Základem právní úpravy jsou ustanovení zákona č. 289/1995 Sb., lesního zákona, v platném znění (EZ), zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění (dále jen „EZ“), zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, v platném znění (dále jen „StavZ“), zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „ObčZ“) a v některých případech  též zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, v platném znění (dále jen „VyvlZ“), a zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon, dále jen „LinZ“).   

Při umísťování staveb zařízení elektrizační soustavy na pozemky určené k plnění funkcí lesa se přitom navzájem kombinuji, doplňují a částečně i překrývají ustanovení veřejnoprávní a soukromoprávní povahy. Ve veřejnoprávní rovině platí, že elektrovody a obdobná zařízení jsou stavbami podléhajícími povolovacím procesům podle StavZ, konkrétně buď územnímu rozhodnutí o umístění stavby, nebo společnému povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo územnímu souhlasu s umístěním stavby. Tyto akty mohou být nahrazeny veřejnoprávní smlouvou. Podmínkou jejich vydání, resp. uzavření (v případě veřejnoprávní smlouvy)  je skutečnost, že stavebník, tedy provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy, bude disponovat soukromoprávním titulem, který mu umožní stavbu zařízení na cizí pozemky určené k plnění funkcí lesa umístit.

Věcná břemena a jejich zřizování

Soukromoprávní titul pak má podobu věcného břemene, jak v případě přenosové soustavy vyplývá z ustanovení § 24 odst. 3 písm. e) EZ („Provozovatel přenosové soustavy má právo v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení.“) ve spojení s ustanovením § 24 odst. 4 EZ („Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel přenosové soustavy.“), a v případě distribuční soustavy ze shodně formulovaných § 25 odst. 3 písm. e) ve spojení s § 25 odst. 4 EZ.

Z citovaných ustanovení je zřejmé, že vlastník lesa má možnost uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene odmítnout. V takovém případě ovšem může být věcné břemeno zřízeno proti jeho vůli podle VyvlZ, popř. (u staveb a zařízení přenosové soustavy a staveb a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV zřizovaných a provozovaných ve veřejném zájmu) ve spojení tohoto zákona s LinZ. V obou alternativách platí, že provozovatel distribuční resp. přenosové soustavy se musí nejprve pokusit o uzavření smlouvy, což realizuje zasláním návrhu smlouvy vlastníkovi lesa. Není-li však návrh ve lhůtě přijat, může být věcné břemeno zřízeno rozhodnutím o vyvlastnění. Lhůta k přijetí návrhu je přitom relativně krátká, což dokumentuje ustanovení § 5 odst. 1 VyvlZ („Vyvlastnění je přípustné, pokud se vyvlastniteli nepodařilo ve lhůtě 90 dnů uzavřít smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění účelu vyvlastnění stanoveného zákonem. Lhůta k uzavření smlouvy s vyvlastňovaným počíná běžet dnem následujícím po doručení návrhu na uzavření smlouvy vyvlastňovanému. Pokud se doručuje do ciziny, platí, že dnem doručení je třicátý den ode dne, kdy vyvlastnitel odeslal návrh na uzavření smlouvy prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.“) a ustanovení § 3 odst. 6 LinZ, podle nějž „je podmínka přípustnosti vyvlastnění spočívající v nemožnosti získat tato práva dohodou nebo jiným způsobem splněna, pokud byl vyvlastňovanému doručen návrh na uzavření smlouvy o získání práv k pozemku nebo ke stavbě, která jsou předmětem vyvlastnění, a smlouva nebyla ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení návrhu uzavřena, přestože se vyvlastnitel nejméně 30 dnů před podáním žádosti o vyvlastnění pokusil s vyvlastňovaným o návrhu smlouvy jednat.“

