Je možné použít neporažený strom, který je pevně spjat kořenovou soustavou se zemí, k řezbářským účelům? Jedná se o samostatný solitér, který se nachází na soukromém pozemku.
Lze přepokládat, že tazatel chce k řezbářským účelům využít uschlý strom, ale vzhledem k tomu, že se vyhláška MŽP č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, vztahuje na rostoucí i suché stojící dřeviny, je nutno posuzovat možnost využití neporaženého stromu z hlediska ustanovení této vyhlášky.
Kácení stromu bez povolení, ale v tomto případě i využití neporaženého stromu k řezbářským účelům, je možné podle § 3 této vyhlášky u všech dřevin o obvodu kmene do 80 cm, měřeného ve výšce 130 cm nad zemí a u všech dřevin rostoucích v zahradách, přičemž zahradou se podle této vyhlášky a pro tyto účely rozumí pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu1), v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený2) a nepřístupný veřejnosti.
Pokud uvažovaný strom svými parametry (obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí) přesahuje hodnotu 80 cm a přitom se nejedná o strom rostoucí v zahradě (viz výše), je k využití takovéhoto stromu potřebný souhlas orgánu ochrany přírody, kterým je podle § 76, odst. (1) a) zákona č. 114/1992 Sb. obecní úřad3). Na území národních parků jsou příslušným orgánem ochrany přírody správy příslušného národního parku, na území národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území jsou pak územně příslušné správy CHKO.
Náležitosti žádosti o povolení kácení dřevin jsou uvedeny v § 4 vyhl. č.189/2013:
Žádost o povolení ke kácení dřevin (§ 8 odst. 1 zákona) musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat:
a) označení katastrálního území a parcely, na které se dřeviny nachází, stručný popis umístění dřevin a situační zákres,
b) doložení vlastnického práva či nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k příslušným pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, včetně písemného souhlasu vlastníka pozemku s kácením, není-li žadatelem vlastník pozemku,
c) specifikaci dřevin, které mají být káceny, zejména druhy dřevin, jejich počet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí; pro kácení zapojených porostů dřevin lze namísto počtu kácených dřevin uvést výměru kácené plochy s uvedením druhového zastoupení dřevin a
d) zdůvodnění žádosti.
-----
1) § 2 písm. a) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
2) zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů
3) s výjimkou území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území povolují kácení dřevin podle § 8 odst. 1, ukládají náhradní výsadbu podle § 9 a vedou přehled pozemků vhodných k náhradní výsadbě podle § 9 odst. 2.
Ing. Petr Jelínek