Na otázky pro nejnovější vydání Lesnické práce odpovídali také předsedové komory soukromých lesů a komory církevních lesů. Podrobnosti naleznete ZDE.

Jak hodnotíte rok 2020 z hlediska dopadů kůrovcové kalamity na nestátní vlastníky lesů, včetně těch drobných?

Pro rok 2020 byl očekáván další výrazný nárůst nahodilých těžeb oproti roku 2019. Naštěstí deštivé počasí tento trend nepotvrdilo. Rozsah nahodilých těžeb zůstal na přibližně stejné úrovni jako v roce 2019, ale i tak je obrovský. Dopad na nestátní vlastníky v sobě nese více aspektů. Hlavní kalamitní oblast se posunula ze severní a střední Moravy na Vysočinu – území s největším podílem malých nestátních vlastníků v republice. K problémům, které trápí všechny vlastníky – pokles cen dříví, zastavení odbytu vlákniny, nárůst cen dodavatelských prací a sadebního materiálu, se u malých vlastníků přidává vážný klíčový problém – jejich malé objemy jsou pro dodavatele prací i odběratele dříví tak nezajímavé, že zajištění těžby a prodeje dříví se pro ně stává nereálné a v některých případech jsou pak terčem pro kontroly a udělování sankcí státní správou. Určité zlepšení odbytu v posledních letech přinesly možnosti prodeje dříví do Číny, nyní se však objevily problémy a odbyt začíná stagnovat. Mírně sice roste poptávka po kvalitní kulatině, ale v kůrovcové kalamitě to nejsou sortimenty, které by mohli vlastníci nabízet.

Nestátní vlastníci mohli již druhým rokem požádat o finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích. Co považujete za pozitiva, ale i negativa tohoto nástroje a jeho administrace?

SVOL o tuto formu podpory nestátních vlastníků usiloval již od roku 2017. Náhrady byly přislíbeny MZe již v roce 2018, byly však podmíněny zmocněním v lesním zákoně. Po složitých jednáních (novelizace lesního zákona, notifikace v EU, projednání výše sazeb, administrace žádostí, uvolnění peněz z vládní rezervy) bylo schváleno vyplacení náhrad za čtvrtý kvartál 2017 a rok 2018. Prvních peněz se však vlastníci dočkali až v prosinci 2019 – červnu 2020. V rámci této první etapy činila kompenzace celkem 2,8 mld. Kč.

V jednání o výši sazeb a způsobu administrace vycházel SVOL z reálných dat svých členů a veřejně dostupných údajů. Pro rok 2019 navrhoval sazbu 516 Kč/m3, která se blížila sazbě za čtvrtý kvartál 2018. O náhrady za rok 2019 se začaly ucházet i LČR. V administraci MZe přistoupilo na mírné zjednodušení pravidel. Po jednání MZe s MF byl však stanoven limit 4 mld. Kč pro nestátní vlastníky a 3 mld. Kč pro LČR při sazbě 398 Kč/m3. Podané žádosti ukázaly správnost odhadu SVOL – za nestátní lesy bylo požádáno o 5,3 mld. Prostředky však navýšeny nebyly. Výsledná proplácená sazba 300 Kč/m3 znamená pro poškozené vlastníky lesa výrazně nižší míru podpory než za předchozí období (necelých 60 %). Většině vlastníků by měly být dle sdělení MZe náhrady vyplaceny do konce tohoto roku.

O náhradách za rok 2020 vede SVOL intenzivní jednání – objem nahodilých těžeb předpokládá v obdobném rozsahu jako v roce 2019. Zatím MF přislíbilo opět pouze 4 mld., kompenzace újmy tak bude opět jen částečná. Ještě horší situace čeká zřejmě vlastníky v západní části republiky, kteří budou vrcholem kůrovcové kalamity postiženi v roce 2021. MF ani MZe zatím nechtějí o prodloužení notifikace kůrovcové újmy jednat.

I přes výše zmíněná negativa znamenala kompenzace kůrovcové újmy pro mnohé vlastníky záchranu před krachem a výraznou pomoc pro další obnovu lesa. Pro malé vlastníky je však stávající systém administrativně náročný, projevila se i špatná informovanost ze strany OLH a státní správy (včetně obecních úřadů). Období pro administraci bylo krátké, u velkých majetků vznikaly zejména v první vlně komplikace s načítáním dat z výrobních programů.

Pozitivní je, že příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity je v případě fyzických osob osvobozen od daně z příjmů.

Bude SVOL usilovat o nějaké změny systému podpory LH v roce 2021? Jakou výši finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích za rok 2020 považujete za adekvátní?

Pokud by náhrada újmy za rok 2020 měla být adekvátní, měla by být v obdobné výši jako za období 2017–2018 a jen pro nestátní vlastníky by měly být vyčleněny prostředky ve výši cca 7 mld. Kč.

MZe a MF však zatím jednají o výši podpory ve stejném objemu jako za rok 2019 (4 mld. Kč). MZe zamýšlí od roku 2022 nahradit systém náhrady za kůrovcovou újmu zavedením nových titulů na „zpřístupnění lesa“ – odstraněním suchých porostů s částečným ponecháním hmoty k zetlením a přípravou ploch pro obnovu. S MZe a dalšími partnery proto intenzívně jednáme o novelizaci a doplnění titulů do nařízení vlády č. 30/2014 Sb., které by vlastníkům kompenzovaly náklady na „zpřístupnění lesa a obnovu lesa“. Placeny by měly být práce, jejichž realizace začne od 1. 1. 2022.

Vzhledem k tomu, že po odeznění kůrovcové kalamity nebude řada majetků s ohledem na věkovou strukturu porostů schopna po delší dobu zajistit samofinancování z hospodářské činnosti (těžby), usiluje SVOL o vytvoření systému a plateb za ekosystémové služby. O této problematice se jedná také v ostatních státech EU, SVOL tyto možnosti monitoruje a rád by se v dohledné době pokusil prosadit některý z již navržených jednoduchých modelů do praxe.

S jakými výsledky hospodaření počítají nestátní vlastníci lesů za rok 2020?

Výsledek hospodaření bude závislý na konkrétní situaci, do jaké se vlastníci očekávaným vývojem ekonomických podmínek a postupem kůrovcové kalamity dostanou. Do nejtěžší situace se dostanou majetky, které v příštím roce hlavní vlna kůrovcové kalamity čeká.

Co považujete za nejdůležitější kroky SVOL v roce 2021?

Klíčová budou v současnosti jednání k zajištění systému trvale udržitelného financování, a to jak národních podpor, tak i vhodných titulů a adekvátních alokací podpor z fondů EU pro další programové období 2021–2027. Regionální zástupce SVOL čeká navázání spolupráce s novým vedením krajů. S ohledem na parlamentní volby plánujeme jednání o dalším směřování českého lesnictví, potřebách lesa a jeho majitelů se zástupci významných politických stran a uskupení.

Důležitá pro prosazení potřeb vlastníků lesa bude rovněž úzká spolupráce s partnerskými evropskými organizacemi při implementaci projektu Green Deal, zejména Strategie biodiverzity EU 2030, propagace dřeva jako obnovitelné suroviny pro bioenergetiku, bioekonomiku a dřevostavby.