Platby za zřízení věcného břemene a vzniklé omezení

Uzavře-li vlastník lesa s provozovatelem přenosové, resp. distribuční soustavy smlouvu o zřízení věcného břemene, náleží mu podle ustanovení § 24 odst. 3, resp. § 25 odst. 3 EZ jednorázová náhrada ve výši stanovené postupem podle § 96 odst. 12 EZ („Pokud se pro stanovení náhrady za zřízení věcného břemene podle tohoto zákona zpracovává znalecký posudek, určí se náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu zjištěné podle oceňovacího předpisu“). Oceňovacím předpisem se rozumí zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, v platném znění (dále jen „OceňZ“). Nutno konstatovat, že takto vyčíslená náhrada je velmi nízká a vlastníkovi lesa mnohdy nepokryje ani náklady vzniklé mu v souvislosti s administrací celé záležitosti. Lze proto pochybovat o souladu výpočtového mechanismu (zakotveného do EZ s účinností od 1.1.2021) s ústavním pořádkem České republiky. Odlišný způsob stanovení výše náhrady se použije tam, kde ke zřízení věcného břemene dochází podle LinZ. Označený zákon v ustanovení § 3b odst. 5 stanoví, že „získávají-li se potřebná práva podle § 3a smlouvou o zřízení, změně nebo zrušení práva odpovídajícího věcnému břemenu nebo práva stavby, sjednává se výše úplaty ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vyvlastňovaný s částkou podle předchozí věty, použijí se odstavce 1 a 2 přiměřeně.“  Odkazované odstavce přitom předpokládají, že ve smlouvě          bude použita cena stanovená znaleckým posudkem vynásobená koeficientem 8, tedy osminásobek ceny stanovené podle oceňovacího předpisu.

Obdobný výpočtový mechanismus se použije v případě, že vlastník lesa odmítne zřídit věcné břemeno dohodou a věcné břemeno bude zřízeno ve vyvlastňovacím řízení. Jak vyplývá z ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) VyvlZ,  „za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu zjištěné podle oceňovacího předpisu, došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene nebo došlo-li k odnětí nebo omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu.“ 

Vedle náhrady za zřízení věcného břemene náleží vlastníkovi lesa ještě náhrada za omezení obvyklého užívání nemovitosti a náhrada majetkové újmy, vzniknou-li v důsledku výkonu  práva provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy zřizovat a provozovat na pozemcích vlastníka lesa zařízení tvořící tyto soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení, a vstupovat a vjíždět na tyto pozemky v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním distribuční, resp. distribuční soustavy (§ 24 odst. 9 a § 25 odst. 6 EZ). Náhrada se poskytuje jednorázově a její výše se vypočítává podle vyhlášky č. 55/1999 Sb., o výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích. Právo na náhradu lze uplatnit u provozovatele příslušné soustavy pouze do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

Obrana v řízeních vedených podle stavebního zákona 

Možnosti obrany proti zřízení elektrovodu pak poskytuje i účastenství vlastníka lesa v územním řízení, resp. dalších řízeních vedených podle StavZ. Vlastníkovi se z pozice účastníka řízení nicméně zpravidla nepodaří stavbě zamezit, zejména z toho důvodu, že provozovatel přenosové, resp. distribuční soustavy již bude v řízení disponovat věcným břemenem (ať již bylo zřízeno smluvně nebo rozhodnutím o vyvlastnění), takže vlastník nebude moci uplatnit nejúčinnější v úvahu připadající námitku, jíž je absence soukromoprávního titulu k umístění stavby či zařízení energetické infrastruktury na jeho pozemek. Další námitky, typicky námitka nevhodnosti umístění elektrovodu na pozemek určený k plnění funkcí lesa, poukaz na jiná vhodná řešení, či obecný nesouhlas vlastníka s umístěním stavby či zařízení na jeho pozemek nebrání tomu, aby stavební úřad jejich realizaci povolil. Není však vyloučeno, že obrana bude úspěšná, bude-li poukazováno na specifické vlastnosti příslušného pozemku, např. na skutečnost, že je biotopem zvláště chráněných druhů.  Lze nicméně shrnout, že vlastník lesa nemá z titulu vlastnictví k dispozici žádný právní nástroj, jehož využití by vždy a za všech okolností vedlo k tomu, že stavba, resp. zařízení elektrizační soustavy na jeho pozemcích nevznikne.

