V polovině června předložilo Ministerstvo vnitra do meziresortního připomínkového řízení návrh novely zákona o požární ochraně č. 133/1985 Sb. Na dopady navrhovaných změn na vlastníky lesů poukázal SVOL v tiskové zprávě dne 13. 6. 2024 a ministerstvu zaslal k návrhu celou řadu připomínek. Jejich cílem bylo zmírnit navrhovaná omezení lesního hospodaření, za jejichž zajištění (umožnění) by navíc vlastníci lesa neměli mít nárok na odpovídající náhradu újmy. Ve stručnosti si dovolím připomenout zásadní změny zákona, které novela navrhuje.
Podle důvodové zprávy je potřeba přijetí novely zákona vyvolána požárem v Národním parku České Švýcarsko, který lze vzhledem k jeho rozsahu v rámci přírodních podmínek ČR označit za bezprecedentní. V této souvislosti je však nepochopitelné, proč je působnost zákona rozšiřována na další velkoplošná zvláště chráněná území, konkrétně chráněné krajinné oblasti (CHKO), představující aktuálně v rámci ČR cca 23 % plochy lesů. Do budoucna se navíc bude výměra CHKO nadále zvyšovat (do konce roku 2024 mají být vyhlášeny nové CHKO Krušné hory a Soutok). SVOL proto navrhl zmenšení rozsahu území určeného k realizaci navrhovaných protipožárních opatření na první zóny CHKO, a to v návaznosti na požadavky orgánů ochrany přírody na ponechávání lesních porostů samovolnému vývoji, resp. ponechávání mrtvého dřeva k zetlení. Podle názoru SVOL musí v případě třetích, ale i druhých zón CHKO, převažovat i v budoucnu běžné lesní hospodaření. Zajištění navrhovaných opatření ve všech zónách CHKO by navíc, vzhledem k potenciálně dotčené výměře lesa, představovalo neefektivně vynaložené finanční prostředky státu, popř. dalších zúčastněných subjektů.
Konkrétní novelou navržená protipožární opatření: protipožární předěl u souvislých lesních porostů nad 50 ha o minimální šíři 3 m, doprovázený 30 m pruhem lesa zbaveným do vzdálenosti 30 m od předělu veškeré mrtvé dřevní hmoty i náletových dřevin, přístupné zdroje požární vody pro hašení rozmístěné pravidelně po 3 000 m, nepřetržitý monitoring v suchých obdobích roku k zajištění detekce požáru do 10 minut (pozn.: bez drahého sofistikovaného technického zařízení prakticky nelze zajistit), zpřístupnění území určenými cestami vzdálenými od lesního porostu maximálně 500 m, jsou předimenzovaná nebo nerealizovatelná, nemluvě o potřebě zajištění jejich pravidelné údržby.
Z pohledu vlastníků lesů novela zejména jednoznačně neřeší, kdo realizaci navrhovaných rozsáhlých protipožárních opatření skutečně provede a také uhradí. Pokud by to měl být stát prostřednictvím Ministerstva životního prostředí, tak ani takovéto řešení nepřichází bez příslušné dohody s dotčenými vlastníky lesa (včetně odpovídající náhrady újmy) v úvahu. Zohledněny by musely být zejména přístupnost (obhospodařovatelnost) dotčeného lesa, druhová, věková a prostorová skladba lesního porostu a bonita lesního stanoviště.
Navrhovaná pravidelná vzdálenost zdrojů požární vody a k hašení lesních požárů využitelných lesních cest je nepředstavitelná z důvodu složitých terénních podmínek lesních majetků a prostorově rozptýleného výskytu přirozených vodních toků. Budování jakýchkoliv budoucích zdrojů požární vody je reálné výhradně ve vhodných přírodních podmínkách na základě odborného (vodohospodářského) posouzení. Současná hasičská technika navíc umožňuje využít k hašení případných lesních požárů i vzdálenější vydatné zdroje vody.
Samostatnou problematikou řešenou v novele jsou tzv. určené lesní cesty, které mají mít šířku 3 m, průjezdnou výšku 4 m a únosnost 80 kN. Fakticky se tím zakládá povinnost vlastníků lesů zpevňovat např. i lesní svážnice, které podle platné ČSN 73 6108:2018 nejsou určeny pro celoroční ani sezónní provoz. Zejména zachování průjezdní výšky 4 metry je provozně nerealizovatelné. Vlastníci lesů příslušnou technikou, umožňující ořezy větví v takové výšce, vůbec nedisponují. Jednotky hasičského záchranného sboru přitom takovou techniku běžně mají a v případech snížené průjezdnosti určených cest, např. vlivem přirozeného růstu stromů či v důsledku mimořádné události ji mohou rychle a efektivně použít.
V souvislosti s připravovanou novelou se v Poslanecké sněmovně uskutečnil dne 6. 6. 2024 seminář "Bezpečná krajina z pohledu složek IZS ČR, správců liniových staveb a dopravy v kontextu negativních dopadů klimatické změny". Dle pozvánky bylo cílem upozornit na těžce přístupné oblasti v krajině pro složky IZS ČR, správce krajiny a další složky státní správy, mj. tedy i na problematiku vzniku požárů v krajině v důsledku sucha. Jedním z přednášejících byl rovněž zástupce GŘ HZS ČR, zejména na jehož vystoupení SVOL v následné diskuzi reagoval řadou kritických připomínek.
Jednání k vypořádání připomínek na Ministerstvu vnitra je plánované na 21. srpna 2024.
Ing. Tomáš Dohnanský