Před cca 1 rokem jsme se s manželkou rozhodli koupit les. Je to několik úzkých dlouhých parcel (selský les na Vsočině). Máme problém s některými sousedy, kteří patrně vedeni záměrem rozšířit svoji parcelu vysázeli část stromků na naši parcelu, část na hranici a část cca 20 cm od hranice – jde o malé smrky. Logická by byla vzdálenost cca 1 m od hranice – abych nezasahoval do sousedova a zároveň nenarušil zápoj stromků. Lze získat informaci, jak se na uvedenou situaci dívá náš právní řád a zvyklosti, jak bych měl v tomto případě postupovat, případně jak postupovat v budoucnu, kdy se budou stromy rozrůstat – aby nebylo řešeno to, kdo zabere více plochy či slunce souseda?
Účinný občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů) je v této věci poměrně jednoznačný:
§ 1017
"(1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu".
K tomu je ještě potřeba dodat, že předchozí občanský zákoník neobsahoval ustanovení obdobné § 1017, proto se nelze domáhat odstranění stromů, které byly zasazeny před účinností současného občanského zákoníku (1. 1. 2014).
Pro Vás je tedy podstatné, že v případě lesa 3 m odstup od společné hranice pozemků neplatí. Navíc např. u 10 m širokých řemenových parcel by Vám z takového pozemku skoro nic nezbylo (pozemek by sloužil svému účelu, tj. produkci dříví, pouze velmi omezeně).
Co se týče nápravy (zdržení se sázení stromů, nebo jejich odstranění) týkající se případů uvedených v § 1017 odst. 1), tak té se lze domoci u místně příslušného soudu. V případě výsadby na společné hranici pozemků v lese se nápravy u soudu pravděpodobně nedomůžete.
Jedinou možností je tedy dohoda se sousedy o způsobu hospodaření na společné hranici (ústní nebo písemná) s cílem zamezit vzájemnému negativnímu ovlivňování produkce dříví.
Vámi navrhovaná vzdálenost výsadeb 1 m od společné hranice se jeví jako rozumný návrh. Dohodu by bylo vhodné uzavřít co nejdříve, aby stromky nacházející se na společné hranici bylo možno přesadit na jiné místo v sousedově lese bezeškodně (bez většího poškození kořenů a následného úhynu).
Pokud se tak již nestalo, tak k předejití budoucích sporů, komu který strom patří, by bylo vhodné ještě před vlastním uzavřením dohody zajistit geodetické zaměření a vytýčení společné hranice.
Doplnění dotazu: Hranice pozemků je v minulosti zaměřená, hranice je zde jasná. Samozřejmě souhlasím, že dohoda je vždy nejlepší řešení. Bohužel v našem případě je dohoda se všemi, mimo jediného souseda. Nepočítá nově připravovaný lesní zákon s nějakým řešením této situace, pokud obecný zákon (občanský zákoník) tento případ vylučuje ze své „působnosti“?
Odpověď:
Novela lesního zákona výše uvedený problém neřeší, nicméně občanský zákoník obsahuje k danému tématu další ustanovení:
Co se týče řešení sousedových stromků, jejichž větve či kořeny přesahují na Váš pozemek, tak tyto případy řeší § 1016 odst. 2: „Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá“. Přesahující větve (kořeny) tedy můžete odstranit sám za podmínky předchozí (prokazatelné) žádosti o jejich odstranění, na kterou sousední vlastník v přiměřené lhůtě nereagoval.
Co se týče výsadby stromků provedené sousedem přímo na Vašem pozemku, tak toto řeší § 1088 odst. 1 a 2: „(1) Při osetí pozemku cizím semenem nebo osázení cizími rostlinami náleží vlastníku pozemku, co takto přibude; rostliny mu však náleží až poté, co zapustí kořeny. (2) O náhradě za osivo a rostliny platí § 1083 a 1084 obdobně.“ Z praktického pohledu lze tedy říci, že pokud již mají cizí stromky na Vašem pozemku viditelný přírůst, náleží Vám.
Co se týče případné náhrady za cizí stromky, tak z § 1083 a 1084 v podstatě vyplývá, že pokud soused vysázel stromky na Vašem pozemku v dobré víře (že provádí výsadbu na svém pozemku), měl by mít nárok na účelně vynaložené náklady. Pokud by cizí výsadba nebyla provedena v dobré víře, čemuž může nasvědčovat Vámi zmiňovaná známost dřívějšího zaměření (jasného průběhu) hranice oběma účastníkům sporu, postupuje se podle § 3009 občanského zákoníku (jednání k užitku cizí osoby). V tomto případě je případný nárok souseda na náhradu založen na posouzení převážnosti užitku cizí výsadby pro Vás (např. mě osobně v mém lese by zajímalo, zda jsou pro mě stromky do budoucna hospodářsky využitelné, nebrání přístupu na můj pozemek apod.). Pokud by byl tento užitek vzhledem k Vašim pochopitelným zájmům a záměrům převážný, má soused opět nárok na účelně vynaložené náklady. Pokud by tento užitek z hlediska Vašich potřeb převážný nebyl, soused nárok na náhradu nemá a navíc můžete požadovat, aby vše uvedl do předešlého stavu, tj. stromky z Vašeho pozemku odstranil.
Ing. Tomáš Dohnanský, odborný poradce SVOL
3. 4. 2024