Ochranná pásma

Samo zřízení stavby nebo zařízení elektrizační soustavy by patrně nemělo za následek vlastníkův odpor, pokud by jejich existence neměla na hospodaření v lesích žádné dopady. Tak tomu ale není. Hlavním důsledkem přítomnosti prvků elektrizační soustavy na pozemcích určených k plnění funkcí lesa je vznik ochranných pásem. Ochranné pásmo je v § 46 EZ vymezeno jako prostor v bezprostřední blízkosti zařízení elektrizační soustavy určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu. Ochranné pásmo zařízení elektrizační soustavy zaniká trvalým odstraněním stavby na základě příslušného souhlasu nebo povolení v souladu se stavebním zákonem.

V případě nadzemního vedení je ochranné pásmo souvislým prostorem vymezeným svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany, a to tak, že u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně činí pro vodiče bez izolace 7 m, pro vodiče s izolací základní 2 m, a pro závěsná kabelová vedení 1 m. U napětí nad 35 kV do 110 kV včetně jsou tyto vzdálenosti pro vodiče bez izolace 12 m a pro vodiče s izolací základní 5 m; u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně činí 15 m, u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m, u napětí nad 400 kV 30 m, u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m a u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m. Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do napětí 110 kV včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu; u podzemního vedení o napětí nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.

V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení. V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení je též zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

Pro ochranná pásma nadzemních vedení dále platí, že v lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení, pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé pozemků určených k plnění funkcí lesa jsou povinni jim tuto činnost umožnit. V ochranném pásmu nadzemního vedení je současně zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. V ochranném pásmu podzemního vedení je pak zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

Omezení plnění funkcí lesa

Existence ochranných pásem má jednoznačně za následek vznik stavu, kdy je hospodaření na pozemcích určené k plnění funkcí lesa omezeno ve smyslu § 15 odst. 1 LesZ („Omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa (dále jen "omezení") je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu.“), neboť přinejmenším produkční funkce bezpochyby není v ochranném pásmu plněna ve stejném rozsahu jako mimo ně. Podmínkou umístění elektrovodu tedy je vydání rozhodnutí o omezení pozemků plnění funkcí lesa podle § 16 LesZ (byť tento názor není některými lesnickými právníky sdílen s tím, že k omezení plnění funkcí lesa dochází vznikem ochranného pásma ex lege). Účastníkem řízení opět bude i vlastník lesa, který i zde může vůči záměru uplatnit své námitky. Není zřejmé, zda vlastník lesa může v případě vydání rozhodnutí o omezení plnění funkcí lesa úspěšně požadovat i přiznání náhrady vzniklé újmy podle § 11 odst. 3 LesZ, neboť vzniklá újma se svou povahou shoduje s újmou nastávající při výkonu práv provozovatele přenosové, resp. distribuční soustavy, za kterou náleží jednorázová náhrada podle § 24 odst. 9 a § 25 odst. 6 EZ.  Odpověď patrně přinese až soudní praxe.

Za účelem zajištění bezpečného provozu přenosové a distribuční soustavy je jejich provozovatel oprávněn odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení příslušné soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel (§ 24 odst. 3 písm. g), § 25 odst. 3 písm. b) EZ). Výkon tohoto práva není v EZ spojen s právem na náhradu, pokud by však při jeho výkonu byla vlastníkovi lesa způsobena majetková újma, tj. škoda (např. došlo-li ke seštěpkování plantáže vánočních stromků pod elektrovodem), má bezesporu právo na její náhradu podle občanského zákoníku.   

JUDr. Ing. Martin Flora, Dr.
16. 3. 2022