž ochranáři v NP okamžitě zastavili obnovu lesů na těchto plochách i tam, kde byla v LHP plánována obnova, neboť jejich jediným cílem je, aby do roku 2030 měli 75 % území národních parků v bezzásahovém režimu. Bez ohledu na jakékoli sociálně-ekonomické dopady. A do toho nám přichází energetická krize a enormní nárůst požadavků lidí na palivové dříví. I ti, co topili plynem či elektřinou, chtějí palivové dřevo. Zvlášť pokud jsou podílníky v soukromých lesích. Cítíme ten tlak, a proto jsme už v březnu 2022 obrátili i na vládu. Obáváme se divokých nájezdů do našich lesů. Teplo je základní potřeba člověka. Pokud ji nebude mít, a nedejbože ji nebude mít v rodině žena nebo dítě, muži se nebudou štítit použít i nelegálně seker a motorových pil. Jen aby měli teplo v „rodinném krbu“.

Co považujete za největší aktuální téma (problém) nestátních vlastníků lesů na Slovensku?
Dlouhodobě nedořešené vlastnické vztahy poznamenané totalitní dobou, která měla být ukončena sametovou revolucí již v roce 1989. Ve společnosti stále přetrvávají úchylky, směřující ke zbavení vlastnických práv, zejména k lesům. Prý celospolečenský zájem, aby lesy byly všech.

Náš tip: Celý rozhovor si můžete přečíst v nejnovějším vydání našeho Zpravodaje. PDF ZDARMA KE STAŽENÍ