"Letní měsíce bývají medii často zmiňovány jako „okurková sezóna“, ale letošní léto je však výjimečné. Sotva trochu do pozadí ustoupily informace o různých mutacích Covidu, v době kdy už pomalu upadá zájem o válečný konflikt na Ukrajině a kdy silně rezonují zvyšující se ceny pohonných hmot, energií, potravin a vlastně všeho, je nově veřejnost šokována obřím požárem v NP České Švýcarsko.
Jako lesníka mne tato událost citelně zasáhla a jsem šokován, jak je celá apokalypsa prezentována v mediích, včetně veřejnoprávních. Prostor dostávají lidé, kteří vůbec nevnímají dopad celé katastrofy na životy místních obyvatel, podnikatelů, lokálního vlivu na klima či vodní režim i obří materiální škody. Jako-by nedošlo ke škodám na majetku lidí, k ohrožení jejich životů a zničení nádherného kusu přírody. Namísto vyjádření výše škod a určité pokory před následky živelné katastrofy se šíří názory, že NP potkalo to nejlepší, co se mohlo stát a všichni máme být vlastně šťastni z nové příležitosti pro přírodu, kdy zmizely nepůvodní „ošklivé“ porosty jehličnanů. V této souvislosti se nabízí otázka, proč byl, na tak nepůvodním území, národní park vůbec zřízen a zda nestačil předcházející stupeň ochrany.Vyjádření různých „přírodovědců“ jsou pro mne cynismem a drzou snahou zlehčovat situaci a zároveň pohrdáním nad hrdinskou prací hasičů. V těchto souvislostech mne napadá přirovnání z mého života, kdy nám před lety do základů vyhořel starý vesnický domek. Nepamatuji se, že bychom se s manželkou radovali jak je to dobře a jakou vlastně máme bezvadnou příležitost pořídit si dům nový.

Jako dlouhodobě praktikující lesník (45let ve službě) znám sílu přírody i skvělé možnosti přirozené obnovy. Avšak na tak velké ploše dojde nejdříve k zabuřenění a vývoj nového lesa bude velmi dlouhou záležitostí. Časem se projeví další problémy a to i nestabilita skalních útvarů způsobená jejich přehřátím a zejména budou chybět zdravé kořeny stromů, které mnohdy pískovcové skály držely pohromadě.

Proč však požár dosáhl takových obřích rozměrů? Pokusím se časově popsat vývoj požáru:

• 24. 7. je hlášen pracovníky NP v sousedním Sasku požár o rozloze cca 3 ha. Proč toto nezjistili pracovníci našeho NP? Jak zde funguje protipožární služba?
• 25. 7. a se požár údajně rozšířil na výměru cca 10 ha. Nedošlo k podcenění či zamlžení skutečného rozsahu?
• 26. 7. už vedení NP přiznává požár na ploše cca 300 ha
• 27. 7. hoří cca 1.000 ha …

Historicky největší požár lesa v ČR měl zcela jistě příčiny v suchém a větrném počasí, avšak podíl suchého dřeva z odumřelých stromů, který výrazně přispěl k intenzitě hoření, je záměrně zlehčován. Již na jaře 2019 rozhodlo vedení NP, že z kapacitních důvodů přestává zasahovat proti kůrovci, ten se rozšířil nebývalým způsobem a poškodil a zničil i porosty sousedící s NP. Již v tuto dobu měla být podána žaloba na NP z důvodu obecného ohrožení. Vedení NP neřešilo kalamitu ani v přístupných oblastech a hlavně v blízkosti nemovitostí a cest, namísto toho časem uzavíralo některé trasy a zásobovalo veřejnost záběry z odstřelu souší výbušninami. Kůrovcová kalamita probíhá po celé republice, ale ve většině případů vlastníci lesů a jejich lesníci se snaží zachránit, co se dá. Bohužel i v některých dalších lesích narůstalo množství souší a zjevně se projevily problémy a složitost správy státních lesů. Na mnoho kalamitních štábech zástupci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR i jiní účastníci upozorňovali na velké požární nebezpečí v podobě ponechání souší v tak hustě zalidněné zemi jako je ČR. Intenzita ponechání souší v NP byla obrovská a byl tak připraven táborák, jen jej zapálit. Stalo se …

Srovnávat podmínky pro obnovu „nových odolných“ lesů zakládáním požárů v ČR a v zemích s nízkou hustotou obyvatelstva je zavádějící. Naši předkové si byli dobře vědomi, že uměle založené lesy jsou velmi citlivým a zranitelným ekosystémem a proto se o ně řádně starali. Vyjádření některých „přírodovědců“, že byli hloupí, je skandální a znevažující.

Jeden z mých lesnických přátel napsal: „Žijeme v době obřího blahobytu a pohrdání ekonomickým dědictvím po předcích“. Tento citát se přesně hodí na hodnocení dopadu požáru v NP.
Namísto vyhodnocení výše škod, plánu nápravných opatření a zejména pokory přiznat si, že takto se ochrana přírody dělat nedá, se zcela jistě rozběhne série grantů pro vybrané přírodovědce a ti nás budou za peníze daňových poplatníků zásobovat obrázky prvních semenáčků a o skvělé budoucnosti požářiště. Nikde není ani zmínky kolik uhořelo hmyzu, obojživelníků, ptáků, drobných savců a také i co nás to jako společnost bude stát.  Nechci být cynický, ale události by se asi odvíjely jinak, kdyby shořel dům některého z předních politiků.
Požár v NP České Švýcarsko a neutěšený stav lesů v NP Šumava varují před pokračujícím systémem ochrany přírody neboť je neskutečně drahý a spíše škodlivý. Veřejnost je ohlupována například zázračnými výsledky přirozené obnovy na Šumavě. Tento stav trefně vyjádřil na své přednášce RNDr. Větvička, když shrnul informace o původu velké části lesů na Šumavě z osiva z okolí Vídně. Nové přirozené zmlazení je potomky těchto stromů a má z nich údajně vyrůst nový prales. Pan RNDr. Větvička navrhl, že se přestaneme mýt, holit či chodit k lékaři a jestli z nás bude pračlověk. Publikum pochopilo.
Politici v sousedním Sasku konstatovali po událostech v NP i na jejich straně, že je na čase přehodnotit přístup k ochraně přírody a režimu NP. Co na to naši... ?"

Radomír Charvát
V Nové Vsi dne 9. 8.2022

Mohlo by vás zajímat: Zcela jasné stanovisko k požáru NP Česko-Saské Švýcarsko zaujal také předseda SVOL Jiří Svoboda.

Inferno z pohledu zasahujících hasičů

Kredit k foto: HZS Ústeckého kraje