logo SVOL tisk

Poradna pro majitele lesa

Služby poradny jsou poskytovány zdarma; náklady s touto službou spojené hradí Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR ze svého rozpočtu. Žádat o odbornou radu mohou pouze členové SVOL. Odpovědi na obecné dotazy k problematice obhospodařování lesa jsou přístupné pro všechny majitele lesa. Odpovědi na specializované a některé právní dotazy jsou přístupné pouze pro členy SVOL.

Pro zadání nového dotazu použijte tento odkaz.

Dobrý den, potřeboval bych znát právní názor na problematiku výkonu funkce OLH.  Pokud je výkonem funkce OLH pověřena právnická osoba, například obchodní organizace typu společnosti s ručením omezeným, musí mít pro výkon funkce OLH udělenou orgánem státní správy  licenci. V případě udělené licence pro právnickou osobu musí podmínky pro vydání  licence splňovat její odpovědný zástupce, který pak zodpovídá za odbornou úroveň výkonu činnosti funkce OLH. U právnických osob je běžnou praxí, že odpovědným zástupcem je např.  jednatel společnosti a praktický výkon činnosti OLH vykonává některý ze zaměstnanců společnosti (lesník či osoba v rámci společnosti pověřená touto činností). Je možné a bude to v souladu s platnou legislativou, pokud tuto činnost (vyhledávání kůrovcových stromů, kontrola provedených prací při žádostech o příspěvky na hospodaření, poradenská činnost vlastníkům lesa apod.) bude pro společnost vykonávat na základě uzavřené smlouvy o dílo osoba samostatně výdělečně činná?

Přes určité veřejnoprávní prvky spojené s institutem odborného lesního hospodáře (OLH) a výkonem jeho funkce je OLH především osobou soukromého práva, neboť činnost OLH je v příloze č. 4 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, řazena mezi obory činností náležející do živnosti volné a je tedy považována za podnikání. Na tom nic nemění ani skutečnost, že výkon činnosti OLH je v ustanovení § 37 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., lesního zákona (dále jen „lesní zákon“) podmíněn udělením licence podle § 41 a násl. téhož zákona. OLH není nositelem veřejné moci a meze, v nichž se při své činnosti může pohybovat, jsou určeny principem „každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“ zakotveným do čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, nikoliv princip vázanosti zákonem podle čl. 2 odst. 2 téže Listiny.

Z toho vyplývá, že zajištění činnosti OLH s využitím subdodavatelů při plnění některých dílčích úkolů může být označeno za protiprávní jen v případě, že zákon vznik takového stavu zakazuje. Tak tomu ovšem není, když ani z § 37, ani z § 41 až 45, ovšem ani ze zákona č. 455/1991 Sb. žádný zákaz nevyplývá. Jedinými omezeními jsou pravidlo zakotvené do § 37 odst. 4 lesního zákona, podle kterého činnost OLH s výjimkou obhospodařování vlastního majetku nemůže vykonávat zaměstnanec orgánu státní správy lesů v lesích v obvodu působnosti tohoto orgánu (což vylučuje i možnost, aby zaměstnanec orgánu státní správy lesů vystupoval i v postavení subdodavatele), a dále ustanovení § 44 odst. 4 lesního zákona stanovící, že licence je nepřenosná. Nepřenosnost licence však znamená, že její držitel nemůže práva a povinnosti s ní spojené a z ní vyplývající převést na jinou osobu, nikoliv to, že při výkonu licencované činnosti nemůže využívat subdodavatele. Jinak řečeno z principu nepřenosnost licence nevyplývá požadavek, aby držitel licence vykonával licencovanou činnost osobně.  Pokud zákonodárce u některých typů činnosti vyžaduje jejich osobní výkon držitelem příslušného oprávnění, stanoví to výslovně, jako např. u znalců (srov. § 1 odst. 4 zákona č. 254/2019 Sb. o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech: „Znalec vykonává znaleckou činnost osobně; to platí i v případě, že znaleckou činnost vykonává ve znalecké kanceláři.“)

Možnost využití subdodávek není v rozporu ani s účelem lesního zákona – fakticky totiž není rozdíl mezi stavem, kdy činnost OLH namísto držitele licence vykonává jeho zaměstnanec (což je nesporně stav legální a též dlouhodobě praktikovaný) či jeho subdodavatel.

V každém případě je však držitel licence odpovědný za výsledek činnosti subdodavatele a to stejně, jako by činnost vykonával sám. To zcela jednoznačně vyplývá z ustanovení § 1935 občanského zákoníku.  Dopustí-li se tedy subdodavatel porušení povinnosti stanovené držiteli licence OLH lesním zákonem, může to mít za následek odnětí licence podle ustanovení § 45 odst. 1 písm. d) lesního zákona, a to i když se držitel licence na vzniku protiprávního výsledku osobně přímo nijak nepodílel.

JUDr. Ing. Martin Flora, Dr., advokát
20.9.2021