Úvodem bych rád polemizoval s názorem většiny spoluobčanů i části novinářské obce, že tento rok je mimořádný svým průběhem počasí. Dokonce jsem už zaznamenal novinářský obrat : „Letošní léto je tragické!“. Pokud budeme vztahovat letošní průběh počasí (průměrné teploty a měsíční úhrny srážek) k předcházejícím rokům, pak skutečně průběh počasí v tomto roce je jiný. Ale to je způsobeno tím, že předchozí roky byly mimořádně teplé s výrazně nevyrovnaným přísunem srážek v průběhu vegetačního období. Údaje ČHMÚ pro kraj Vysočina uvádějí za období 1961-1990 průměrnou roční teplotu 7,2 C. Za období 2014-2019 byla dle stejného zdroje (ČHMÚ) v Kraji Vysočina průměrné teplota 8,9 C, tedy o 1,7 více než v druhé polovině 20. století a Kraj Vysočina se tak průměrnými ročními teplotami dostal na úroveň nejteplejších regionů v ČR – Jihomorovský a Středočeský kraj (vztaženo opět k období 1961-1990).  Pokud vezmeme oficiální údaje zveřejněné ČHMÚ tak letošní průběh počasí ve srovnání s údaji  za rok 1961-1999 s výjimkou úhrnu srážek za měsíc červen nijak mimořádné nejsou. Průměrný srážkový úhrn pro Kraj Vysočina za období I-V má být 234 mm, skutečnost 226 mm, tedy lehce podnormální srážky.   Průměrná roční teplota za toto období je 3,3 C, skutečnost pak 5,2 C, tedy do konce května je tento rok opět nadprůměrně teplý. A na tom nic nezmění ani měsíc červen, kdy byla v Kraji Vysočina naměřena průměrná teplota 16,2 C, když dlouhodobý průměr za výše uvedené období je 15,2 C. Tedy opět teplota o 1,0 C vyšší než bývala. Samozřejmě ve srovnání s červnem roku 2019 ten letošní chladný je, v loňském roce byla v kraji Vysočina naměřena  neuvěřitelná průměrná teplota 20,3 C (téměř o 5 C nad dlouhodobým průměrem). To ale nejsou „normální“ teploty a průběh počasí, na jaký byly v minulosti les a krajina zvyklé. Takže abych to uzavřel, letošní průběh počasí do konce měsíce června je teplotně nadprůměrný a srážkově se z normálu vymyká právě pouze měsíc červen, kdy napršelo v kraji Vysočina 189 mm srážek (dlouhodobý průměr je 82 mm).  V této souvislosti je dobré připomenout, že období s nejvyšším úhrnem srážek jsou měsíce květen až srpen, kdy opět dle dlouhodobých průměru má každý měsíc napršet od 75 do 82 mm a za toto období 4 měsíců má spadnout téměř 50 % (přesně 47,8%) z celkových ročních srážek. Takže historicky nejdeštivější období bývalo právě léto.

Samozřejmě, že letošní průběh přísunu srážek není pro vývoj podkorního hmyzu čeledi kůrovcovitých úplně nejpříznivější. Smrk jako mělkokořenná dřevina má alespoň v období posledních 2-3 měsíců dostatečný přístup svým kořenovým systémem k vodě, což zvyšuje jeho obranyschopnost při napadení lýkožrouty (kůrovci).  Přirozená reakce stromu je, že při napadení podkorním hmyzem chodbičku pod kůrou „zaleje“ pryskyřicí. Strom, který je dlouhodobě stresován nedostatkem vláhy a nadměrnými teplotami (zvýšeným odparem vody z půdy a zelených částí stromů – listy, jehlice), nemá svůj cévní systém (lýko) v takovém stavu, aby mohl rychle a účinně zareagovat. Na straně druhé vlhko a častější srážky nejsou pro vývoj další generace lýkožroutů rovněž úplně příznivé. Takže mohu potvrdit z osobní zkušenosti a pozorování posledních cca 2-3 týdnů, že značná část larev lýkožroutů pod kůrou napadených stromů nedokončí svůj vývoj do konečného stadia dospělého jedince (cyklus vajíčko-larva-kukla-dospělec).  Nicméně stromy napadené masivně lýkožrouty je nutno stejně urychleně pokácet a asanovat, určitá část jedinců vývoj dokončí a dále bude napadat další zdravé stromy v okolí. Jak moc tato momentální situace zbrzdí kůrovcovou kalamitu je nemožné odhadnout. Především proto, že vegetační období ještě neskončilo a nikdo nevíme, jaké bude počasí v srpnu a září tohoto roku.  Dále je nutno počítat s faktem, že kůrovcová kalamita v našem regionu je už dostatečně rozběhnutá, to znamená, že množství jedinců lýkožroutů je v lesích obrovské a i když nenaplní zcela  svůj běžný reprodukční potenciál, bude v další generaci těch jedinců pořád dostatek, aby napadali další stromy a kalamita dál pokračovala.

Takže moje osobní shrnutí je takové – vývoj počasí nám v boji s kůrovcem pomohl, ale není možné v současné době odhadnout, jaký bude další vývoj. A určitě je nutno dodat, že by tento trend alespoň průměrných úhrnů srážek musel pokračovat i dalších měsících a letech. Jinak prozatímní průběh letošního vegetačního období zůstane pouhou epizodou, která na aktuálně  probíhajícím rozpadu smrkových porostů nezmění vůbec nic.

K letošnímu zalesnění jen stručně. Srážky v měsíci květnu a červnu sazenicím zcela jistě pomohly, nijak výrazně nám letošní výsadbu nepoškodily ani pozdní mrazy (kolegové z níže položených oblastí mohou mít jinou zkušenost, sazenice v nížinách raší i o několik týdnů dříve než u nás).  Takže z pohledu obnovy lesa u nás alespoň zatím velice dobrý rok a neočekáváme nějaké výrazné ztráty na výsadbě.

Mohlo by vás zajímat: Zpráva o zdravotním vývoji lesů podle Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.