Návrh nařízení EU o rámci pro monitorování odolnosti evropských lesů
Návrh nařízení předložila Evropská komise 22. listopadu 2023 Radě a Evropskému parlamentu. Návrh zdůvodňuje EK nedostatkem kvalitních a srovnatelných údajů o lesích a integrovaného dlouhodobého lesního plánování pro dosažení cílů politiky v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a udržitelného oběhového biohospodářství. Systém monitorování lesů má zajistit pravidelný a systematický sběr údajů o lesích na základě leteckých nebo družicových ortofoto snímků pořízených družicemi Copernicus Sentinel nebo jinými rovnocennými systémy a na základů údajů in situ prostřednictvím sítě monitorovacích míst.
Komise by měla shromažďovat tyto údaje o lesích: plocha lesa, hustota stromového porostu, typ lesa, propojení lesů, defoliace, lesní požáry, posouzení rizika požáru, narušení stromového porostu.
Členské státy by měly shromažďovat tyto údaje: les ne/dostupný pro dodávky dřeva, porostní zásoba (na hektar), čistý roční přírůst (na hektar), struktura porostu, druhová skladba a bohatost stromů, evropský lesní typ, vytěžená dřevní hmota (odvozy), mrtvé dřevo, umístění lesních stanovišť v lokalitách sítě Natura 2000, početnost běžného lesního ptactva, umístění původních lesů a pralesních porostů, chráněná území, výroba dřevěných výrobků a obchod s nimi, lesní biomasa pro bioenergii. Podle návrhu mají být všechny tyto údaje zpřístupněny veřejnosti v otevřeném formátu.
Stanovisko SVOL k návrhu nařízení jsme zaslali ministrovi zemědělství před zasedáním Rady, našim europoslancům a partnerským organizacím v Bruselu. Podrobnosti níže.
SVOL má vážné obavy a pochybnosti o přesných cílech a přidané hodnotě navrhovaného celoevropského systému monitorování lesů. Zásadně nesouhlasíme se zdůvodněním navrhovaného systému tím, že existuje obecný nedostatek kvalitních a srovnatelných údajů o lesích a dlouhodobého integrovaného lesního plánování. V České republice je průběžně prováděna celoplošná národní inventarizace lesů na bázi statistické provozní inventarizace, která se zdaleka netýká pouze produkční funkce lesů.
V návrhu Evropské komise došlo k posunu oproti původnímu přístupu, kdy bylo ustoupeno od povinného rámce dlouhodobého lesního plánování na dobrovolnou osnovu, nicméně v podmínkách ČR nevidíme jejich zásadní přidanou hodnotu. V ČR je dlouhodobě vysoká úroveň lesního hospodářského plánování (hospodářské úpravy lesů), které je pro vlastníky lesa nad 50 ha výměry na období 10 let povinné. Na toto podrobné plánování navazuje plánování rámcové v podobě státem hrazených děl (oblastních plánů rozvoje lesů) pro jednotlivé přírodní lesní oblasti na období 20 let, obsahujících vedle analytické částí také část syntetickou s doporučenými hospodářskými opatřeními ve vazbě na probíhající změnu klimatu, potřebu zvyšování biologické rozmanitosti i zajištění trvalé udržitelnosti.
V návrhu jsou uvedeny očekávané náklady na harmonizaci výstupů, ale ze strany EK není zajištěno jejich finanční krytí. Náklady na další rozvoj národních inventarizací lesů tak ponesou i nadále jednotlivé členské státy.
Předložený návrh přinese zvýšení byrokracie v oblasti lesního hospodářství, i když navrhovaná standardizace a harmonizace administrativních postupů a metodik, formulářů, reportů atd. bude v maximální možné míře digitalizována.
Zásadně nesouhlasíme s poskytováním všech monitorovaných údajů široké veřejnosti, neboť nelze vyloučit jejich účelové zneužití. Otevřený přístup k surovým datům, včetně prostorově explicitních, na jedné platformě ohrožuje ochranu citlivých informací o soukromém vlastnictví a konkurenceschopnost lesních podniků.
K údajům sledovaným na úrovni Evropské komise připomínáme, že pouze na základě družicových snímků je problém odlišit les od statní dřevinné vegetace a reálně hrozí chybná interpretace dat (např. ve smyslu úbytku celkové lesní plochy, typu lesa či propojenosti lesů). Údaj o hustotě korunového zápoje nezohledňuje překryv jednotlivých stromových etáží, u více etážových porostů bude výrazně zkreslený – je nutné jej z návrhu vypustit nebo alespoň nezveřejňovat. Totéž požadujeme u údaje, který sleduje narušení korunového zápoje (stromového porostu). Většina zjištěných „narušení“ bude výsledkem běžné hospodářské činnosti.
Co se týká údajů sledovaných členskými státy, žádáme o nezveřejňování údaje o objemu porostní zásoby, struktuře porostu (má smysl zjišťovat pouze v lesích zařízených metodou statistické provozní inventarizace, v lesích zařízených metodou lesa věkových tříd je tento údaj nadbytečný a zavádějící), umístění primárních a starých lesů – mapování není realizovatelné ani pomocí dálkového průzkumu Země ani pomocí národní inventarizace lesů, navíc zveřejnění lokace může způsobit zvýšenou návštěvnost, která může znamenat poškození těchto území. Totéž platí také pro zveřejnění lokace chráněných území.
Dále žádáme zcela vypustit nebo nezveřejňovat údaje o lesích podle článku 8: disturbance v lesích způsobené jinými faktory než požáry (pro včasnou detekci ohnisek napadených kůrovci nejsou družicové snímky vhodné), umístění lesních stanovišť v lokalitách Natury 2000, třídy (stupně) přirozenosti lesa, lokace ohrožených druhů.
Z článku 4 není zřejmý hlavní účel geograficky explicitního identifikačního systému pro mapování a lokalizace lesních jednotek. Není zřejmé, jakým způsobem bude Evropská komise se zjištěnými údaji nakládat. Zásadně nesouhlasíme, aby systém umožňoval detekci jednotlivých lesních majetků (např. možnost zpeněžení ekosystémových služeb lesa lze efektivně řešit národním evidenčním systémem mimo působnost tohoto nařízení). Nesouhlasíme proto s tím, aby vyhodnocování některých konkrétních ukazatelů (např. vytěžená dřevní hmota) bylo prováděno až do úrovně jednotlivých „forest units“, kdy není zřejmé, o jaké jednotky se jedná.
U sledovaných ukazatelů je nutno jednoznačně uvést úroveň, za kterou budou data vyhodnocována (stát, NUTS 2, popř. jiná vhodná úroveň), u údajů navrhovaných ke sledování ve více nařízeních EU je nutno sladit frekvenci sběru dat a jejich sdílení (např. početnost lesního ptactva v nařízení o obnově přírody).